Jeden z nejrychleji rostoucích segmentů cestovního ruchu. To je kulturní turismus, který podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) tvoří 40 % turismu. Pro mnohé z turistů bývají největším lákadlem festivaly klasické hudby, jejichž hlavní sezóna právě začíná. Asociace hudebních festivalů každý rok v ČR pořádá 13 festivalů klasické hudby, které každoročně přináší více než 300 koncertů. Jen v loňském roce se jich zúčastnilo více než 111 tisíc návštěvníků. Program festivalů klasické hudby na rok 2023 vznikal se stejnou snahou: inovativně, autenticky a originálně oslovit co nejvíc lidí.
V ČR je kuturní turismus zvlášť důležitou oblast, vždyť v kontextu s kulturním dědictvím navštěvuje zemi v srdci Evropy průměrně 40 % zahraničních hostů. Nejvíc Francouzi (43 %), Britové a Američané (42 %), Rusové (40 %), Němci (36 %) a Rakušané (35 %).
Zatímco Smetanovské dny v Plzni se nedávno uskutečnily, a to v duchu motta »Dílo a proměna myšlení v české společnosti 19. století«, Pardubické hudební jaro či příbramský Hudební festival Antonína Dvořáka se právě konají. A už zítra, tedy v pátek 12. května, začne Pražské jaro. Léto zase bude ve znamení Smetanovy Litomyšle či Festivalu Krumlov, v září se odehraje Dvořákova Praha. Chystá se toho ale mnohem víc. Hudba nejen, že obohacuje duši, má také významný dopad na cestovní ruch. Do míst, kde se akce konají, se sjíždí hosté z celého světa.
»Kromě hudebního zážitku návštěvníci festivalů klasické hudby také potřebují mít kde spát, chtějí se dobře najíst a poznat něco víc z dané lokality. Zatímco před pandemií covidu-19 návštěva kulturních akcí tvořila 10 % aktivit, které u nás turisté vykonávali, loni se jednalo o 7 %. Věřím, že se nám to spolu s festivaly klasické hudby podaří změnit a čísla se opět zvýší. Je to v zájmu všech, vždyť v minulosti byl například finanční efekt Bohemia Jazz Festu téměř 110 milionů Kč, Pražského jara v roce 2018 pak téměř 35 milionů Kč. Během těchto akcí zahraniční turisté v Praze za osobu a den utratili v průměru 4000, resp. 2507 Kč. Jak to bude letos, napovídá obsazenost hromadných ubytovacích zařízení v době konání festivalů. Například od 10. do 20. července jsou nyní ve festivalovém Českém Krumlově ve všední dny rezervována ubytování z cca 48 %, o víkendech se jedná o 44,66 % a 55,73 %. V Českomoravském pomezí je aktuální obsazenost od 15. do 17. června, tedy když začíná Smetanova Litomyšl, dokonce 63,76 %. A s novinkami, které letos chystá Asociace hudebních festivalů, by nejen ekonomický, ale klíčový emocionální přínos, tedy autentický a unikátní zážitek, mohly být ještě větší,« říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Jan Herget.
Právě zájem o originální prožití místní kultury patří mezi celosvětové trendy kulturního turismu. Čím dál tím víc se totiž rozvíjí tzv. nich turismus, tedy cestovní ruch, při kterém se návštěvníci zaměřují na určité »výklenkové« téma. Chtějí se v něm co nejvíc vzdělat a maximálně autenticky ho »prožít«. Právě to je typické pro vážnou hudbu spojenou často s bonitní klientelou ve věku 50+.
