Izraelský parlament dnes odhlasoval zákon o svém rozpuštění. Předčasné volby budou 1. listopadu, do té doby povede vládu nynější ministr zahraničí Jair Lapid.
Funkce se má ujmout o půlnoci, ale podle izraelských médií si s dosavadním premiérem Naftali Bennettem úřad předají odpoledne. Předčasné listopadové volby budou od roku 2019 už páté.
Ve 120členném parlamentu prošel zákon o rozpuštění v poměru 92:0 hlasům. Koaliční Strana práce a strana Izrael je náš domov se ale hlasování zdržely, protože se nepodařilo odhlasovat i zákon, který by umožnil výstavbu metra v Tel Avivu. Rozhodnutí této otázky by byl velký úspěch končící koalice, čemuž chtěla opozice zabránit.
Dnešním hlasováním tak končí práci 24. izraelský parlament zvolený teprve loni. Do té doby bude u moci Lapidova úřadující vláda.
Bennett už ve středu oznámil, že ve volbách kandidovat nebude. Politické strany musejí seznamy svých kandidátek do předčasných voleb dodat do 15. září.
Izrael v posledních několika letech prochází politickou krizí, zde jsou milníky, které ji provázejí:
- 24. prosince 2018 – vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua se shodla na rozpuštění parlamentu kvůli krizi, kterou způsobil zákon o výjimkách z povinné vojenské služby pro ultraortodoxní Židy. Krizi odstartovala listopadová demise ministra obrany Avigdora Liebermana, šéfa nacionalistické sekulární strany Izrael je náš domov.
- 9. dubna 2019 – v předčasných parlamentních volbách (byly to osmé předčasné v řadě) vyhrál, potřetí za sebou, Netanjahuův pravicový Likud před středovou koalicí Modrá a bílá někdejšího šéfa armádního generálního štábu Bennyho Gance – obě formace ale získaly shodných 35 mandátů.
- 29. května 2019 – parlament rozhodl o svém rozpuštění poté, co se Netanjahuovi nepodařilo sestavit novou vládu. Důvodem byl mimo jiné spor mezi ultraortodoxními a sekulárními nacionalistickými spojenci Likudu ohledně zákona o branné povinnosti, který zaváděl povinnou vojenskou službu i pro členy ultraortodoxní komunity. Šéf nacionalistické sekulární strany Izrael je náš domov Lieberman totiž za vstup do vlády požadoval jeho přijetí.
- 17. září 2019 – v dalších předčasných volbách vyhrálo centristické uskupení Modrá a bílá (33 mandátů) těsně před pravicovým vládnoucím Likudem (32 mandátů). Prezident Reuven Rivlin požádal 25. září premiéra Netanjahua, aby sestavil příští vládu, ten ale neuspěl. Poté prezident požádal 23. října o totéž šéfa Modré a bílé Gance, ani on ale úspěch neměl.
- 21. listopadu 2019 – generální prokurátor Avichaj Mandelblit obvinil Netanjahua z podvodu, zneužití důvěry a podplácení. Premiér v reakci uvedl, že neodstoupí, a obvinění označil za pokus převrat.
- 11. prosince 2019 – poslancům se nepodařilo najít příštího premiéra, čímž byl parlament automaticky rozpuštěn.
- 2. března 2020 – další předčasné parlamentní volby, třetí během jednoho roku, vyhrála vládnoucí strana Likud (36 mandátů) před uskupením Modrá a bílá (33 mandátů), Likud ale neměl se spojenci v parlamentu většinu.
- 20. dubna 2020 – premiér a šéf Likudu Netanjahu a jeho rival a šéf centristického uskupení Modrá a Bílá Ganc podepsali dohodu o vytvoření krizové koaliční vlády, která měla ukončit přes rok trvající politický pat a ustavit kabinet během krize kolem pandemie covidu-19. Netanjahu a Ganc se v premiérském křesle podle dohody střídají, Ganc měl místo Netanjhaua do funkce nastoupit v říjnu 2021.
- 17. května 2020 – parlament schválil novou vládu národní jednoty premiéra Netanjahua, kterou tvořil jeho Likud a formace Modrá a bílá; Ganc se stal ministrem obrany. Netanjahu v parlamentu zmínil i možnou anexi židovských osad na Západním břehu Jordánu, což byl obsaženo v koaliční dohodě.
- 22. prosince 2020 – kvůli sporům o rozpočet byl rozpuštěn parlament, země tak směřovala k volbám.
- 23. března 2021 – předčasné volby, čtvrté za poslední dva roky, vyhrála vládnoucí pravicová strana Likud před centristickým uskupením Ješ Atid Jaira Lapida.
- 6. dubna 2021 – Netanjahu byl pověřen sestavením vlády, ale neuspěl, 5. května byl stejným úkolem pověřen Lapid.
- 30. května 2021 – lídr izraelské krajně pravicové strany Pravice (Jamina) Naftali Bennett oznámil, že podpoří opoziční návrh na vytvoření vlády.
- 2. června 2021 – lídr opozice Jair Lapid oznámil prezidentovi Rivlinovi, že se mu podařilo sestavit vládní koalici.
- 13. června 2021 – parlament vyslovil důvěru nové koaliční vládě Naftaliho Bennetta z nacionalistické strany Jamina, čímž skončilo 12leté období, kdy stál v čele kabinetu Netanjahu. Bennetta měl ve funkci předsedy vlády v srpnu 2023 vystřídat Lapid, šéf centristické strany Ješ Atid. V osmičlenné koalici byly tři pravicové (Jamina, Izrael je náš domov a Nová naděje), dvě centristické (Ješ Atid a Modrá a bílá) a dvě levicové strany (Strana práce a Merec) a poprvé v historii arabská islamistická strana, Sjednocená arabská kandidátka (UAL, v hebrejštině Raam). Lapid se stal ministrem zahraničí, Ganc zůstal ministrem obrany a Lieberman ze strany Izrael je náš domov se stal ministrem financí.
- 4. listopadu 2021 – parlament schválil rozpočet na rok 2021, první za tři roky, a zabránil konání dalších předčasných voleb. O den později schválil parlament i rozpočet na rok 2022, a Bennettova vláda tak obstála v další zásadní zkoušce.
- 6. dubna 2022 – koaliční vláda ztratila většinu v parlamentu, když poslankyně strany Jamina Idit Silmanová odmítla kabinet dále podporovat. Později pohrozil další vládní poslanec, že vládu nepodpoří, a v květnu přestala kabinet podporovat i členka levicového Merecu Ghaida Rinavieová Zoabiová.
- 6. června 2022 – vládě se v parlamentu nepodařilo prosadit obnovení zákona, který zajišťuje právní rámec pro Izraelce žijící v osadách na palestinském Západním břehu Jordánu.
- 20. června 2022 – premiér Bennett a ministr zahraničí Lapid se dohodli, že nechají parlament hlasovat o jeho rozpuštění.
- 30. června 2022 – parlament odhlasoval zákon o svém rozpuštění. Předčasné volby – páté za předchozí tři roky – budou 1. listopadu, do té doby povede vládu nynější ministr zahraničí Jair Lapid.
(cik, čtk)