Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) předloží vládě návrh na zvýšení minimální mzdy od ledna. Odpovídat by měla 41 procentům průměrné mzdy v Česku. Konkrétní navrhovanou částku neupřesnil. Podle dosavadních údajů a propočtu ČTK by přidání mohlo činit kolem 350 korun. Opozice i odbory považují navrhované navýšení minimální mzdy za zcela nedostatečné.
Minimální mzda je teď 16 200 korun. Odbory požadovaly kvůli vysoké inflaci její zvýšení o 2000 korun ještě letos. Zaměstnavatelé byli naopak proti skokovému růstu.
»Když se podívám na vývoj minimální mzdy vůči průměrné mzdě v České republice i na to, že zvyšujeme také zaručenou mzdu, tak s ohledem na ekonomickou situaci bychom se měli pohybovat někde kolem 41 procent vůči průměrné mzdě. Musíme si uvědomit, že to neplatí vláda, ale platí to zaměstnavatelé. Musí na to mít. Musíme být v této složité situaci velmi opatrní, abychom s vaničkou nevylili dítě a nezpůsobili nárůst nezaměstnanosti. Prioritní zájem je udržet nízkou nezaměstnanost,« řekl pro ČTK Jurečka. Podle něj poměr 41 procent ke mzdě průměrné je »jeden z nejvyšších za poslední roky«.
Směšné a neracionální navýšení
»Navrhované navýšení mi přijde, i vzhledem k současné inflaci, směšné a neracionální,« řekla pro iportaL24.cz bývalá předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Na jedné straně sice vítá snahu udělat určitý systém, pokud jde o minimální mzdu, což neúspěšně navrhovala už minulá Poslanecká sněmovna, nicméně otázkou je podle ní navrhovaných 41 procent průměrné mzdy. »Ať se na mě nikdo nezlobí, ale stále jsem přesvědčena, že pokud je člověk zaměstnaný, i když za minimální mzdu, tak ta mzda by ho měla uživit, a současná minimální mzda opravdu k uživení člověka není. Představovala bych si, že pokud se bude zvyšovat minimální mzda, tak by to mělo odpovídat minimálně 60 procentům průměrné mzdy,« dodala Vostrá.
Bez zavedení systému se podle ní minimální mzda stává politickým rozhodnutím tripartity. »Pokud bychom tomu dali tu závaznost, že by to vždy mělo být, a já říkám minimálně 60 procent průměrné mzdy, tak si myslím, že by tyto dohody v podstatě mohly odpadnout, protože pokud by průměrná mzda šla nahoru, šla by nahoru i minimální mzda, pokud by stagnovala, stagnovala by i minimální mzda a nemuseli bychom pořád absolvovat ta polická rozhodování o tom, zda někomu milostivě přidáme nebo ne,« míní Vostrá.
Nepřijatelně nízký nárůst
Místopředsedkyně sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD) pro iportaL24.cz uvedla, že hnutí SPD dlouhodobě navrhuje, aby se minimální mzda zvyšovala zákonem, nikoli nařízením vlády dle libovůle aktuální exekutivní politické reprezentace. Zároveň požaduje do tohoto zákona zakomponovat valorizační mechanismus, který by nastavil zvyšování minimální mzdy a navázal jej na mix růstu mezd a cen.
»Návrh ministra Jurečky na zvýšení minimální mzdy pro rok 2023 na 41 procent průměrné mzdy považujeme za naprosto nesystémový a zejména vzhledem k růstu cen všech základních životních potřeb za neuvěřitelně a nepřijatelně nízký. V SPD se domníváme, že by růst minimální mzdy a návazně i zaručených mezd měl pokrývat minimálně polovinu meziročního růstu inflace, tedy požadujeme její minimální zvýšení na 17 600 korun měsíčně, přičemž dle našich představ za vhodnější považujeme její růst na úroveň v intervalu 18 000 – 18 500 korun měsíčně,« uvedla Šafránková.
Expremiér a bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek připomněl, že i když minimální mzdu nepovažuje za důvod ke sporům, nicméně je to určitý nástroj, kterým lze tlačit mzdy nahoru. »Z tohoto hlediska je samozřejmě každé procento, o které je minimální mzda navýšena, dobré,« řekl pro iportaL24.cz.
Vinu za to, že ministr práce navrhuje, aby minimální mzda odpovídala pouze 41 procentům průměrné mzdy, připisuje také nedávné demonstraci organizované odbory, na které se sešlo podstatně méně lidí, než se očekávalo. »Kdyby na té demonstraci bylo sto tisíc lidí, a ne jednotky tisíc lidí, tak by Jurečka musel skákat trošku jinak. Vláda usoudila, že odbory nejsou schopny mobilizovat masy, a tudíž reaguje takovýmto arogantním způsobem,« míní Paroubek.
Odbory požadovaly navýšení o 2000 korun
Průměrná mzda v letošním druhém čtvrtletí podle statistického úřadu činila 40 086 korun. Z ní 41 procent odpovídá 16 435 korunám. V podkladech k nařízení o zvýšení důchodů Jurečkovo ministerstvo ale počítalo pro příští rok s průměrným výdělkem kolem 40 400 korun. Aby se tak minimální mzda rovnala 41 procentům, navýšení by mělo odpovídat asi 350 korunám. Jurečka tuto částku nepopřel.
»Můžeme se bavit o nějakém zaokrouhlení. Pokud by se sociální partneři dohodli na částce vyšší, nemám s tím problém,« dodal šéf resortu práce. Podle něj pak o přidání bude debatovat vedení vládní pětikoalice.
O minimální mzdě jednala tripartita. Odboráři a podnikatelé se na přidání ani letos nedohodli. Jurečka je vyzval, aby ve vyjednávání pokračovali a snažili se najít »aspoň nějaký interval« částek.
Odbory požadovaly kvůli prudkému zdražování navýšení minimální mzdy o 2000 korun ještě letos. S tím kabinet nesouhlasil. Ani zaměstnavatelé s vysokým přidáváním nesouhlasí. Připomínají, že náklady rostou. Zmiňují ceny energií či pohonných hmot. Poukazují na to, že s minimální mzdou se navyšuje i zaručená mzda. Ta se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, tedy teď do 32 400 korun.
Přiměřené minimální mzdy upravuje nová evropská směrnice, kterou by měly členské státy do své legislativy přenést do dvou let. »Při posuzování přiměřenosti minimální mzdy vůči hladině hrubých mezd mohou být vodítkem ukazatele, které se běžně používají na mezinárodní úrovni, jako je 60 procent mediánu hrubé mzdy a 50 procent průměrné hrubé mzdy,« uvádí předpis.
(jad)