Jana Turoňová: SOCDEM a STAČILO! se musí programově setkat, a to vnímám jako naprosto vyloučené

Právnička a mediátorka Jana Turoňová je jednou z nejhlasitějších kritiček stávající české vlády z mimoparlamentní opozice. V prosinci 2021 kandidovala na předsedkyni tehdejší ČSSD, ovšem již za necelé dva roky po zvolení Michala Šmardy byla ze strany vyloučena. V rozhovoru pro iportaL24.cz řekla, že se snažila, aby se sociální demokracie neodchýlila od úspěšné historie jen proto, že se »pár jejích předsedů a místopředsedů nechalo vyškolit v Aspen institutu«. Nyní je zastupitelkou Jihočeského kraje za Českou stranu národně sociální a možnou spolupráci SOCDEM s hnutím STAČILO! vnímá skepticky. Proč? I o tom je následující interview…

V Jihočeském kraji reprezentují STAČILO! čtyři zastupitelé. Mohou vůbec v této přesile, zvláště když kraji vládne jasná většina ODS, cokoli prosadit a změnit?

Rozhodně se dá o věcech, které si představujeme, že by měly se změnit, aspoň mluvit. V tuto chvíli už máme za sebou dvě zastupitelstva a pokaždé jsme se snažili prosadit svůj návrh. To první bylo z mého pohledu nejzajímavější v tom smyslu, že jsme navrhli zřízení úplně nového výboru, který by se měl týkat bezpečnosti Integrovaného dopravního systému, ale nejenom s odkazem na zářijové povodně, nýbrž i třeba s odkazem na to, že kdyby se něco začalo dít u nás v republice a nastal nějaký stav ohrožení. Aby byl v ten moment kraj schopen začít koordinovat občany v kraji i činnost mezi městy a vesnicemi. Zdálo se mi to dobré, jenže to samozřejmě dopadlo »nijak«. ODS hlasovala proti a ANO se zdrželo hlasování. Nicméně nám přišlo důležité tohle téma otevřít.

A pak přišlo druhé zasedání, kdy jsme chtěli, aby se podnětem, který nám dal občan z Písku, zabýval výbor, hejtman a rada, ale hned na počátku to bylo zamítnuté a Martin Kuba ani nechtěl, aby se to projednávalo. Přitom právě to po něm občan žádal. Aby jednal se státem a Ředitelstvím silnic a dálnic o urychleném protažení dálnice D4 z Písku na České Budějovice v profilu dva plus dva pruhy. Aby to byla klasická dálnice. Nám přišlo důležité, aby se o tomhle tématu začalo mluvit. I kdyby výsledek nebyl zajištěn, ať se berou vážně podněty občanů, protože dopravní spojitost jižních Čech není dobrá. Ať už s Rakouskem nebo s Prahou. Proto jsme právě toto chtěli podpořit.

Jak si vysvětlujete, že vláda Petra Fialy, předsedy ODS, má důvěru ani ne šestiny obyvatel, a současně v Jihočeském kraji vyhrají občanští demokraté pod vedením Martina Kuby tak suverénně, že ani nepotřebují koaličního partnera?

Vysvětluji si to tím, že hejtman Kuba je právě v rámci ODS v opozici vůči premiérovi, o kterém víme, že nedělá politiku vůbec dobře. Takže spousta lidí, kteří dřív volili ODS, vidí v Martinu Kubovi tu správnou cestu na záchranu. Že se věci mohou vrátit k původní »ódéesácké« politice. On je komunikativní, dobře mluví, srozumitelný. A to lidi potřebují. A hlavně mají pocit, že v momentě, kdyby se dostal v ODS k většímu vlivu, bude dělat věci lépe.

Řekla jste, že Petr Fiala dělá politiku špatně. Co mu, respektive jeho vládě, nejvíce vyčítáte? Vím, že řeknete, že je toho hodně, ale co byste vybrala v prvé řadě?

