Nejen sněmovní opozice, ale také někteří senátoři patřící ke stranám vládní koalice jsou nespokojeni s tím, že stát se o výnosy z daně z neočekávaných zisků nebude dělit s krajskými a obecními rozpočty. Dá se tedy předpokládat, že některý z nich takový pozměňovací návrh v průběhu zítřejšího projednávání předlohy na plénu Senátu předloží. Pokud by získal podporu Senátu, musel by se daňový balíček vrátit do Sněmovny.
Vládní daňový balíček zavádí kromě jiného tzv. windfall tax. Jde o daň z neočekávaných zisků, která má od příštího roku dopadnout na banky, energetické nebo těžařské firmy. Předlohu doporučily plénu Senátu schválit jeho výbory – hospodářský i ústavně-právní.
Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Vládní návrh ji sice řadí mezi daně z příjmů právnických osob, ale zároveň uvádí, že se o ni státní rozpočet nedělí s územními samosprávami. To se některým senátorům nelíbí. Chtějí, aby se státní rozpočet dělil o výnosy z daně s krajskými a obecními rozpočty podle zákona o rozpočtovém určení daní.
Předseda hospodářského výboru Miroslav Plevný (za STAN) nově zaváděnou daň označil za docela nesystémový krok. Připomněl, že ustanovení se do zákona dostalo jako poslanecký pozměňovací návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a nebylo posouzeno v připomínkovém řízení. »Můžu konstatovat, že se jedná o nežádoucí legislativní praxi,« řekl Plevný. Senát se podle něj ocitl v situaci, kdy s ohledem na lhůty nemá jinou možnost, než zákon přijmou v předloženém znění, aby stihl nabýt účinnosti k 1. lednu 2023.
Předseda výboru pro evropské záležitosti Vladislav Vilímec (ODS), který působí i jako předseda finanční komise Svazu měst a obcí ČR, prohlásil, že nesouhlasí s tím, aby celý výnos směřoval výlučně do státního rozpočtu. Pokud by Senát návrh zákona neschválil, předložil by pozměňovací návrh, který by pětinu výnosu přidělil samosprávám.
Obdobný návrh chce předložit i senátor Michael Canov (STAN). Ve Sněmovně se stejným návrhem přišla bývalá karlovarská hejtmanka a poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová, Sněmovní většina ho ale odmítla.
Náměstek ministra financí Jiří Fojtík poukazoval na to, že podle evropského nařízení, ze kterého úprava daně vychází, musí vybrané peníze směřovat na opatření proti vysokým cenám energií.
Vyšší limit pro povinnou registraci plátců DPH
Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které bude mít stát v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Podle původních předpokladů měl stát na této dani vybrat kolem 85 miliard korun. Sněmovna však minulý pátek schválila odvody výrobců elektřiny z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Vláda předpokládá, že zavedení těchto odvodů může snížit výnos z daně až o 40 miliard, takže by stát čistě na dani z neočekávaných zisků vybral kolem 45 miliard korun. Celkem by tak stát na obou titulech měl získat 125 miliard korun.
Daňový balíček přináší i řadu dalších změn. Zvyšuje například limit pro povinnou registraci plátců k dani z přidané hodnoty z jednoho na dva miliony korun. Stejně tak se na dva miliony korun zvýší limit pro možnost podnikatelů využít paušální daň. Místo nynější jedné sazby paušální daně ale budou platit tři pásma. V novele vláda také do konce příštího roku prodlužuje možnost mimořádných odpisů majetku v první a druhé odpisové skupině.
Zaměstnanec, který poskytne finanční dar Ukrajině prostřednictvím ukrajinského velvyslanectví v Praze a pouze z tohoto titulu si bude chtít snížit základ daně, nebude muset podávat daňové přiznání. Jeho zaměstnavatel by to mohl vyřešit v daňovém zúčtování.
(jad, čtk)