Jiří Paroubek: Vláda musí dostat nějaký pohlavek

Lidem nic jiného nezbyde, než se začít bránit. Vláda se musí vzpamatovat. Léčba asi nepůjde jinak než šokem, proto jsem začal mluvit o potřebě generální stávky. V rozhovoru pro iportaL24.cz to uvedl bývalý premiér a expředseda ČSSD Jiří Paroubek.

Na oslavách 1. máje jste prohlásil, že nynější vláda Petra Fialy je nejhorší vládou od listopadu 1989. Většinu ministrů jste označil za nekompetentní. Proč tak tvrdá kritika?

Tato vláda je opravdu špatná v mnoha směrech. Až na pár výjimek tam jsou lidé, kteří nemají žádné praktické zkušenosti v řízení čehokoliv, natož ministerstev, míjejí se s odborností, pokud jde o resorty, které řídí. Jako příklad mohu uvést ministra financí Zbyňka Stanjuru, který nikdy nic v oblasti financí nedělal a nevykonával ani žádnou významnou funkci, aby se dalo říct, ano, to je člověk, který se dostává jenom o laťku výš a mohl by to zvládnout. I když ministři jsou především politické figury, jsem přesvědčený, že by se měli alespoň orientovat v oblastech, které řídí. Vadí mi také, že tito lidé jsou naprosto ideologicky předpojatí. Mají některé mantry, kterých se drží, a tím pádem jsou například proti plošným řešením čehokoli.

No, a jak to dopadá v praxi? Třeba příspěvek na bydlení, do jehož navýšení se mělo promítnout trvalé zvyšování cen energií, by se měl týkat několika set tisíc lidí. Na konci předminulého týdne bylo podáno dvacet tisíc žádostí, možná to teď bude třicet tisíc, ale stále to je jenom zlomek potřebných. Formulář je tak složitý, že staří lidé, kterých se to asi nejvíc týká, anebo také lidé s nižším vzděláním, mají pochopitelně se zpracováním složitých dotazníků problém. Ale to byl zřejmě záměr, aby i ta výběrovost byla ještě výběrovější. Přístup, který zvolila vláda, je typický úplně pro všechno, co dělá. Je to v rozporu se zájmy nejširších vrstev lidí.

Můžete v tomto směru poukázat na rozdíl mezi současnou vládou a minulým kabinetem Andreje Babiše?

Už za Babišovy vlády jsem upozorňoval na to, že to není Babišova drahota, ale že to je z velké části vnesené zvenku. Bývalý premiér se to snažil řešit tím, že třeba snížil DPH u elektrické energie a u plynu na nulu, a tím srazil jednak inflaci a jednak to bylo přijatelnější pro lidi. Tahle vláda si ale všímá jenom příjmů státního rozpočtu, ať to stojí, co to stojí, i když je to v rozporu se zájmy většiny obyvatel.

Další věc, na kterou chci upozornit, je, že sice první čtvrtletí hospodářsky vypadá dobře, 4,6 procenta nárustu HDP, ale musíme připomenout, že ta výchozí základna byla z doby, kdy v zemi vrcholil covid, společnost byla uzavřena, byl totální lockdown. Výkony hospodářství byly nízké, takže 4,6 % není mnoho. Odhaduji, a opírám se přitom také o výroky analytiků bank, přičemž banky jsou k této vládě velice přátelské, přesto říkají, že bude velký úspěch, když to dopadne meziročně s nulovým hospodářským růstem. Já říkám, že ekonomika poklesne o dvě procenta. Vláda si s tím, že by takový problém tady hrozil, ale nedělá vůbec žádné starosti.

Samozřejmě pokud jsou příjmy státního rozpočtu nastaveny na růst HDP o nějaká čtyři procenta, jestli tady budou dvě procenta mínus, tak těch šest procent znamená, že v příjmech státního rozpočtu bude chybět zhruba 120 miliard korun. Je pravdou, že tady přibydou nějaké inflační peníze, zejména pokud se vláda bude snažit dál dělat tuhle skrblickou politiku ve vztahu k nejširším vrstvám, to znamená nedělat nic s DPH, nedělat nic se spotřební daní, maximálně nějakou kosmetickou úpravu o 1,5 %, která nic neřeší. Takže vláda utlumí, a už se ukazují první signály, svojí politikou také spotřebitelskou poptávku.

Samozřejmě je tady ještě další nebezpečí, a to je nebezpečí nedokončování veřejných zakázek. Inflace, ke které dochází, způsobuje růst cen především u průmyslového zboží, rostou ceny stavebnin, železa atd., takže firmy nejsou schopny dokončovat veřejné zakázky a odstupují od nich.

Jak by měla tuto situaci vláda řešit?

Problém je, že nemáme v zákoně o veřejných zakázkách nějaký institut, který by umožňoval navýšit cenu z důvodu rychlejší inflace. To by chtělo, aby ministerstvo pro místní rozvoj nespalo a zkusilo najít rychlou cestou pro takovou úpravu zákona, která umožní pokračovat v řadě veřejných staveb, protože pokud se zastaví investování, tak to bude další rána hrubému domácímu produktu.

