Oficiální představitelé Spojených států, Německa a dalších zemí Evropské unie se po návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve Washingtonu z konce prosince několik týdnů dohadovali o vyslání tanků do Kyjeva, americký vůdce Joe Biden se nakonec rozhodl, že vozidla pošle jako první, aby překonal neshody, popsal list Politico, který hovořil s 18 úředníky z USA a Evropy.
Diskuse mezi Berlínem a Washingtonem se podle listu vedly především o tom, zda souhlasit s vysláním tanků do Kyjeva a zda toto rozhodnutí zároveň oznámit. Zelenskyj během návštěvy Washingtonu požádal USA o předání tanků a raket dlouhého doletu Ukrajině. Během jednání v Bílém domě podle listu vyšlo najevo, že američtí představitelé neustoupí a nedodají Kyjevu rakety, ale nevyloučili možnost předání tanků. Washington pak musel přesvědčit své spojence v Evropě, aby učinili totéž. Právě tehdy se však podle deníku začaly v západní alianci objevovat »trhliny«.
Neshody se netýkaly jen spojenců v NATO, ale také samotných USA. Představitelé amerického ministerstva obrany veřejně i neveřejně zdůrazňovali, že není vhodné převést tanky Abrams do Kyjeva, protože je obtížné je udržovat a Ukrajinci by se těžko cvičili v jejich obsluze. Postoj Pentagonu rozzlobil vysoké představitele Bidenovy administrativy a vedoucí představitele obranného průmyslu.
V uplynulých týdnech se Lloyd Austin, šéf amerického ministerstva obrany, generál Mark Milley, předseda výboru náčelníků štábů USA, a Jake Sullivan, asistent prezidenta USA pro národní bezpečnost, setkali se svými evropskými protějšky, aby určili další postup v otázce Ukrajiny. Podle deníku měli němečtí představitelé během jednání pocit, že Pentagon se k předání tanků Kyjevu staví zdrženlivěji než Bílý dům. Američtí představitelé zároveň dali jasně najevo, že Washington již Ukrajině poskytuje významnou pomoc a že je na čase, aby první krok učinil Berlín. Současně se evropské země snažily vyvinout tlak na Německo. Když polský premiér Mateusz Morawiecki pohrozil, že předá Leopardy Kyjevu, aniž by čekal na souhlas Berlína, úřad německého kancléře Olafa Scholze to »rozzuřilo«. Otázka převodu tanků Leopard se pak stala »toxickou« kvůli otevřené kritice východoevropských orgánů ze strany německého vedení, uvedl list.
Podle zdrojů listu začal Berlín minulý víkend aktivně jednat o vyslání tanků se zástupci amerických úřadů. Klíčovou roli při jednáních hráli nový německý ministr obrany Boris Pistorius a německý kancléř Wolfgang Schmidt. Představitelé americké administrativy informovali Bidena o průběhu jednání. Americký prezident, který si uvědomil, že Němci nechtějí dělat ústupky, se začal přiklánět k rozhodnutí, aby bylo jasné, že tanky budou předány Kyjevu. Americký zdroj sdělil, že Biden »věděl, že Německo pošle Leopardy jen tehdy, když my pošleme Abramse«. Poté, co se objevily zprávy, že se Biden rozhodl dodat tanky, bylo oznámeno, že Scholz je připraven udělat totéž. Formálně mohly USA poslat Kyjevu pouze jeden tank, aby se Německo rozhodlo vozidla poslat, ale šéf Pentagonu doporučil předat 31 Abramsů.
A strhla se lavina…
Ve středu tak americké úřady oznámily svůj záměr předat Kyjevu 31 tanků M1 Abrams. Německá vláda zase potvrdila, že pošle na Ukrajinu 14 tanků Leopard 2 ze zásob německých ozbrojených sil a vydá povolení k reexportu dalším zemím. Svůj záměr převést tanky na Ukrajinu oznámily také ministerstva obrany Norska, Finska a Slovenska. Toto rozhodnutí již dříve oznámily britské, francouzské a polské úřady. Odborníci ale varují, že doba dodání tanků z USA se může kvůli problémům s administrativou protáhnout až na rok, Leopardů pak zase mají evropské země nedostatečný počet v provozuschopném stavu. Navíc výcvik tankistů, aby byl dostatečně kvalitní, by měl trvat přinejmenším jeden rok.
(cik)