Spotřebitelé se stále častěji obracejí na Energetický regulační úřad (ERÚ) ohledně řešení důsledků špatně nastavených záloh na dodávky energií, jež mohou vést nejen k vysokým nedoplatkům (nízké zálohy), ale i přeplatkům (vysoké zálohy) až v řádu desetitisíců korun. Přeplatky navíc někteří dodavatelé odmítají svým zákazníkům vracet. ERÚ proto na svých webových stránkách radí, jak předejít potenciálním problémům.
Výše záloh na dodávku elektřiny a plynu musí podle zákona odpovídat tzv. důvodně předpokládané spotřebě, kterou dodavatelé standardně odvozují od spotřeby konkrétního spotřebitele v minulosti. Byť jsou zálohové platby (typicky na měsíční bázi) v rozpisu stanovené na celé nadcházející období, neznamená to, že se v jeho průběhu nemohou změnit.
»Často se stává, že zákazníci svou spotřebu sníží a předpokládají, že to bude mít automaticky vliv na snížení záloh. Dodavatelé se ovšem tuto skutečnost obvykle dozvědí až v souvislosti s odečtem při řádném vyúčtování. Pokud chceme, aby ji zohlednili okamžitě, musíme je o snížení pravidelných plateb sami požádat, přičemž nižší spotřebu doložíme samoodečtem, tedy nahlášením aktuálního stavu našeho elektroměru či plynoměru. Takové žádosti by měli vyhovět,« radí Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ.
Jak zkontrolovat přiměřenost záloh
Důležité je věnovat pozornost už samotnému rozpisu záloh, tedy povinné součásti vyúčtování. Zejména tomu, zda dodavatel zohlednil všechny zálohy uhrazené během zúčtovacího období. Délka zúčtovacího období nesmí přesáhnout 14 po sobě jdoucích kalendářních měsíců a dodavatel ve vyúčtování porovnává částku, kterou zákazník zaplatil na zálohách, se samotnou cenou za dodávku.
»Pokud jsme víceméně na nule a cena za dodávku energií je po celou dobu stejná, zálohy by nám měly zůstat ve stejné výši. V případě výraznějšího nedoplatku by nám dodavatel měl zálohové platby zvýšit, u přeplatku naopak snížit. V uplynulých měsících se ovšem některým zákazníkům ceny několikrát měnily, a je tudíž možné, že výraznou roli bude hrát i tato proměnná,« uvádí Zemanová a vysvětluje: »Adekvátnost záloh si překontrolujeme tak, že aktuální celkovou cenu za megawatthodinu, tedy součet její regulované a neregulované části, vynásobíme celkovou spotřebou, kterou najdeme ve vyúčtování. Tuto hodnotu pak vydělíme počtem zálohových plateb. Pozor na to, že cena za energie obsahuje i fixní měsíční částku, kterou musíme připočíst.« Pokud výsledek neodpovídá rozpisu, je potřeba kontaktovat obchodníka, dodává radní.
Pro kontrolu výpočtu záloh mohou spotřebitelé využít i srovnávač na webových stránkách ERÚ. Ten přednostně porovnává nabídky dodavatelů elektřiny a plynu, zároveň ale také na základě zadaných údajů vypočte výši optimální zálohy.
Likvidační nedoplatek může řešit i splátkový kalendář
Nesprávně nastavené zálohy mohou vést k problémům s nedoplatky i přeplatky. Zákon stanoví pouze maximální, nikoliv minimální výši záloh, na hrozbu případného nedoplatku tak musí pamatovat sám spotřebitel. Typicky u odběratelů, kterým v uplynulé době končila fixovaná cena, se mohla celková cena navýšit, roli hraje i letošní zvýšení regulované složky.
Vysoké nedoplatky představují jednorázový výdaj, který u některých spotřebitelů přesahuje jejich finanční možnosti. V takovém případě ERÚ doporučuje kontaktovat dodavatele a snažit se s ním sjednat splátkový kalendář, tedy rozložit si splacení částky v čase.
Přeplatek sice může být vítanou finanční injekcí, zároveň ale zdrojem velkých potíží tehdy, pokud ho dodavatel odmítne vyplatit. Je pak nutné ho vymáhat soudní či mimosoudní cestou, případně využít úkonu započtení, což v praxi znamená postupně si dluh dodavatele »umazávat« ze záloh.
(ici)