České festivaly se mohou opřít o bohatou tradici
»Ač je ČR geograficky malou zemí, v oblasti klasické hudby patříme ke skutečným velmocím. České festivaly se mohou opřít o bohatou tradici, špičkovou úroveň a světové renomé. Festivaly mohou stavět na vysoké interpretační úrovni českých orchestrů, sólistů i komorních ansámblů, celé plejády skladatelských osobností. Festivaly jsou ale také mosty, jež propojují domácí umělce s aktuálním děním na mezinárodní scéně. Přinášejí výjimečné počiny, které zpravidla není možné realizovat v abonentních orchestrálních či komorních řadách. Charakteristikou festivalu je, že se odehrává na časově koncentrované ploše, využívá zajímavých lokací, netradičních spojení a nabízí bohatý doprovodný program. Kombinace všech těchto vlastností způsobuje, že jsou významným aktivátorem domácího i přeshraničního cestovního ruchu. Ekonomický přínos je značný – festivaly klasické hudby přivádějí bonitního a vzdělaného turistu, který v destinaci stráví nadprůměrný počet dní a přinese vyšší útratu,« říká prezident Asociace hudebních festivalů a ředitel festivalu Pražské jaro Pavel Trojan.
»Lákat turisty do mezinárodně vyhledávaného UNESCO města se může zdát jako zbytečné až pošetilé. Dává nám to ale výjimečnou možnost pracovat s návštěvníkem a ukázat mu, že naše město si žádá víc než jen jednodenní návštěvu. V unikátní kombinaci s klasickou hudbou přivádíme publikum na další pozoruhodná místa, která nejsou tak turisticky vytížená a málokdo by je sám objevil. Takové zážitky vytvářejí intenzivní osobní vzpomínky silně spojené s místem, kam se návštěvník rád vrací a také ho doporučí svým blízkým. Kultivací turistického ruchu ve vytíženém městě chceme zmenšit zátěž na jeho obyvatele a rozvíjet přínosy, které cestovní ruch pro město má. V neposlední řadě ukazujeme město trochu jinak i těm, kteří ho znají nejlépe, a jeho obyvatele přivádíme zpět do historického centra, které se jim v posledních letech odcizilo. To jsou naše vize pro současné propojení turismu, individuálních zážitků a kultury,« říká ředitelka Festivalu Krumlov Gabriela Rachidi.
»Pořádání velkého festivalu v malém městě přináší řadu problémů, především s nedostatečnou infrastrukturou. To je ale vyváženo tím, že festivalem žije celé město. Návštěvníci se s umělci setkávají nejen na jevištích, ale i v kavárnách, při procházkách uličkami, atmosféra festivalového městečka je prostě úžasná. Velký zájem o návštěvu našeho festivalu nakonec přispívá i ke zlepšování infrastruktury. Každý rok přibývají nové penziony, kavárny, bistra, sami organizujeme festivalová občerstvení v blízkosti koncertních míst, takže diváci odjíždějí spokojeni po všech stránkách,« říká ředitel Smetanovy Litomyšle Michal Medek.
»Segment kulturního turismu je podstatným fenoménem, který ovlivňuje návštěvnické portfolio festivalových akcí. Důležité je, aby programová skladba festivalu dokázala v sobě snoubit sdílení hodnot národního kulturního dědictví a jeho globálního historického kontextu s ‚geniem loci‘. Aby dokázala tato sdělení přinést publiku v nejvyšší možné interpretační kvalitě tuzemskými i zahraničními interpretačními veličinami, a tedy docílit toho, aby se forma sdílení snoubila s kvalitou samotného obsahu. Pro každého návštěvníka ČR, který si přijede cíleně za kulturním zážitkem, je jistě speciální událostí, když si například Dvořákovo dílo vyslechne v sále, ve kterém sám Antonín Dvořák dirigoval provedení Novosvětské symfonie při inauguračním koncertě České filharmonie v roce 1896. V zahraničí je obvyklé, že milovníci klasické hudby cestují za neopakovatelnými kulturními zážitky i stovky kilometrů. Právě proto, aby zažili něco, co, nemůže být napodobeno díky neopakovatelné symbióze místa, prováděného díla a kvality interpretace. Tento “zázračný “ mix naše festivaly hojně nabízí. A mimochodem, genius loci působí i na interprety samotné, kteří jsou danými reáliemi inspirováni a jsou jimi stimulováni často ke skutečně mimořádným výkonům. Publikum to dokáže vnímat a nesmírně ocenit. Jak to tuzemské, tak i zahraniční,« říká ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon.
