Polští řidiči kamionů, kteří blokovali hranici od listopadu, slíbili, že se vrátí, pokud vláda nesplní jejich požadavky, tvrdí, že ukrajinská konkurence je podráží a převáží zboží po celé Evropské unii, a to nejen mezi Polskem a Ukrajinou.
Ještě před týdnem nemohl podle serveru POLITICO řidič kamionu Oleh pochopit, proč mu nebylo dovoleno odvézt svůj náklad zpět na Ukrajinu a připojit se k manželce a třem dětem v Kyjevě poté, co na téměř měsíc uvízl na polské straně hranice.
»Já tady jen sedím a tamhle je bombardují … A oni jsou vystresovaní, a já se pak zlobím, že jsem tady a oni tam,« řekl a odmítl uvést své celé jméno ze strachu z odvety policistů, kteří uzavřeli parkoviště sedm kilometrů od hraničního přechodu Korczowa-Krakovec na jihovýchodě Polska.
Oleh stál spolu s dalšími řidiči u provizorního ohně, aby se ubránil mrazu minus 14 stupňů Celsia, řekl, že nechce krást práci polským řidičům kamionů, kteří od listopadu protestují nedaleko. »Převážím jen ledničky,« vysvětlil. »Sice je válka, ale lidé potřebují ledničky na uskladnění potravin.«
Podél 535 km dlouhé hranice Polska s Ukrajinou strávily tisíce řidičů jako Oleh týdny ve frontě, aby se dostali domů přes některý z komerčních hraničních přechodů, než polští řidiči kamionů v úterý zrušili blokádu.
Polští zemědělci v uplynulém roce rovněž organizovali protesty proti dovozu ukrajinských zemědělských produktů, které je podle nich vytlačují z trhu. Protesty donutily loni v dubnu odstoupit ministra předchozí vlády a vedly Varšavu k zavedení zákazu dovozu ukrajinského zboží, připomíná POLITICO.
Tímto krokem se Varšava, jeden z nejvěrnějších spojenců Kyjeva, dostala na kolizní kurz se svým východním sousedem a zbytkem EU. Ukrajinští představitelé obvinili Varšavu z pokrytectví, protože údajně zvýhodňuje malý sektor a zapomíná na obrovské výhody, které Polsko získalo z otevření vztahů mezi oběma zeměmi. Blokáda kamionů jen vystupňovala napětí.
Nová polská vláda, která je v úřadu od 13. prosince, slíbila, že napraví vztahy s Kyjevem a zbytkem EU. »Nejdůležitější pro nás jako Evropu je účinně podporovat Ukrajinu,« řekl Donald Tusk při své první návštěvě Bruselu ve funkci premiéra, den předtím, než se členové EU dohodli na zahájení procesu přistoupení Ukrajiny k bloku.
Podobné nepokoje se přitom rozhořely i v dalších východních zemích EU – tento měsíc vyšli do ulic zemědělci a řidiči kamionů v Rumunsku a zablokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Totéž plánují zemědělci v Bulharsku.
Země na východní frontě EU v čele s Polskem varují, že napětí na hranicích je znamením toho, co přijde, pokud bude Ukrajině umožněno vstoupit do bloku bez odpovídající ochrany jejich nejcitlivějších hospodářských odvětví.
Ale zatímco předchozí polská pravicová vláda vedená populistickou stranou Právo a spravedlnost (PiS) rozdávala dotace na potlačení protestů, Tusk již klade důraz na dialog s Kyjevem a hledání dlouhodobějšího řešení napětí na hranicích.
Obnovená podpora Ukrajiny má však své hranice, Tusk slíbil, že bude chránit domácí odvětví, jako je doprava a zemědělství, před tím, co označil za nekalou konkurenci.
»Poláci chtějí Ukrajině pomoci. Neměli by však být znevýhodňováni. A už vůbec ne samotnými Ukrajinci,« řekl 12. ledna ve svém prvním rozhovoru pro média ve funkci premiéra. O několik dní později jeho ministr zemědělství Czesław Siekierski varoval: »Otevření evropského trhu ukrajinským zemědělským produktům by mohlo vést k úplné destabilizaci nejen domácího trhu, ale v budoucnu i trhu evropského.«
Země se stala významným humanitárním centrem pro Ukrajinu a její vojenský průmysl zažívá rozkvět díky poptávce ukrajinských ozbrojených sil. Ukrajinští uprchlíci – kterých v Polsku zůstalo asi 1,5 milionu – zaplnili mezery na trhu práce. Polsko sice dováží z Ukrajiny velké množství některých zemědělských produktů, jako je cukr a ovoce, ale zároveň posílá zpět i jiné výrobky, například mléko a sýry.
Dokonce i polský průmysl nákladní dopravy má dobré předpoklady k tomu, aby odolal ukrajinské konkurenci. Překonalo největší německý v EU a tvoří více než 6 % polského HDP. Je také významným zaměstnavatelem. Před vyostřením situace na Ukrajině zaměstnávaly polské kamionové společnosti více než 100 000 Ukrajinců jako řidiče; dalších 25 000 pocházelo z Běloruska.
»Pro některá odvětví naší ekonomiky je to samozřejmě výzva, ale také příležitost,« tvrdí podle serveru Paweł Śliwowski, zástupce ředitele Polského ekonomického institutu ve Varšavě. »Je to šance nebo impuls pro některá polská odvětví, aby se posunula na vyšší úroveň hodnotového řetězce.«
Dodal, že místo bezcílné snahy podpořit churavějící odvětví, jako je drobná produkce obilí, by Polsko mělo hledat příležitosti plynoucí z integrace Ukrajiny. »Nestálo by za to místo soupeření s Ukrajinou v některých jednodušších výrobcích expandovat do oblasti zpracování potravin, balení potravin a podobně, a pak více těžit ze synergií a spolupráce například s ukrajinskými dodavateli těchto navazujících výrobků v hodnotových řetězcích?« řekl.
Śliwowski připustil, že mezi ekonomickými zisky budou i ztráty. V neposlední řadě v regionech přímo sousedících s Ukrajinou.
Tamní řidiči kamionů vozili zboží do Běloruska a Ruska, než byly obě země od EU odříznuty. S růstem vlastního ukrajinského sektoru kamionové dopravy by se konkurence na těchto tradičních trasách jen zvýšila, pokud by se někdy znovu otevřely.
Na rozdíl od většiny ostatních polských oblastí převažují v zemědělském sektoru v regionu menší farmy, které pěstují pšenici a další produkty s nízkou přidanou hodnotou.
Zemědělci jako Roman Kondrów, jeden z vůdců protestů, se obávají, že integrace Ukrajiny do bloku ukončí jejich způsob života. »Nejsme proti ukrajinskému lidu,« řekl podle serveru. »Byli jsme první, kdo jim vyšel vstříc, byli jsme první, kdo přijal uprchlíky, jen teď cítíme rozhořčení. Tolik jsme jim pomohli a oni chtějí jen brát, brát a brát. Takhle to dál nejde.«
Čtyřiapadesátiletý muž, který žije kousek od ukrajinských hranic, má 100 hektarů půdy – zlomek průměrné ukrajinské farmy, která se rozkládá na tisících hektarech: »S tím nemůžeme soutěžit.«
(cik)