Samozřejmě na nás dopadá velmi silně narušení dodavatelských řetězců. To, že je uzavřena Šanghaj, dopadne především na zpracovatelské ekonomiky jako je česká nebo německá, takže to je něco, za co Fialova vláda tak moc nemůže, ale i to její válečné úsilí, ta válkychtivost, ke kterému tato vláda tíhne ve vztahu k bojišti na Ukrajině, je v tuhle chvíli v rozporu s národním zájmem. My bychom přece měli mít zájem na tom, aby ten konflikt co nejrychleji odezněl, aby byla uzavřena mírová smlouva mezi oběma stranami, která by zajistila bezpečnostní zájmy jak Ukrajiny, tak Ruska udržitelným způsobem tak, aby se ta válka za pár let neopakovala znova.

Snahy některých představitelů vládní koalice zlikvidovat dodávky ruského plynu, ruské ropy, v situaci, kdy je pro nás tento plyn nenahraditelný z jiného zdroje, tak to je ekonomický avanturismus, který nevíme, jak skončí. Nikdo zatím nebyl schopen říci, kolik bude stát výměna ruského plynu za americký zkapalněný plyn. Ptám se, kolikrát budeme platit více než platíme – třikrát, čtyřikrát nebo pětkrát? Takže je potřeba v tom být seriózní a mít na paměti, že dnes se cítí být ohroženy tou krizovou situací dvě třetiny společnosti. V tom je tato vláda špatná, v tom selhává.

A chci jenom připomenout, že i za nejtemnějších dob studené války nebyly dodávky z Ruska přerušeny. Takže opakuji, kolikrát dražší bude zkapalněný plyn? To je moje otázka, a to by měli politici říci.

Česko trápí rekordní inflace, která je třetí nejvyšší v rámci Evropské unie. Konkrétně v ČR činila v březnu 12,7 %. Již jste naznačil, že vláda Petra Fialy pro její snížení moc neděla. Můžete to rozvést?

Vláda nedělá vůbec nic, nechává těm věcem volný průběh. Rád bych ale řekl, že jedna věc je statistická inflace a druhá věc je reálná inflace. Jestli Potravinářská komora ČR předkládá velmi seriózní analýzu, která predikuje nárůst cen potravinářského zboží o 25 %, tak každá hospodyňka vám řekne, že ten nárůst tady je. Jestli je tady nárůst pohonných hmot o 50 %, tak to je realita. Jestli je tady nárůst cen elektrické energie a zejména plynu o desítky procent, tak můžeme samozřejmě říkat, že statisticky jsme na třinácti procentech růstu inflace, ale řekněte mi, u které položky zboží nebo služeb ty ceny nerostou. Takže my se dostaneme v krátké době reálně k inflaci kolem 20 až 25 %. Když započítáme nějaký nominální růst důchodů, který je se zpožděním, nebo pokud dojde k nějakému růstu mezd, čemuž se tato vláda zuřivě brání, tak nás čeká propad životní úrovně o 15 až 20 %. To je bohužel smutný fakt.

Opozice žádá vládu o zastropování cen některých komodit podobně, jako to dělají okolní státy. Premiér zastropování označil za nesmysl. Jak to vidíte vy?

Zastropování cen je cesta, která na přechodnou dobu může fungovat. Osobně jsem už v prosinci psal o tom, že je potřeba stanovit maximální cenu pšenice. Od té doby se změnila situace tak, že loňská pšenice je vyprodaná a ta letošní, i když je ještě na poli, je už rozprodaná taky. Výsledek toho bude, že prodejci zkasírují abnormální zisky na světových trzích, protože výrobní cena pšenice je u nás podstatně nižší, a cena na světových trzích může být i trojnásobná té ceny, která byla dosahovaná před dvěma nebo třemi lety. To je jedna stránka věci. Druhá stránka je, že budeme chlebovou mouku dovážet ze zahraničí, samozřejmě za světové ceny, a kombinace růstu cen chlebové mouky a růstu cen energií nás přivede k obrovskému nárůstu cen chleba a všech potravinářských produktů.

Na přechodnou dobu by tedy zastropování cen bylo potřeba. A pokud by se konflikt podařilo ukončit, tak jsem přesvědčen, že ceny ropy a plynu se začnou vracet do normálu a dřív nebo později také ceny pšenice.

Premiér Petr Fiala (ODS) často argumentuje tím, že vláda napumpovala za prvních sto dnů vládnutí 74 miliard korun do pomoci občanům. Jde skutečně o pomoc vlády, anebo Fialův kabinet jen nepřiznává, že to byly především mandatorní, tedy ze zákona povinné výdaje, které ale tíživou situaci občanů neřeší? Jak si tyto výroky vysvětlujete?

Podle mě pan premiér tomu buď nerozumí, nebo plánovitě lže, nebo oboje. Takže je to smutné představení. Takhle slabého premiéra jsme tu ještě neměli. Ani premiéři ODS, kteří byli před ním – Nečas a Topolánek takhle slabí nebyli, ti se alespoň v něčem orientovali, ale tenhle člověk kromě lamentace rukama neovládá žádný trik, který by vedl k tomu, že bych usuzoval, že má nějakou kvalifikaci. Ekonomice nerozumí, to je zřejmé.