Průběžně aktualizované informace o klasické hudbě, hudebních slavnostech a festivalech staré hudby, ale také o divadle, muzeích a galeriích či tradičních řemeslech, jednoduše o kultuře jako takové, jsou k dispozici na jednom z největších turistických portálu v Evropě Kudy z nudy.cz. Lidé tam mimo jiné najdou kalendář akcí, ale také dílčí rozcestníky, a to v češtině. Organizace, které akce pořádají, mohou na webu provozovaném agenturou CzechTourism informace samy a zdarma zveřejňovat, a to po splnění stanovených podmínek.
V angličtině si lze informace týkající se krás ČR přečíst na portálu Visit Czechia.com. Součástí tohoto webu CzechTourismu určeného pro zahraniční turisty je třeba sekce kultura a zábava tvořená z podsekcí jako jsou muzea a galerie, divadlo a hudba či design a ikonické české značky. Nechybí ani pozvánky na kulturní události nebo informace o světově proslulých tuzemských hudebních skladatelích.
CzechTourism dává o akcích vědět také na sociálních sítích, a to i jednotlivých zahraničních zastoupení. S místy, kde se festivaly konají, seznamuje přímo zahraniční média. Němci a Rakušané by tak měli letos poznat například Smetanovu Litomyšl, turisté z Německa by měli zažít speciální hudební večery v rámci Pražského kulturního kaleidoskopu, hosté ze Slovenska zase Lednicko-Valtický hudební festival. Kromě toho se zahraniční zastoupení České centrály cestovního ruchu v Itálii často věnuje Pražskému jaru, spolupracuje s tour operátorem specializovaným na cestování za vážnou hudbou aj.
Nejen hudba v nečekaném provedení se objeví i v zahraniční kampani CzechTourismu zaměřené na tradice. V on-line prezentaci ČR bude mít každý kraj jedno hlavní téma, kdy například u Moravskoslezského jde o industriální dědictví. V kampani ho symbolizuje nečekané hlediště v Ostravě. Někdejší industriální prostor v Dolních Vítkovicích se představuje jako domov pro dechberoucí představení.
Globální kampaň za 35 milionů Kč bude možné vidět v Německu, Polsku, na Slovensku, ve Velké Británii, USA, Nizozemsku, Francii, Itálii, Španělsku, Švédsku, Dánsku, Rakousku, Maďarsku a Izraeli. I v ní bude poznat, že kulturní turismus je velmi široké téma s přesahem do kreativních odvětví ekonomiky a kulturního ekosystému. Jde o oblast, která se – stejně jako festivaly klasické hudby jako takové – průběžně transformuje spolu s tím, jak se mění životní styl, rozvíjí různé kreativní formy, digitalizace, inovace a poptávka po udržitelnosti.
Přehled Festivalů klasické hudby v roce 2023
* Hudební festival L. van Beethovena je nejstarším a největším festivalem klasické hudby v severních Čechách, letos se koná už 58. ročník. Festival obsahuje celkem 21 koncertů, z toho 6 symfonických a 15 komorních, v 10 městech Ústeckého kraje: Teplice, Most, Chomutov, Klášterec nad Ohří, Litoměřice, Děčín, Osek, Jimlín, Jezeří a Velké Březno.
* MHF Dvořákova Praha je v celosvětovém měřítku největším dvořákovským festivalovým projektem. Jde o exkluzivní přehlídku mezinárodně nejuznávanějších sólistů, dirigentů, orchestrů i komorních souborů. Zároveň festival dává velký prostor nastupující hudebnické generaci. Cílem Dvořákovy Prahy mimo jiné je, aby světové hvězdy, které přijíždějí na festival, naplnily základní dramaturgický záměr festivalu, kterým je pocta tvůrčímu odkazu globálně nejuznávanějšího českého skladatele v celé šíři díla. V roce 2023 se koná 16. ročník, který kromě Dvořákovy síně, Betlémské kaple a Anežského kláštera v Praze zavítá i do Olomouce.
