Současná vedra jsou realitou. Otázka, jak je přežít, je tudíž pro mnohé vysoce aktuální.
Nepodceňovat je
První zásadou je vedra nepodceňovat. Velká vedra ve Francii v srpnu 2003 způsobila smrt podle různých odhadů 25-35 tisíc obyvatel. Šlo vesměs a staré, často i jinak nemocné občany. Obvyklý vzorec byl, že jejich děti vyrazily někam na dovolenou a ponechali je doma samotné. Staří rodiče pak vedra nezvládli. Na základě smutných reálií srpna 2003 se podařilo francouzskou veřejnost v této oblasti poněkud vzdělat, resp. srovnatelná vedra v pozdějších letech už tak tragická nebyla. Mám za to, že by mnozí naši občané také určité vzdělání v tomto směru potřebovali.
Ano, každý občan by si měl být vědom, že vedro může být lidskému zdraví a někdy i životu nebezpečné a podle toho by se měl chovat. Měl by vědět, jakými zdravotními neduhy trpí, a že se zdravotní problémy nemusí při vedru sčítat, mohou se násobit. Skandály typu, že ponechal(a) v autě na poledním slunci kočku, psa nebo dokonce malé dítě, šla nakupovat a když se vrátila, její miláček už nejevil známky života, jsou jen špičkou ledovce. Proskočit se i pořídit nákup a jiné potřebné věci se dá také v ranních a dopoledních, případně večerních hodinách, kdy ještě takové vedro není. Není nutné tak činit v rozpáleném odpoledni. Vesměs špatné je zanedbávat pitný režim. Pití mnohými opovrhované čisté vody je většinou lepší, než konzumovat alkoholické nápoje nebo sladké limonády. Ve vedru se pochopitelně musí pít více, než je běžné. Pokud je vám doma příliš teplo, neuškodí se osprchovat, nejlépe studenou vodou.
Velkým problémem je významně se zhoršující fyzické zdraví dětí a mládeže. Obávaná nemoc lenora je vítaným spojencem nejen letních veder. I za mých mladých let občas v důsledku letních veder někdo zkolaboval. Ale nestávalo se, že sanitky houkají každou chvíli a sem tam ani nestačí zkolabované odvážet. Vedra jsou jistě větší a vyskytují se častěji, ale dnešní lidé také vydrží méně, než vydrželi a vydrží méně zhýčkaní občané mé generace. Čest výjimkám. Nejen stát, ale také rodiče by neměli podceňovat sportovní výchovu svých dětí a nenechávat je na pospas mobilům.
Vím, podpora společnosti a zejména státu sportu a zvláště pak sportu masovému je v Česku žalostná a útoky proti výuce tělesné výchovy na školách ze strany ministerstva školství idiotské. Přinejmenším pěší procházky si ale snad mohou dovolit i chudí. Při nepřijatelnosti procházky na spalujícím slunci se většinou dá uskutečnit procházka ve stínu budov, stromů v parcích či lesů.
Ochrana bytů
Optimální je byt, který má dvě místnosti na sever a dvě na jih, nebo aspoň dvě místnosti na východ a dvě místnosti na západ. Dopoledne zavíráme okna na jih (východ), odpoledne též na sever (západ). Do nočního ochlazení v nich bez problému vydržíme. Pomůže v nich vzduch zvlhčovat pokládáním namočeného ručníku na topení. Případné zastínění místností s okny na jih bychom měli vítat a ne brát na takový strom pilu.
Vím, ne každý má takový byt a zejména nájemníci bytů jsou bezbranní, protože mnoha pronajímajícím vlastníkům bytů je to jedno, přestože požadují často nehorázně vysoké nájemné a stát jim k tomu dává trestuhodně volnou ruku. Mám za to, že zateplování obytných budov jako ochrana proti zimě s cílem snížit spotřebu energie na vytápění nestačí. Zateplování je nutné pojmout jak jako ochranu proti zimě, tak jako ochranu proti vedru. Levné a účinné je umístit před okno dostatečně velké stínítko, které podstatnou část slunečních paprsků zadrží, resp. nepustí do místnosti. Lze na okna připevnit žaluzie, ty ale bývají nejen dražší, ale mohou být i méně účinné. Každý by měl svou konkrétní situaci zvážit a podle toho přijmout konkrétní řešení.
Nasadit klimatizaci?
