I v Česku by se mohlo volit jen v jeden den

Česká republika je jediným státem v Evropské unii se dvěma volebními dny. Ministerstvo vnitra to chce změnit. V návrhu ústavní novely a zákona o správě voleb zavádí několik významných změn a jednou z nich je i zavedení jednoho volebního dne. Změny by měly platit od roku 2026. Vláda předpisy projedná ve středu.

Ministerstvo navrhuje také stanovit pevný termín voleb do Senátu, do zastupitelstev krajů a obcí na první celý říjnový týden. Změnit by se mohla i pravidla pro tvorbu volebních okrsků, vzniknout by měl nový informační systém správy voleb.

Vnitro v novele upozorňuje na to, že Česko je v Evropské unii posledním státem se dvěma volebními dny. Volební místnosti se nyní otevírají v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Podle nové úpravy by se volilo jen v pátek od 7 do 22 hodin, celková doba pro hlasování by se prodloužila o hodinu. Zjednodušila by se tím organizace voleb a odpadlo by zabezpečení odevzdaných hlasovacích lístků ve volebních schránkách během noční přestávky z pátku na sobotu. Vnitro upozorňuje, že by to neznamenalo snížení nákladů na odměny členů volebních komisí. »Po ukončení hlasování je navíc potřeba počítat i s časem na sčítání hlasů, které bude probíhat do nočních hodin,« stojí v důvodové zprávě.

Politoložka Vladimíra Dvořáková nevidí v zavedení jednodenních voleb problém. Poukázala na to, že jeden volební den je zavedený ve většině zemí a není důvod, proč by to nemělo fungovat i v Česku. »Připadá mi to docela logické, navíc to bude levnější, nebudou se muset přes noc hlídat urny, v tomto směru je to takové transparentnější,« řekla Dvořáková před časem pro iportaL24.cz. Obavy, že změna povede k nižší volební účasti, odmítla, zavedení jednoho volebního dne podle ní velký význam na účast mít nebude. »Kdo bude chtít volit, tak k volbám přijde. Kdyby byla korespondenční volba, tak by to bylo možná ještě lepší, ale nemyslím si, že by to mělo znamenat zásadní propad účasti,« míní Dvořáková.

Říjnový termín pro senátní, komunální a krajské volby

Ministerstvo chce změnit také pravidla pro tvorbu volebních okrsků. Ta dosavadní, která vedou k fixaci nynějších zhruba 14 800 okrsků a neumožňují snížení jejich počtu, považuje úřad za nepružná. »Při celkovém počtu cca 8,5 milionu voličů připadá na jeden okrsek v průměru zhruba 570 voličů. Skutečná lidnatost okrsků se liší případ od případu. Existují okrsky přesahující tisícovku voličů, ale i okrsky o pouhých několika desítkách voličů,« stojí v návrhu. Nová úprava má podle úřadu obcím »rozvázat ruce« při slučování okrsků a redukci jejich počtu, což by znamenalo úspory.

Zákon počítá s vytvořením informačního systému správy voleb, který bude obsahovat jednotný seznam voličů a okrskových volebních komisí, registr kandidátních listin a přinese možnost podávat kandidátní listiny prostřednictvím elektronického formuláře. To by mělo odstranit chybovost při předkládání kandidátek. Vytvoření systému by mělo podle návrhu stát 200 milionů korun, střednědobě se počítá s náklady 20 milionů korun ročně na údržbu systému. Voliči by také měli dostat možnost požádat o voličský průkaz elektronicky na kterémkoli obecním úřadě, dnes je nutné žádat výlučně tam, kde má volič trvalý pobyt.

Zákon je spojený se změnou Ústavy, která by měla v duchu předchozích dohod zafixovat senátní obvody na 12 let tak, aby se neměnily kvůli změně počtu obyvatel každé dva roky při obměně třetiny horní komory. Senátní, komunální a krajské volby by se pak měly konat vždy na konci prvního celého říjnového týdne.

Zavedení říjnového termínu pro podzimní místní a regionální volby navrhovala už bývalá vláda, stejně jako stálé senátní volební obvody, které ministerstvo vnitra navrhuje znovu. Sněmovna v předvolebním složení ale tyto změny nestihla projednat. Stabilní říjnový termín má zabránit tomu, aby se lhůta pro podzimní volby posouvala směrem k létu.

Jednodenní volby se už v Česku jednou konaly, a to v neděli 12. listopadu 2000. Lidé si v nich vybírali první krajské zastupitele a třetinu senátorů.

(jad)