Jediný smysluplný nástroj, kterým může v tuhle chvíli vláda pomoci v souvislosti s energetickou krizí, je zastropování cen energií. Novinářům to po jednání stínové vlády hnutí ANO řekl bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Vláda podle něj nepomáhá firmám, státním institucím, krajům či obcím.
Havlíček kritizoval vládu za její liknavost, pokud jde o pomoc s rostoucími cenami energií. »To, co vláda měla udělat na jaře, to pravděpodobně učiní na podzim, to, co měla začít dělat v létě, o tom ještě nezačala mluvit, a to, co jí čeká na podzim, tak to nechce ani domýšlet,« prohlásil. Zastropování cen nás podle něj nemine, problém je v tom, že vláda si to stále nechce připustit. Kabinet má podle Havlíčka několik možností, jak k zastropování cen přistoupit. Mimo jiné zmínil výkup podílu minoritních akcionářů energetické společnosti ČEZ.
Ke stanovení maximálních cen energií na evropské úrovni, případně i na národní, vyzval dnes na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích také prezident Miloš Zeman. Podstatným faktorem zvyšování cen energií je podle prezidenta zelený fanatismus, povolenky na emise se na růstu cen podílejí minimálně dvaceti procenty, uvedl. Zmínil zákon o cenách, který obsahuje i možnost jejich usměrňování. »Přimlouvám se o zastropování cen na celoevropské nebo i národní úrovni,« uvedl.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zvažuje kvůli situaci svolání mimořádné evropské rady pro energetiku. Podle Síkely jde o celoevropský problém, mělo by se tak najít celoevropské řešení. Uvedl, že jedním z možných řešení by bylo i stanovení maximální výše ceny energií. »Pokud bychom se rozhodli jako Evropská unie jít touto cestou, tak Česká republika by byla určitě jedna z těch zemí, která by to podpořila,« uvedl Síkela. Vedle zastropování cen později zmínil, že přistoupit by bylo možné také k diverzifikaci cen podle typu výroby elektřiny či »lze sáhnout do povolenek«.
Energetická apokalypsa
Havlíček na tiskové konferenci připomněl, že současná cena elektrické energie je v Česku 17násobně větší, než byla před dvěma lety, aktuální cena plynu je 37násobně větší, než před dvěma lety. »To je energetická apokalypsa,« uvedl.
Vláda včera schválila návrh takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 000 korun, letos z toho domácnosti dostanou zhruba 4000 korun. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Odpouštění poplatku za obnovitelné zdroje se týká nejenom domácností, ale také firem či organizací.
Kabinet tím, že rozdělil pomoc na dvě části, udělal podle Havlíčka »naprosto brutální krok«, aby si pomohl v rozpočtu na letošní rok. Pomoc vyplacená letos je podle hnutí ANO nedostatečná. Havlíček připomněl, že vláda deklarovala, že celková pomoc bude letos mezi jedenácti až sedmnácti tisíci korunami na jednu domácnost. »Vláda si bere domácnosti jako rukojmí a aby pomohla sama sobě, tak přehazuje ten problém na domácnosti,« prohlásil. Situaci označil za »nesmírně vážnou«. »Liknavost vlády a pozdní opatření, která přicházejí, dostávají Českou republiku na samý chvost ve smyslu pomoci a bohužel už jsme první ve smyslu výše cen za elektrickou energii přes kupní sílu,« konstatoval.
Havlíček míní, že vláda nemá na podzim připravený žádný program pomoci pro živnostníky a podniky. Dotkne se jich pouze odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Problémy mají podle něj také státní instituce, kraje, obce či nemocnice.
Ministerstvo průmyslu podle Síkely připravuje jednání s kraji, které si na drahé energie stěžují. Ve středu připustil, že pro kraje je nyní velmi náročné vysoutěžit jiný než takzvaný spotový produkt, cena se v takovém případě odvíjí od aktuální ceny na burze. Jedním z možných řešení by podle Síkely bylo nakoupit část elektřiny pro potřeby státu a dále ji distribuovat mezi kraje.
Ceny plynu a elektřiny za půl roku od začátku války na Ukrajině stouply o stovky procent. Elektřina s dodáním v příštím roce zdražila na burze v Německu o 340 procent na 650 eur/MWh. Cena plynu s měsíční dodávkou obchodovaná v Nizozemsku roste o 200 procent na 280 eur/MWh.
(jad)