»Přibližování české ekonomiky průměru Evropské unie se zastavilo,« informuje v úvodu svého článku »Inflace okradla české domácnosti o deset let růstu spotřeby«, zveřejněném v magazínu Českého statistického úřadu Statistika&My, jeho autorka Karolína Zábojníková.
Vychází z rozsáhlého souboru dat zachycujících vývoj cenové hladiny, který vydal Eurostat na konci loňského roku. »Díky těmto datům je mimo jiné možné vyjádřit hrubý domácí produkt a jeho složky v paritě kupní síly. Můžeme tak srovnat jednotlivé země EU a jejich ekonomickou sílu, a sledovat také průběh konvergence chudších ekonomik k průměru EU,« vysvětluje autorka.
Co z těchto dat tedy vychází? Hrubý domácí produkt na hlavu vyjádřený v paritě kupní síly dosáhl u nás předloni 90 procent průměru EU, což ovšem podle Zábojníkové znamená, že česká ekonomika stále ztrácí oproti pozici, kterou měla před rokem 2020. »V roce 2019 jsme například byli na 95 % průměru EU. Důvodem je, že v posledních několika letech česká ekonomika rostla ve srovnání s ostatními členy EU podprůměrně, zatímco do roku 2020 jsme většinu zemí Unie předháněli,« konstatuje statistička s tím, že mezi zeměmi, které do EU vstoupily po roce 2000, byly v roce 2023 před Českem Malta (107 % průměru EU), Kypr (97 %) a Slovinsko (92 %). V rámci této skupiny také pouze Česko spolu s Estonskem předloni spadly na horší pozici, než jakou měly v roce 2019.
Dále Zábojníková uvádí, že se u nás inflace v letech 2022 a 2023 výrazně negativně projevila na skutečné reálné spotřebě na osobu. Ta předloni dosáhla 81 % průměru EU, což je nejméně od roku 2014. Přitom v roce 2019 byla až na 88 %. Česko také na předpandemickou úroveň ztratilo nejvíce z novějších členských zemí.
Skutečná individuální spotřeba na osobu v zemích EU v roce 2023 (reálně, průměr EU = 100)
»Pro Česko je typické, že je v tomto vyjádření spotřeba na hlavu nižší než HDP na hlavu. V roce 2023 ale byl tento rozdíl největší od roku 2009,« dodává Zábojníková.
(ici)
🙁