* Harmonia Moraviae je multižánrovou hudební přehlídkou s více než dvacetiletou tradicí, kterou pořádá zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů. Připravovaný 21. ročník připomene v jedenácti koncertech staletou vzájemnou provázanost české hudby a kultury s kulturou evropskou, a to jak prostřednictvím hudby symfonické, tak i komorní či ryze vokální; z hlediska žánrového nebude chybět ani hudba duchovní, lidová, filmová nebo jazz. Festival se uskuteční od 21. 9. do 2. 11. 2023 v nejmodernějším koncertním sále v Česku, Kongresovém centru Zlín, a obohatí jej význační umělci svého oboru jako např. Leticia Moreno, Iva Bittová, Tomáš Netopil nebo Rudy Linka.
* Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram vznikl již v roce 1969 a právě v těchto dnech probíhá jeho 54. ročník. Specifikem – a rovněž velkou devizou festivalu – je rozprostření do celého příbramského regionu s koncerty pořádanými na řadě velmi atraktivních míst spojených se životem Antonína Dvořáka, kromě samotné Příbrami zejména Památníkem ve Vysoké u Příbrami, kostelem v Třebsku či naprosto unikátním komplexem Svaté Hory u Příbrami. Přední čeští i světoví sólisté i ansámbly dále koncertují např. na zámku Dobříš nebo v Březnici.
* Pardubické hudební jaro 2023 nabízí v letošním 45. ročníku pod heslem „Od klasiky po Čechomor“ 16 koncertů v Pardubicích, Sezemicích, Cholticích, Přelouči, Heřmanově Městci, Seči a Vysokém Mýtě. Mezi nejvýznamnější umělce letošního ročníku patří houslisté Daniel Matejča a Pavel Šporcl, trumpetistka Selina Ott či zpěvačky Kateřina Kněžíková a Hana Blažíková.
* Plzeňský festival Smetanovské dny má více než čtyřicetiletou tradici, pořadatelem je Plzeňská filharmonie. Unikátní je svou mezioborovostí (hudba, tanec, výtvarné umění, divadlo, film, literatura a věda).
* Dvořákův festival – 67. ročník znamená 64 koncertů v 55 městech 7 krajů. Křížem krážem s Dvořákem. Vaše léto s hudbou prolnuté týdenní plavbou „Po stopách A. Dvořáka“.
* Mezinárodní hudební festival Petera Dvorského je přední kulturní a společenskou akcí Kraje Vysočina zaměřenou na prezentaci lidského hlasu v hudbě různých žánrových a stylových období. Z historického hlediska navazuje na bohatou hudební tradici jaroměřického panství, založenou na počátku 18. století uměnímilovným rodem Questenbergů. Koná se v různých prostorách zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou a dalších místech Kraje Vysočina v jeho okolí, ať už pod střechou či bez ní (např. zámek Valeč u Hrotovic, Pivovar Dalešice atd.). Během 14 srpnových dnů se koná obvykle deset koncertů s roční návštěvností téměř 6 tisíc posluchačů. Jubilejní 25. ročník se uskuteční od 5. do 19. srpna.
* České doteky hudby – 24. ročník. Prostor na festivalu dostávají zejména čeští umělci patřící k vrcholným představitelům české interpretační školy a také mladá nastupující generace. Festival se věnuje soudobé hudbě. Každoročně uvede kolem 10 titulů.
Koncerty festivalu zní nejčastěji v sálech Pražského hradu, Obecního domu, Rudolfina, Národního domu na Vinohradech, v Kongresovém centru Praha, Lichtenštejnském paláci, V Kostele svatého Šimona a Judy na Starém městě Pražském či v Klementinu, anebo v Klášteře Svaté Anežky české či v Novoměstské radnici kde sídlí.
