Stárnutí je nevyhnutelný proces. Bez ohledu na váš životní styl vnitřní systémy vašeho těla časem degenerují a přestávají správně fungovat. Tento proces však lze oddálit. Jak můžete stárnutí zpomalit?
Udržení a zachování mládí se dnes stalo skutečným trendem. Celosvětový trh s přípravky proti stárnutí, ať už jde o krémy proti stárnutí nebo botoxové injekce, byl v roce 2023 odhadnut na 25,9 miliardy dolarů. Odborníci očekávají, že do roku 2030 poroste průměrným tempem 7,3 %. Nedokážou však skutečně vrátit čas a omladit tělo.
Aby tento problém vyřešili, snaží se vědci po celém světě pochopit biologické příčiny stárnutí. V dlouhodobém horizontu to pomůže nejen zachovat krásu a zpomalit viditelné změny, ke kterým na těle časem dochází, ale také zastavit nemoci související s věkem, ať už jde o Alzheimerovu chorobu nebo problémy s kardiovaskulárním systémem.
Současná věda předpokládá, že biologické stárnutí je založeno na dvou procesech: na obecném opotřebení organismu na buněčné úrovni a na poklesu schopnosti organismu odstraňovat staré nebo nefunkční bílkoviny a buňky. Opotřebení organismu zahrnuje například výskyt genových mutací a postupné zkracování konců chromozomů (tyto oblasti se nazývají telomery a jejich úbytek je spojen s projevy zrakového stárnutí, šedivění vlasů a povadlé kůže).
Stárnutí v důsledku špatného fungování vnitřních očistných systémů je způsobeno tím, že tělo přestane reagovat na částice, které je třeba zlikvidovat, což způsobí, že se poškozený biologický materiál dále hromadí a poškozuje zdraví.
Ačkoli dosud nebyl vynalezen žádný »lék« na stáří, některé nedávné výzkumy pomáhají přiblížit se k pochopení toho, jak lze biologické stárnutí zpomalit.
Obnovení »čisticích« funkcí v mozku
Mnoho neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba, souvisí s hromaděním škodlivých forem různých proteinů v mozku. Hlavním rizikovým faktorem je stárnutí, protože s věkem se zhoršuje schopnost těla zbavovat se toxinů.
To znamená, že zvýšením účinnosti »čisticích« systémů stárnoucího těla lze vnitřní struktury chránit před degradací. Ve studii z roku 2024 si vědci z Lékařského centra Rochesterské univerzity (University of Rochester Medical Center) v Americe všimli, že obnovení funkce lymfatických cév na krku může přispět k lepšímu odstraňování »odpadu« z mozku, včetně toho, který narušuje činnost neuronů a vede k různým formám demence. Faktem je, že právě mozkomíšní mok je zodpovědný za odplavování přebytečných bílkovin, které mozkové buňky produkují. Aby bylo možné »čištění« dokončit, musí se dostat do lymfatického systému a jeho prostřednictvím – do ledvin, kde se zpracovává spolu s dalšími vedlejšími produkty těla.
V nové studii se vědcům podařilo zviditelnit cestu, kterou u starších myší urazí mozkomíšní mok plný bílkovin. Odborníci také zaznamenali pulzování lymfatických cév, kterými je biomasa z mozku odváděna. Ukázalo se, že se stárnutím organismu klesá frekvence stahů cév nutných pro využití bílkovin: rychlost odstraňování kontaminované tekutiny z mozku byla u starých hlodavců o 63 % pomalejší než u mladých hlodavců.
Tým vědců se pokusil zvýšit frekvenci stahů lymfatických cév pomocí látky – prostaglandinu F2α. Ta se obvykle používá k vyvolání porodu: způsobuje stahy hladkého svalstva a v důsledku toho je vhodná pro stimulaci cév. Podávání léku starým myším vedlo ke stejnému odtoku lymfy naplněné »čisticími« proteiny jako u mladých hlodavců.
Tento inovativní přístup zatím nebyl testován na lidech, ale jak ujišťují autoři studie, v budoucnu se může v kombinaci s dalšími technikami stát klíčem k obnově systémů očisty mozku. V dlouhodobém horizontu by mohl pomoci zachránit lidi před demencí.
Středomořská dieta
Souvislost mezi správnou výživou a dobrým zdravím je pak nepopiratelná. Podle výzkumů lze při správném uspořádání jídelníčku zpomalit stárnutí a udržet si vysokou kognitivní výkonnost až do vysokého věku.
A nejnovější výzkumy to potvrzují. Američtí vědci vybrali 100 dobrovolníků ve věku 65 až 75 let, aby zjistili, které živiny pomáhají zpomalit degradaci mozku.
Po dobu dvou let bylo nuceno držet dietu 38 opic, aby bylo možné porovnat středomořskou stravu se západní. Zdá se, že středomořská strava zvítězila. Poté, co odborníci prozkoumali jejich zdravotní historii a odebrali jim krev k další analýze, zjistili dva typy stárnutí mozku: zpomalené a zrychlené. A v krvi lidí, jejichž mozek stárl pomaleji, byli schopni identifikovat odlišný profil živin, které mohly přispět k pozitivnímu výsledku. Ukázalo se, že vysoké kognitivní funkce byly výsledkem stravy bohaté na mastné kyseliny, antioxidanty, vitamin E a cholin. Tyto látky jsou hojně zastoupeny u lidí, kteří dodržují středomořskou dietu: jedí hodně zeleniny, mořských plodů, rostlinných olejů a snaží se nejíst tučné maso.
Jedinečným aspektem nové studie je její komplexní přístup. Vědci analyzovali nejen údaje o výživě respondentů, ale také testovali jejich mozky na magnetické rezonanci a zadávali jim úkoly, které měly prověřit jejich kognitivní schopnosti. To umožnilo přesnější posouzení vztahu mezi popsanými faktory. Dalším krokem jsou kontrolované randomizované studie, v nichž budou účastníci užívat látky prospěšné pro mozek jako doplňky stravy, aby se definitivně posoudilo, jaký mají vliv na kognitivní funkce.
Těhotenství a stárnutí
Dalším důležitým faktorem, který silně ovlivňuje proces biologického stárnutí, je těhotenství. Studie, které se zúčastnilo 1735 mladých žen z Filipín, zjistila, že respondentky, které uvedly, že byly těhotné, vypadaly starší než ty, které nikdy dítě nedonosily. U těch, které se již maminkami staly, byl zjištěn podobný vzorec: čím více dětí žena měla, tím vypadala starší.
Znamená to, že narození dítěte bere dívkám mládí, krásu a zdraví? Pravděpodobně ne. Výzkum z Yale School of Medicine ukázal, že zatímco proces nošení dítěte může tělo maminky »zestárnout« o dva roky, v období po porodu se biologický čas u žen obrací. Podle výpočtů odborníků některé ženy po porodu »omládnou« až o osm let.
A autoři práce s opačnými výsledky zvlášť zdůrazňují, že mnoho účastnic jejich studie otěhotnělo v raném dospívání, kdy tělo dívek ještě není plně zformované. Kromě toho měly filipínské ženy omezený přístup ke zdravotní péči. Práce především zdůrazňuje význam informovaného početí a pečlivé péče o mladé matky během těhotenství.
(cik, TASS)