Já v tom mám jasno, pokud jde o jednu zastřešující věc. Oni zkrátka nepracují pro zájmy České republiky. Nevnímám je jako politiky, kteří hájí zájmy české, jednoznačně hájí ty cizí. Ať už poslouchají Washington nebo Brusel, rozhodně neposlouchají lidi v České republice. A tenhle fakt se projevuje ve všech oblastech. Ať už si vezmete ekonomiku, energetiku, školství nebo cokoli, nač si vzpomenete. Nehledají řešení pro nás, nýbrž způsob, jak se zavděčit politikům a skupinám, na které jsou navázáni přes hranici.

Váš koaliční partner KSČM vydal v minulém týdnu stanovisko, kde v bodech shrnul, co nejvíce vyčítá vládě. A mj. napsal, že koaliční kabinet prosadil korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí »ve snaze pojistit si dobrý volební výsledek«. Souhlasíte? A co vlastně jako právnička na zavedení korespondenční volby říkáte?

Já se stanoviskem KSČM souhlasím. Z předchozích voleb víme, že ze zahraničí se posílají hlasy právě pro současné strany SPOLU, to znamená ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Tudíž je logické, že se současná koalice snaží právě těchto hlasů získat co nejvíc.

Což je politická stránka věci, ale vy jste se mě ptal i na tu právní. Ono je to pochopitelně propojené. Právě kvůli politice a snaze udržet se u moci jsou vládní strany schopny zneužívat právo, protože korespondenční volba z právního hlediska rozhodně není v pořádku. Svým nastavením úplně popírá základní principy volebního práva tak, jak je známé v právním státě, v demokratickém zřízení – svoboda, tajnost a rovnost hlasování. Tohle všechno je popřené.

Jednoznačné je to u tajnosti. Volební lístky budou nachystány někde na ambasádách a přístup k nim budou mít lidé, kteří tam pracují, nebo přijedou pomoci s volbami. Z toho vyplývá, že do nich bude možné nahlédnout.

A rovnost? Jeden občan má mít jeden hlas. Ale u korespondenční volby to tak není, protože součástí celé právní úpravy je, že můžou fungovat zástupci. Jeden občan tak může pro volby zastupovat vícero lidí, takže si vezměte, že najednou nedisponujete jenom tím jedním svým hlasem, abyste byl rovný všem ostatním ve státě, ale máte ve své ruce třeba pět nebo deset hlasů. To je opravdu porušení základních ústavních principů!

A navíc – což není úplně právní záležitost, ale spíše se to týká lidské povahy a psychologie člověka – příležitost dělá zloděje. A korespondenční volby vytvářejí příležitost pro manipulace. Tím nechci říct, že každý člověk, který se bude technicky starat o zabezpečení korespondenčních voleb, tohle bude dělat. Pro některé to však může být cesta, ať už z jakéhokoliv motivu. Takže se obávám obrovské politické manipulace. Nejenom že se tady porušily ústavní principy, ale dala se příležitost manipulovat s hlasy.

A co řeknete na následující situaci: já jako občan ČR podám stížnost k Ústavnímu soudu, že jsem neměl stejná práva jako lidé žijící v zahraničí. To je nesporné, takže můžeme dojít k tomu, že ve finále budeme korespondenčně volit všichni. Je to ještě demokracie?

Ano, to je přesně ono! To je věc, které se obávám, protože je z mého pohledu nevyhnutelné, že začnou přicházet ústavní žaloby proti korespondenční volbě. A aby se dodržela rovnost pro všechny, udělá se náprava, ale bohužel ne taková, že se korespondenční volba celkově zruší. A zrušení určitě nepůjde za současné vlády, které tato volba vyhovuje. U ní je klidně možné, o čemž jste mluvil, že se korespondenční volba rozšíří. Popravdě, já takový scénář očekávám. Proto je potřeba změnit vládu a nahradit ji takovou, která začne měnit stávající systém. To znamená, že nebude dělat jenom kosmetické úpravy, ale opravdu se podívá na dřeň současného systému tak, aby znovu začal fungovat demokraticky a pro lidi. A to je jednoznačně velká změna.