* Cyklus festivalů České kulturní slavnosti jako esence duchovních hodnot českého národa prezentovaná předními českými i zahraničními umělci, vznikly v roce 2002 spojením významných českých festivalů při zachování jejich vlastních tradičních identit. Zahrnuje festivaly: TANVALDSKÉ HUDEBNÍ JARO – Tanvald, BYSTŘICKÉ ZÁMECKÉ SLAVNOSTI – Bystřice p. Hostýnem, VIVAT VARHANY – Slavonice, ART SALON PIANO – České Budějovice a MALOSTRANSKÉ KOMORNÍ SLAVNOSTI – Praha. Dramaturgická rozmanitost Českých kulturních slavnost oslovuje široké vrstvy kulturní veřejnosti všech věkových generací. Vedle komorních a orchestrálních koncertů, pořadů pro mládež, divadelních představení a výstav obrazů předních českých výtvarníků, jsou festivaly provázeny i koncerty ostatních žánrů.
* Mezinárodní hudební festival Pražské jaro je řazen mezi nejvýznamnější evropské festivaly klasické hudby. U jeho zrodu v roce 1946 stál dirigent Rafael Kubelík a klavírista Rudolf Firkušný. Hned první ročník se stal dějištěm evropského debutu Leonarda Bernsteina. Festival každoročně nabízí na čtyři desítky koncertů v téměř dvaceti koncertních sálech. Pražské jaro je tradičně zahájeno 12. května Smetanovou Mou vlastí, a to v podání přední domácích i světových orchestrů a dirigentů – v živé paměti zůstává kupříkladu provedení Vídeňských filharmoniků pod taktovkou Daniela Barenboima. Hlavní dramaturgickou linku tvoří hostování nejlepších zahraničních orchestrů a sólistů, na své si ovšem přijdou i milovníci komorní hudby. V premiéře zazní celá řada nových skladeb a bohatou nabídkou budou potěšeni i ti, kteří se zaujetím sledují nejnovější trendy poučené interpretace hudby minulých epoch. Pražské jaro dává příležitost také mladým umělcům a světovému věhlasu se těší také mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro. Široký záběr festivalu a hojná zahraniční účast je přínosem pro české publikum, zároveň významně obohacuje diskurz české laické i odborné veřejnosti o aktuální pohledy a trendy ze zahraničí.
* Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice (založen 1946), zároveň patří k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás. Hlavní programovou náplní jsou operní inscenace, koncertní provádění oper, ale také galakoncerty, oratoria, kantáty a písňové večery, tedy formy, v nichž je dominantou vokální umění. Stranou však nezůstávají ani hudba symfonická, instrumentální či komorní, prostor zde nachází balet stejně jako koncerty chrámové, promenádní nebo i přesahující do jiných žánrů. Centrem festivalového dění je nádherný areál Státního zámku Litomyšl, který byl v roce 1999 zapsán na seznam kulturního světového dědictví UNESCO. Hlavní pořady se konají zejména v akusticky dokonalém II. nádvoří s unikátním výsuvným zastřešením, ale také v litomyšlských chrámech, ve Smetanově domě a pravidelně též například na zámku v Nových Hradech. Návštěva Smetanovy Litomyšle bývá nevšedním zážitkem, kromě zajímavé dramaturgie a špičkových interpretačních výkonů nabízí pobyt mimo ruch a shon metropole, v místě s mimořádným géniem loci.
* Festival Krumlov (dříve Mezinárodní hudební festival Český Krumlov) je jedním z nejvýznamnějších českých festivalů klasické hudby. Tradičně se koná ve městě Český Krumlov již od jeho zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1992. Svými koncerty propojuje nejen krásné interiéry a exteriéry tohoto středověkého města, ale i další historicky a kulturně hodnotné lokality jižních Čech. Festival se dosud konal na více než 40 místech a i letošní 32. ročník oživí hudbou několik netradičních lokací. Kromě nevyčerpatelné variability koncertních prostor je pro festival stěžejní podpora mladých umělců a organické spojení hudby s dalšími uměleckými formami. Komorní, symfonická a sborová díla často uvádí v kombinaci s tancem, herectvím a pantomimou či originální scénografií. Dramaturgie pravidelně zařazuje také díla vokální, opery či scénické uvedení vybraných árií. Na programu festivalu se vyjímají jména špičkových českých a zahraničních sólistů společně s nejvýraznějšími interprety nastupující generace. V letošním roce uvede také jednu českou premiéru.
(zmk)