K inovativním lékům se dostane jen 44 procent českých obyvatel a ještě na ně rok čekají

Farmaceutická nesoběstačnost napříč unijními státy, kde jsou někteří rovnější mezi rovnými, je další klíčovou oblastí, kde se s několikaletým zpožděním hasí roky trvající problémy. Konkrétním příkladem je, podle odbornice hnutí Přísaha na problematiku EU Nikoly Bartušek, rozdílná dostupnost nových léků v členských zemích Unie.

Z dostupných dat totiž vyplývá, že místo bydliště v EU má stále veliký vliv na délku doby, za kterou se pacienti k nové léčbě dostanou. Zatímco v zemích jako Německo je dostupných inovativních léků 91 procent, u nás je to jen 44 procent. To znamená, že Němci se dostanou k novým lékům hned, kdežto Češi až za rok. Důvodem jsou cenové rozdíly na trhu, přísná národní metodika zdravotních pojišťoven nebo ekonomická situace. »EU musí ve spolupráci s členskými zeměmi nastavit strategii, která narovná nerovnosti dostupných léků,« říká Nikola Bartušek, předsedkyně hnutí Přísaha v Jihočeském kraji.

»Všichni si dobře pamatujeme, jak jsme před dvěma lety měli nedostatek lékařského materiálu, o dva roky později se situace opakovala znovu. Máme již půl roku nedostatek různých druhů léčiv. Od antibiotik či léků, obsahujících amoxicilin, až po léky na chronická onemocnění a základní léky pro život ohrožující kardiovaskulární stavy,« uvedla Bartušek.

Podle ní existuje několik faktorů, které k tomuto nedostatku přispívají. »Jedním z hlavních faktorů je koncentrace výroby léčiv jen v několika málo zemích. I proto se některé státy s tímto problémem potýkají více než jiné členské státy EU, kde výpadek nebyl buď žádný nebo byl pouze minimální. Přísaha již v roce 2021 upozorňovala ve svém programu na nutnost zlepšit soběstačnost ve výrobě léků a vakcín na našem území, jelikož v každé krizi se nám potvrzuje, že co nevyrábíme na vlastním území, toho je nedostatek nebo se k nám dostane se značným zpožděním, což u vážných nemocí může být až život ohrožující,« varuje expertka.

Evropská léková agentura nyní navrhla nové směrnice, které mají přispět k zajištění dostatečného množství léků v EU, motivovat farmaceutické firmy k distribuci léků do všech zemí Evropské unie, urychlit schvalování nových preparátů a zabránit tak nedostatku důležitých léků. Dalším motivem je sjednotit velké cenové rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi.

Nová léková strategie také navrhuje zavést pružnou dobu tržní ochrany léků nebo stanovit seznam kritických léčiv, jejichž zásoby budou podrobně monitorovány. Sporným bodem je zkrácení doby, než bude konkurence moci nabídnout generika. »Lhůta se má ze současných 10 let zkrátit na 8 let, což by podle některých firem ohrozilo možnosti inovací. Na druhé straně firma, která uvede inovativní lék do všech 27 zemí, získá naopak o rok delší ochranu až na 12 let, což by mělo přispět tomu, aby se léky dostaly za stejnou cenu do všech členských zemí rychleji a nikoli nejprve za vyšší cenu do Německa a až poté s několikaletým zpožděním například do Polska nebo Rumunska. Evropští občané musí mít rovnocenný přístup k lékům, bez ohledu na to, z jaké části EU pochází!« zdůraznila Bartušek.

»Hnutí Přísaha proto v této souvislosti navrhuje posílení a investice do výroby léků na českém a evropském území a férovou, spravedlivou a rychlou dostupnost inovativních léků napříč unijními státy. Podpoříme také strategii, která zlepší koordinaci mezi jednotlivými členskými státy EU a tím zajistí unijní informace o nedostatku léků. V neposlední řadě pak navrhujeme zlepšení krizové strategie a posílení flexibility, která povede k efektivnímu a udržitelnému vývoji,« uvedl předseda Přísahy Robert Šlachta.

Zástupci členských zemí a Evropského parlamentu budou o balíčku návrhů jednat v příštích měsících, přičemž jejich schválení může trvat i několik let, přestože rychlejší distribuce a lepší přístup k inovativním lékům může zachránit lidské životy. »Je tedy nepřípustné řešit dopady krizí s několikaletým zpožděním a dalších několik let prosazovat opatření pro jejich zlepšení. Je důležité včas a efektivně přijímat sjednocená rozhodnutí, stejně tak jako odpovědně přizpůsobit národní politiku, aby byly minimalizovány zbytečné prodlevy a dopady na naše občany!« dodal Šlachta.

(pk)