Současná vláda se dostala k moci jen díky milionu propadlých opozičních hlasů. Nebojíte se opakování této situace? A jsou cestou koalice, o nichž se nyní jedná, nebo lépe řečeno spojenectví pod nějakou značkou, protože v případě koalic je vyšší než pětiprocentní hranice…?

Je dobře, že se v opoziční alternativní scéně snaží spojovat politické síly do voleb. Vidíme to na straně SPD, kdy se k sobě snaží získávat koaliční partnery nebo spolupracující. Příkladem byly uplynulé krajské volby, kdy fungovala spolupráce s Trikolorou nebo stranou PRO. Podle mě je to správná cesta a vidíme to na STAČILO!, ať už jako koalici nebo teď na politickém hnutí. Tam se zase spojují alternativní levicové síly. Schválně říkám »alternativní«, možná že na to ještě přijde řeč, proč se takto vyjadřuji…

Domnívám se, že by k tomu měli podobně přistoupit i voliči a vybírat ty strany nebo hnutí, u nichž vědí, že pravděpodobnost překročení pětiprocentního kvóra je velmi vysoká.

Vy jste mi skutečně nahrála na otázku? Proč tedy výraz »alternativní«?

Protože když se bavíme o levici, mám zkušenost, že se často spojuje STAČILO! a Sociální demokracie. A já mám jednak se Sociální demokracií osobní zkušenost a jednak samozřejmě její politiku sleduji. Je progresivistická, to znamená, že za mě se jedná o stranu, která je naprosto v souladu se systémem tak, jak existuje. Takže naprosté napojení na Brusel a jeho centralismus, naprostá podřízenost politice Spojených států a NATO. Tohle je jedna část levice, vlastně – a to je na tom to nejhorší – standardní. A potom tu máme levici alternativní, která je autentická, tradiční, pronárodní a já používám i slovo konzervativní. Prostě je to levice, která má ve svém programu solidaritu, ale zároveň je ztotožněná s národním zájmem, snaží se ho hledat a snaží se ho naplňovat. K tomu se nehlásí dnešní SOCDEM, ale právě STAČILO!, respektive politické strany a hnutí, které se v rámci této značky daly dohromady. A jsme u toho, co jste říkal vy, tedy že tady probíhají nějaká koaliční jednání. Já totiž vnímám STAČILO! jako pronárodní konzervativní levici a protiváhu k SOCDEM, která je progresivistická. No a jinou levici už tady nemáme.

Myslíte si, že s nástupem Jany Maláčové se to změní? Její předchůdce Michal Šmarda odmítal spolupráci s komunisty, potažmo se STAČILO!, zatímco nová předsedkyně SOCDEM se několikrát nechala slyšet, že jejím cílem je široké levicové spojení po francouzském vzoru. Byla byste vy osobně, jako bývalá sociální demokratka, pro, aby součástí hnutí STAČILO! byla i SOCDEM?

Pokud jde o Janu Maláčovou jako předsedkyni a úvahy, jestli je to nějaká změna, já se vždycky dívám, jak konkrétní věci vypadaly v minulosti, jak se ona chovala, jak reagovala a jakou politiku dělala. A jakkoli je mi lidsky sympatická, ona představuje naprostou součást toho, co kdy ČSSD, a dnes SOCDEM, předváděla. Nechci, aby to vyznělo špatně, ale to téhle skupiny zkrátka patřila. Chápu, že si uvědomuje potřebu změn ve straně, ovšem rozhodně si nemyslím, že by vnímala, jak moc podstatné programové změny jsou zapotřebí. A hlavně si nemyslím, že je SOCDEM pod vedením Jany Maláčové připravena dělat takové změny, aby se STAČILO! a SOCDEM mohly programově setkat. Podle mě je to naprosto vyloučené. Takže tady máte odpověď na druhou část otázky.

Čili to spojení vnímáte jako nemožné z programových důvodů…?