Značně rozporná je klimatizace. Chápu sice kritiku, že se vozidla veřejné dopravy až do nedávna pořizovala či modernizovala bez klimatizace, ale vidím i nemalé problémy spojené s užíváním klimatizace. Jde o její značnou energetickou náročnost a tím i provozní nákladnost. Jde o snadnější šíření infekcí ve veřejných budovách a vozidlech veřejné dopravy, které provozují klimatizaci. Jde o špatné seřízení klimatizace. Vlak, podobně autobus, trolejbus či tramvaj bez klimatizace nebo s nefungující klimatizací za letního vedra jistě není ideál. Pokud je ale klimatizace v něm, podobně v budovách, špatně seřízená a tzv. vás ofukuje studený nebo naopak teplý vzduch, lepší by byla vozidla bez klimatizace. Foukání příliš chladného vzduchu vede k ofoukávání, které sem tam někdo odstůně. Vystoupení z výrazně chlazeného vozidla do letního vedra pak provází nepříjemný teplotní šok.
Jistá významná instituce v Praze chtěla jít před lety příkladem. Zateplila svůj objekt, čímž se jí podařilo ušetřit asi polovinu spotřeby tepla na vytápění a také příslušně snížit náklady na svůj provoz. Až potud v pořádku. Instalace fotovoltaických panelů na střeše této instituce se ale ukázala problematická. Jednak velmi vysokou cenou (se státní dotací to ale šlo), ale také tím, že jí vyrobenou elektřinu prakticky kompletně spotřebovala v budově nainstalovaná klimatizace, takže nula od nuly pošla.
Naše města s vedry obvykle nepočítají
Naše města nejsou letním vedrům přizpůsobena. Prvním problémem je rychlý růst měst, zvláště pak těch velkých. Ekonomové pějí ódy, jak se prosperitě díky rychlému růstu velkých měst daří, obyvatelnost velkých měst se ale zhoršuje a na venkově probíhá tichá sociálně ekonomická genocida, chcete-li, politika likvidace venkova.
Vysoké, často spekulační ceny pozemků ve městech stimulují zlou politiku zahušťování výstavby, nejednou na úkor veřejné zeleně. Tím se situaci dále zhoršuje. Tzv. zelené střechy jsou jistě užitečné, ale vyžadují větší nosnost obvodových zdí, značné zalévání aj. Rozhodně nejsou zadarmo. Na zelených střechách obvykle zeleň zabírá malou část plochy. Velkou část plochy tam zabírají různá vyústění klimatizace apod. Vydávat zelenou střechu za plochu veřejné zeleně není na místě. Významným kritériem úspěšnosti příslušné radnice by mělo být, kolik veřejné zeleně před investory uchránila a kolik nové zeleně vytvořila, podobně s vodními prvky všeho druhu.
V mnoha našich městech je velký nedostatek vodních ploch. Při značné zastavěnosti se s tím často nedá mnoho dělat. Přitom revitalizace koryt vodních toků (návrat k relativně přirozeným korytům) je velice užitečná. Prý ale kde na ní vzít pozemky, o častém vysokém zastavění břehů nemluvě. Revitalizace části koryt pražské Rokytky, Šáreckého potoka a dalších ukazují, že pokud se chce, tak to jde. Do parků i na náměstí je užitečné nainstalovat zařízení, které za letních veder vytváří vodní mlhu. Ocení jej nejen děti.
Zejména velká města vytváří tepelné ostrovy s průměrnými teplotami o dva až pět stupňů Celsia vyššími proti okolní krajině. V centru města vzniká »tepelný komín«. Teplý vzduch je tam nasáván a stoupá, vytlačuje mraky a tím i snižuje srážky a dál zvětšuje vedra ve městě. Klima ve městě dále zhoršuje vysoké soustředění silniční dopravy při nedostatečné železniční nákladní dopravě a veřejné dopravě osob, což bývá škodlivé, ale obvyklé. Intenzívní silniční doprava zabírá rozsáhlé plochy, destruuje územní strukturu přírody i obcí a měst, které se za letních veder dále rozpalují, o produkci množství škodlivin včetně skleníkových plynů množstvím aut nemluvě. Špatná je dopravní politika nejen řady radnic českých měst, ale také krajů, státu, EU i světa. Vznikají nepříjemné otázky, jako proč ta či ona radnice neprosadila výstavbu té či oné chybějící vlakové zastávky v místě dopravní potřeby, proč ten či onen kraj zastavil provoz na té či oné železniční trati (Ústecký a Středočeský kraj), proč stát (nejen ČR) i nadále zvýhodňuje nešetrnou silniční dopravu proti šetrné dopravě železniční, podobně vedení EU, a proč svět zvýhodňuje dálkovou mezinárodní dopravu.
Rostoucí oteplování klimatu je způsobováno nejen masivními antropogenními emisemi skleníkových plynů, ale také zhoršováním stavu krajiny, kam patří kromě nechvalného odlesňování a odvodňování krajiny a zvětšování velikosti polí do lánů zejména růst velkých měst a aglomerací a tepelných ostrovů jimi vytvářených. Největší neznámou pro určení míry vlivu změny využívání krajiny na oteplování klimatu je právě faktor růstu tepelných ostrovů, především velkých měst. To se ale v politice vesměs ignoruje.
Jan Zeman