Jak působí mainstream

Žel, ne každý z běžných čtenářů má možnost čerpat informace z původních či alespoň agenturních zdrojů. Navíc málokdo má čas a energii na vyhledávání odlišných pohledů v různých médiích, nejen těch, které se nabízejí jako kdysi děvčata v Perlovce, a porovnávat je mezi sebou. To vše velmi nahrává mainstreamu (sdělovacím prostředkům řídícím se jednotnou režimní linií), který tak může nerušeně utvářet vědomí značné části veřejnosti. Uveďme si pár příkladů.

Pominu zpravodajství o dopadu rakety na Polsko, které byla ihned jisto jistě a bez diskusí vystřelená z Ruska, ačkoliv se za pár hodin ukázalo, že vše může být, a pravděpodobně i je, úplně jinak. To je ale až příliš průhledný příklad fungování mainstreamu…

Poněkud sofistikovanější způsob působení nám skýtá zpravodajství kolem právě proběhlého summitu států G20 na indonéském ostrově Bali, v jehož závěrečném prohlášení se uvádí, že »většina členů ostře odsuzuje válku na Ukrajině« (to cituje z textu deklarace agentura AFP), avšak skupina G20 přiznává, že mezi státy skupiny panuje na konflikt více názorů (napsala agentura Reuters). Státy se také usnesly, že »použití či hrozby použití jaderných zbraní jsou nepřijatelné« (opět citace agentury Reuters z textu deklarace). Podle agentury DPA přitom hrozilo, že kvůli odlišnému hodnocení války na Ukrajině summit konečné prohlášení vůbec neschválí.

Také v tomto případě zpravodajství, které předcházelo konečným závěrům summitu, slibovalo něco docela jiného. Ale nemuselo…

Posuďte sami, co na nás vyskakovalo v titulcích a článcích tuzemských mainstreamových médií, a co bylo naopak potlačeno, nebo se neobjevilo vůbec, ačkoliv to zdroje nabízely.

Co jsme se dozvěděli:

Členové skupiny největších světových ekonomik G20 se krátce před zahájením summitu na indonéském ostrově Bali dohodli na znění závěrečného usnesení, uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Podle zdrojů agentury DPA se západním státům podařilo do prohlášení prosadit pasáž, která odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu. Vyjednavačům se podařilo překonat počáteční odpor Moskvy a dostat do usnesení ostré odsouzení ruské invaze na Ukrajině.

Co bylo potlačeno:

Vysoce postavený představitel americké vlády v té souvislosti uvedl, že se jedná o důrazné odsouzení většiny členů skupiny G20. Důraz byl při vyjednávání kladen na vytvoření co nejširší koalice v rámci skupiny G20…

Připomeňme, že členy skupiny G20 jsou Argentina, Austrálie, Brazílie, Británie, Čína, Francie, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kanada, Mexiko, Německo, Rusko, Saúdská Arábie, Spojené státy, Turecko a Evropská unie.

Co jsme se dozvěděli:

Prezidenti USA a Číny Joe Biden a Si Ťin-pching se shodli na tom, že »jaderná válka by nikdy neměla být vedena« a že v ní nelze zvítězit. Zdůraznili také svůj »odpor vůči nasazení nebo hrozbě nasazením jaderných zbraní na Ukrajině«. Poukázali tak na ruské hrozby…

Co bylo potlačeno:

»Je obzvláště důležité, že Spojené státy a Čína společně zdůraznily, že hrozby použití jaderných zbraní jsou nepřijatelné. Každý chápe, komu jsou tato slova určena,« citovala agentura Reuters z nočního videoposelství ukrajinského prezidenta, v němž vlastně nechtěně proflákl, že »ruské hrozby« nebyly ve společném prohlášení vůbec zmíněny.

»Čína zaznamenala, že Rusko v poslední době potvrzuje dlouhodobý postoj, že jadernou válku nelze vyhrát, a proto nikdy nesmí být vedena, což je rozumný a zodpovědný přístup,« citovala v téže době agentura Nová Čína čínského ministra zahraničí Wang I.

A ještě příklad z nedávné doby, tentokrát se týká jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů.

Co jsme se dozvěděli:

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, která vyzývá k tomu, aby bylo Rusko pohnáno k odpovědnosti za to, že invazí na Ukrajinu porušilo mezinárodní právo. Podle rezoluce by Rusko mělo Ukrajině zaplatit reparace za způsobené škody, informuje agentura AP.

Co bylo potlačeno:

Rezoluci podpořilo 94 ze 193 členských států, včetně Česka. Čtrnáct hlasovalo proti, včetně Ruska, Běloruska, Sýrie, KLDR, Číny, Kuby a Íránu, a 73 se zdrželo, včetně Brazílie, Indie či JAR. Jde o nejméně podporovanou z pěti rezolucí týkajících se Ukrajiny, které Valné shromáždění přijalo od zahájení válečného konfliktu na Ukrajině.

Nevypovídají snad zmíněné příklady dostatečně o záměrech mainstreamu vykreslit v očích veřejnosti Rusko jako jediného agresora, který haraší jadernými zbraněmi a dostává se tak ve světě do stále větší izolace? A nenašli bychom spoustu obdobných příkladů i ve zpravodajstvích týkajících se dalších politických témat?

Ivan Cinka