Jednoznačně. Protože pro současnou SOCDEM je zcela nezpochybnitelné naše členství v NATO, v jeho vojenských strukturách, a v podstatě i ten bruselský centralismus. Žádný posun ve výrocích jejích představitelů tam nevnímám.

Dobrá, jste zastánkyní konzervativního směru, nicméně u SOCDEM bylo její spíše liberální směřování jasně patrné už v roce 2019, kdy jste do strany vstupovala. Proč jste to tedy činila?

Pro tu změnu. Protože ČSSD, dnešní SOCDEM, je nejstarší politická strana u nás. Udělala v minulosti spoustu dobrého a už od 19. století tam najdete mnoho slavných období, kdy se dokázala postavit za potřeby a zájmy lidí, kteří byli nějakým způsobem utlačováni a potřebovali pomoc. Ta strana to dokázala! A já jsem věřila, že se snad najdou dostatečně uvědomělí a rozumní lidé, kteří se od tohoto trendu nechtějí odchýlit. Věděla jsem, že vedení se od toho již od nějakého roku 2010 až 2014 odchylovalo, tak jsem doufala, že ve straně pořád zůstává určité jádro, které si to dokáže přiznat, připustit a bude s tím chtít něco udělat. Samozřejmě to je věc velké odvahy, když chcete takto dramaticky stranu napravit, ale s tím jsem do toho šla, aby se sociální demokracie proměnila. Proč zahodit stranu, která má více než 100 let svojí historii – a pozitivní historii – jenom kvůli tomu, že se tady nějakých posledních 10 až 14 let pár jejích předsedů a místopředsedů nechalo vyškolit v Aspen institutu a začali dělat úplně jinou politiku? Proč kvůli tomu vymazat to dobré z minulosti? To byl můj motiv a můj přístup k dané situaci.

No a zjistila jsem, že je to nemožné, a jsem hluboce přesvědčena, že kdokoli by v této době chtěl změny dělat, tak narazí. Nemyslím si, že by je tedy Jana Maláčová mohla prosadit, a vlastně ani nevím, jestli takovou dramatickou změnu opravdu chce. Zaprvé netuším, jestli je to opravdu její přání, a zadruhé, jestli by na to vůbec měla odvahu.

Na závěr si neodpustím dotaz na aktuální téma. Jak vnímáte to, že vláda v tomto týdnu přidala státním zaměstnancům jen 1400 Kč, v kontrastu s tím, že platy vysokých politiků vzrostou o 6,9 procenta?

To je přesně jedna z těch věcí, kde nestačí dělat kosmetické úpravy. Samozřejmě je dobře, že se zaměstnancům přidá 1400 korun. I kdyby to byla jen tisícovka, je potřeba lidem zvýšit platy, protože se potýkají s obrovskou inflací, kterou tu máme, kdy se zdražují potraviny, pohonné hmoty, energie – prostě všechno. Lidé na to nemají, takže každé přidání peněz je pro ně dobré. Ale je to pořád jenom kosmetická nesystémová úprava.

My se musíme postarat o to, abychom měli levnější energie. Aby elektřina, kterou vyrábíme, byla primárně pro naše lidi a za úměrnou cenu k tomu, za kolik se vyrobí. Ne aby se k nám vracela ze zahraničí přes burzy a my jako jedni z největších výrobců elektrické energie jsme měli nejdražší ceny v Evropě. Tohle je pro mě systémový problém, zvýšení platu je jen dílčí řešení. Beze změny systému to nevydržíme dlouho, protože deficit nám roste a my nemůžeme sahat do zdrojů, které neexistují. To znamená, že je tady potřeba udělat úklid z gruntu.

A ještě jste se dotkl té spojitosti s tím, že si ústavní činitelé polepšili mnohem výrazněji. To už je otázka charakteru a morálního úpadku naší vlády. Tam nejsou politici, kteří by v sobě měli nějakou čest. Kdyby měli, nikdy to neudělají. Poslanci si přidávají, zatímco lidé dnes nemají z čeho platit dětem obědy ve školní jídelně. To je celé špatně!

Petr Kojzar