Asi 20 000 ukrajinských mužů odvedených k vojenské službě během mobilizace uprchlo ze země. Informovala o tom britská televizní stanice BBC s odvoláním na údaje o nelegálním překročení hranic mezi Ukrajinou a sousedními státy – Maďarskem, Moldavskem, Polskem, Rumunskem a Slovenskem – v období od února 2022 do 31. srpna 2023.
Zatímco není známo, jak tito muži unikli, ví se, jaké metody použilo dalších 21 113 mužů, kteří byli při pokusu o útěk přistiženi. Většina z nich – 14 313 – se pokoušela přejít hranici pěšky nebo přeplavat a zbývajících 6800 se spoléhalo na podvodně získané úřední dokumenty, v nichž byly uvedeny falešné výjimky, například prokazovaly přítomnost vážné nemoci, uvedly ukrajinské úřady.
Mezi ty, kteří jsou z odvodu vyloučeni, patří muži se zdravotními problémy, osoby s pečovatelskými povinnostmi a otcové tří a více dětí.
V srpnu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský upozornil na »zkorumpovaná rozhodnutí« učiněná tamními lékařskými vojenskými komisemi, která podle něj vedla k desetinásobnému nárůstu výjimek od února 2022. Oznámil, že byli odvoláni všichni regionální úředníci, kteří měli na starosti odvody do armády, a více než 30 lidí bylo obviněno z trestných činů.
Více než 40 000 mužů, kteří uprchli nebo se pokusili uprchnout, může představovat významnou část mužů, které Ukrajina potřebuje k doplnění své armády. V srpnu američtí představitelé odhadli počet mrtvých v ukrajinské armádě až na 70 000 – ačkoli Kyjev nechce uvést přesné číslo.
Země také nezveřejňuje oficiální údaje o velikosti své armády. Nový ministr obrany Rustem Umerov však v září na Jaltském fóru o evropské strategii uvedl, že v ukrajinských ozbrojených silách je více než 800 000 příslušníků.
Jak zdůraznila BBC, v současné době není známo, jaký osud čeká Ukrajince, kteří opustili mobilizaci, pokud se vrátí do země. Člen parlamentního výboru pro národní bezpečnost, obranu a rozvědku Fjodor Venislavskij zároveň uvedl, že by nebylo v národním zájmu Ukrajiny je po skončení bojů pronásledovat.
Útěky jsou leckdy dramatické
Jedno video ukazuje muže, který plave přes řeku Dněstr směrem do Moldavska a moldavští pohraničníci ho nabádají, aby přeplaval do bezpečí. Jiné ukazuje fatální následky – těla mužů, kteří se utopili při pokusu překonat řeku Tisu mezi Ukrajinou a Rumunskem, jsou vytahována na břeh.
Ale Jevgenij, stavební dělník z Kyjeva, se dostal do moldavského imigračního centra tak, že prostě šel přes hranici této země – což je podle našich údajů nejoblíbenější cesta ven. Pro uprchlíky z války je pak poměrně jednoduché požádat o azyl.
Do stejného azylového a imigračního střediska se dostal i Erik, 26letého hudebník z Charkova, který říká, že přešel do Moldavska tak, že šel přes pláně moldavského odtrženého regionu Podněstří a pak přeplaval řeku.
I když je možné získat falešné výjimky, Erikovy zkušenosti naznačují, že získání skutečného papírování může být obtížnější. Po složité operaci břicha kvůli zánětu pobřišnice, když byl mladší, musí dodržovat speciální dietu, která mu brání sloužit v armádě. Ale říká, že když vypukla válka, ukázalo se nemožné získat potvrzení o lékařské výjimce. Erik se nakonec dostal do USA, kde se znovu setkal se svou ženou a jejich čtyřletou dcerou.
Jinému muži se podařilo získat platnou výjimku – ale říká, že pak nemohl přimět pohraničníky, aby to brali vážně. Byl nadšený, že byl přijat na zahraniční univerzitní kurz a že mu bylo uděleno studentské povolení opustit Ukrajinu, ale brzy si uvědomil, že to nebude stačit.
»Myslel jsem, že to nevyšlo, protože jsem se dostal na záludný kontrolní bod. Šel jsem na další a další. Vysmáli se mi a poslali mě domů. Uvědomil jsem si, že tento kus papíru – toto povolení – nemá smysl. pro pohraničníka je to úplně jedno.« Místo toho Vlad opustil zemi plaváním přes řeku Tisu do Rumunska.
Na druhou stranu podle BBC existují telegramové skupiny s členstvím v rozmezí od 100 do několika tisíc lidí, které nabízí celou řadu služeb, od přidání předstíraných dětí do rodiny až po nejdražší možnost – potvrzení o lékařské výjimce, známé jako »Bílý lístek«, které umožní odjet a vrátit se kdykoli na Ukrajinu. Výroba takového dokladu trvá údajně týden a stojí asi 4300 dolarů – včetně úplatku úředníkovi.
Venislavskij řekl, že hrozba, kterou představuje falešná dokumentace by měly být během příštího roku nebo dvou odstraněny novým digitalizovaným systémem.
Těm, které ukrajinské úřady dopadnou, hrozí pokuta 92–230 dolarů a trest odnětí svobody až na osm let.
Vysoké školy praskají ve švech
Počet mužů, kteří se letos zapsali do prvního ročníku k dennímu studiu na ukrajinských vysokých školách, činil přibližně 110 tisíc, což svědčí o tom, že využívají vzdělání k odložení mobilizace do armády. Informovalo o tom ukrajinské nezávislé protikorupční centrum NGL.media, které provedlo průzkum na základě údajů ministerstva školství země.
Podle jejích údajů nastoupilo v loňském roce na univerzity v zemi 85 000 mužů v branném věku. Podíl mužů mezi studenty prvních ročníků placeného vzdělávání v roce 2023 vzrostl na 70 % a jejich průměrný věk se zvýšil na 27 let, uvedla organizace. Nejvýraznější nárůst počtu studentů-mužů je zaznamenán ve věkových kategoriích nad 30 a 40 let. NGL.media zároveň upozornila na zvýšení průměrných nákladů na rok studia na ukrajinských vysokých školách na 23,7 tisíce hřiven (přes 650 dolarů).
Situaci ve středisku vysvětlují snahou získat odklad mobilizace v době válečného stavu, zejména proto, že k uzavření smlouvy na některé obory stačí pohovor nebo motivační dopis.
»Všichni chápeme, že většina těchto nových studentů nastoupila, aby se vyhnula mobilizaci. A dál už je to na vysokých školách. Ony jsou zodpovědné za kvalitu vzdělávání. Pokud lidé nastoupili, musí studovat a plnit vzdělávací program. Jinak by měli být vyloučeni. Situaci sledujeme,« komentovala tuto statistiku na svém kanálu na Telegramu poslankyně Nejvyšší rady z proprezidentské strany Sluha lidu a členka výboru pro vzdělávání, vědu a inovace Julija Hryšyna.
Venislavskij 3. září zaregistroval návrh zákona na zrušení odkladu mobilizace pro Ukrajince starší 30 let, kteří za válečného stavu získají druhé a vyšší vysokoškolské vzdělání. Již dříve uvedl, že od zavedení válečného stavu na Ukrajině a zahájení všeobecné mobilizace se zvýšil počet těch, kteří chtějí získat druhé a vyšší vzdělání. Podle jeho názoru se tak někteří Ukrajinci snaží vyhnout povolání do armády.
(jb)