V roce 2022 bylo v Evropě zaznamenáno více případů lokálně získané horečky dengue než celkový počet případů v předchozím desetiletí, protože vlny veder a záplavy umožnily invazivním komárům usadit se v regionu dále na sever a západ. Nárůst infekcí přenášených komáry souvisí s varováním, že by se do Evropy mohla vrátit malárie, napsal list POLITICO.
Údaje, které zveřejnilo Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), jsou důrazným varováním, že k šíření nemocí přenášených komáry na kontinentu zřejmě přispívají klimatické změny a také faktory, jako je migrace a změna využití půdy. Ředitelka ECDC Andrea Ammonová varovala, že v Evropě by mohlo přibýt případů a potenciálně i úmrtí na nemoci, jako je horečka dengue, chikungunya a západonilská horečka.
V roce 2022 bylo zaznamenáno 71 případů lokálně získané horečky dengue, z toho 65 ve Francii a šest ve Španělsku. Vrchol zaznamenaly také případy západonilského viru s 1133 případy a 92 úmrtími. Většina z těchto případů – 1112 – byla lokálně získaná v 11 zemích, z toho více než 700 v Itálii. Jedná se o nejvyšší počet případů od roku 2018, kdy velká epidemie během tehdejší vlny veder zabila 180 lidí v 10 zemích.
Dengue se obvykle projevuje mírnými nebo žádnými příznaky, ale může také vést k vysoké horečce, silné bolesti hlavy a zvracení. Těžký průběh horečky dengue může vést ke krvácení z dásní, bolestem břicha a v některých případech i k úmrtí. Virus západonilské horečky je obvykle bez příznaků, ale u některých lidí může způsobit horečku, bolest hlavy a kožní vyrážku, přičemž těžké případy mohou vést ke kómatu, ochrnutí nebo smrti.
Největší obavy vzbuzují dva komáři, kteří se v Evropě šíří: Komár tygrovaný asijský, který může přenášet viry chikungunya a dengue, a komár žlutý, který může přenášet viry dengue, žluté zimnice, chikungunya, zika a západonilský virus. Ammonová uvedla, že v posledních letech došlo k rozšíření invazivních komárů do dříve nezasažených oblastí v EU a EHP. Určit příčinu tohoto nárůstu však není snadné.
»K nárůstu virů mohou přispívat klimatické změny a teplejší počasí, které vytvářejí příznivější podmínky pro komáří přenašeče,« řekla Ammonová. Upozornila však, že na vině není pouze změna klimatu, a poukázala na další faktory, jako je cestování, změny ve využívání půdy a dostupnost vody.
Riziko malárie Šéf Globálního fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii Peter Sands již dříve pro server POLITICO uvedl, že malárie by se kvůli změně klimatu mohla vrátit do Evropy. Sands se domnívá, že příští pandemií bude pravděpodobně nemoc, která je již mezi námi, přičemž změna klimatu ji podnítí k pandemii.
Evropě se podařilo malárii vymýtit díky rozsáhlému poválečnému programu postřiků insekticidy, vysušování bažin a léčbě léky. Středomoří je však i nadále zcela vhodné pro přenos malárie.
Z nejnovější zprávy ECDC o malárii vyplývá, že více než 99 % z 4800 případů v regionu v roce 2021 souviselo s cestováním. ECDC uvedlo, že malárie »zůstává rizikem pro EU/EHP a je třeba zajistit nepřetržitý dohled nad malárií, připravenost a prevenci v EU/EHP«.
Podle Ammona je zapotřebí více výzkumu, který by umožnil pochopit dopad změny klimatu na tyto infekční nemoci, a také více výzkumu udržitelných a ekologických opatření proti komárům. Potřebné jsou také laboratorní kapacity pro dohled a zvyšování informovanosti veřejnosti, uvedl šéf ECDC.
(jb)