Vláda navrhla, a nyní se to projednává v Parlamentu, snížit ceny pohonných hmot o korunu padesát. Schválila také příspěvek 5000 Kč na dítě pro rodiny s příjmem do milionu korun ročně. Je to dostatečné?

Pokud jde o snížení ceny pohonných hmot o korunu padesát, tak to si z nás vláda asi dělá legraci. Ta nadhodnota zůstane prodejcům, koruna padesát je taková legrace, že to se ke konečnému spotřebitelovi nedostane.

A pokud jde o příspěvek 5000 Kč, když to vezmu u rodiny s dvěma dětmi, tak to je nějakých 800 Kč na měsíc, a to nejsou žádné zázračné částky. Pokud jde o elektřinu, plyn, pohonné hmoty, tak ty nárůsty cen jsou o desítky procent, stejně tak u cen potravin, takže tento příspěvek je jenom určitá náplast, ale ta rána je mnohem větší. Domácnosti se dostanou během ne dlouhé doby do kritické situace.

Problémem je také bytová krize – nedostatek bytů, rapidní zvyšování nájmů. Podle některých ekonomů ceny nájemného bydlení letos ještě vzrostou o 10 až 15 %. Jak se podle vás na této skutečnosti podílí příliv ukrajinských uprchlíků? Souhlasíte s názory, že ta pomoc jde na úkor českých občanů?

Já mám rád, když se pomáhá lidem v nouzi. Když vidíte některé ty maminky a babičky, jak vedou své děti a celý svůj majetek mají v několika igelitových taškách, tak je to k pláči a člověk by jim pochopitelně rád pomohl. Ale samozřejmě to bude na úkor českých občanů, pokud nám na to nedá Evropská unie peníze.

Musíme si ale uvědomit, že Ukrajina je specifická země. Za 30 let z ní odešlo přes deset milionů lidí, teď dalších osm milionů. Představa, že se ti lidé budou chtít vrátit do horšího života, než který zažívají tady, je podle mě těžko myslitelná. Velká část z nich tady bude chtít zůstat. Na jednou stranu je to dobře, potřebujeme do budoucna hodně pracovních sil. V první chvíli to ale bude znamenat snížení ceny práce i u českých pracovníků, což zrovna nepotřebujeme. Některé kategorie našich lidí, jako jsou třeba Romové a jejich práce na výkopech, zastanou najednou Ukrajinci, protože ti, kteří nebudou umět jazyk, budou se muset nějakým způsobem živit a nastoupí i na takovéto práce. Takže i ti nízko placeni čeští pracovníci budou mít problém.

Samozřejmě Ukrajinci, kteří přišli, jsou diferencovaní. Někteří z nich mají peníze, takže sehnat dneska nájem v Praze je prakticky nemožné, protože řada Ukrajinců má na to platit vysoké nájmy, a to samozřejmě zvyšuje cenu nájmů a snižuje možnosti získat nájem pro české lidi.

Vláda se nestará ani o výstavbu komunálních bytů. To, co koaliční strany slibovaly před volbami, že budou stavět 40 tisíc bytů ročně, jsou kecy. Dneska blábolí o tom, že budou stavět desítky tisíc bytů pro Ukrajince, ale my tady máme problém s desítkami tisíc vlastních lidí, kteří nebydlí a kteří by chtěli levné dostupné bydlení a vláda nemá žádný legislativní nástroj, jak to udělat, nemá ani peníze, z kterých to financovat a já si neumím představit, že by se stavělo nejdřív pro Ukrajince a pak pro naše lidi.

Vláda si tak trošku vsunula krk do smyčky. To není jenom o tom, vzít si 350 až 400 tisíc lidí, ti lidi musí slušně bydlet, musí být nakrmeni, to znamená, že musí získat možnost zaměstnání. To ale seženou těžko, když neznají jazyk. Také si myslím, že nahnat ukrajinské děti do českých tříd je stupidita. Já navrhuji spíš uspořádat kurzy pro ukrajinské děti, jejichž rodiny tady chtějí zůstat, tak, aby už od podzimu mohly jít do české školy. Podobné by to mělo být i s jejich rodiči.

Nehrozí, že solidarita s těmito lidmi může skončit a může se to nakonec obrátit proti nim?

Samozřejmě k tomu může dojít, když se věci přeženou a nebudou se dělat logicky.

Jak vidíte další vývoj současné situace, měly by se více aktivizovat odbory?

Již dvakrát jsem vyzýval ke generální stávce. Myslím si, že lidem nic jiného nezbyde, než se začít bránit. Vláda se musí vzpamatovat. Musí jít vstříc míru na Ukrajině, ne tam ještě přilévat olej do ohně dodávkami dalších zbraní, měla by se snažit srazit inflaci a nějaké nástroje, byť omezené, k tomu v cenotvorbě má. To je podle mě to základní a ta léčba asi nepůjde jinak než šokem, proto jsem začal mluvit o potřebě generální stávky. Vláda musí dostat nějaký pohlavek.

Jana Dubničková