Bývalý prezident Donald Trump se dostal do vedení mezi židovskými voliči v těžce demokratickém New Yorku. Podle průzkumu Siena Research Institute získal Trump v New Yorku podporu 50 % pravděpodobných židovských voličů, což představuje mírný náskok před viceprezidentkou Harrisovou, kterou volilo 49 % respondentů.
Ačkoli je náskok Trumpa nepatrný, znamená dramatickou změnu oproti vyhlídkám bývalého prezidenta proti prezidentu Bidenovi, který v červnu vedl mezi pravděpodobnými židovskými voliči ve státě nad Trumpem v poměru 52 %-46 %.
Situace se však podle posledního průzkumu dramaticky změnila. Biden se minulý měsíc rozhodl odstoupit z voleb a okamžitě podpořil Kamalu Harrisovou, která se rychle dopracovala k demokratické nominaci.
Cesta Harrisové do čela demokratické kandidátky přichází v době, kdy se někteří příznivci Izraele obávají, že její podpora židovskému státu začala slábnout, přičemž někteří tvrdí, že se od začátku konfliktu mezi Izraelem a Hamásem v pásmu Gazy od Bidenovy administrativy distancovala. Mezi jejími prvními prohlášení pak bylo, že donutí Izrael k příměří.
Harrisová se tak stala prvním představitelem administrativy, který v březnu vyzval k »okamžitému zastavení palby« v tomto konfliktu, a stala se také prvním představitelem administrativy, který koncem téhož měsíce v rozhovoru pro ABC News varoval před »následky« pro Izrael, pokud by pokračoval v plánované invazi do gazanského města Rafáh.
Harrisová také čelila otázkám ohledně svého vztahu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, zejména poté, co se zřejmě vyhnula otázce, zda se izraelský vůdce stal »překážkou míru«.
»Domnívám se, že musíme pokračovat v prosazování toho, co víme, že je a mělo by být prioritou, pokud jde o dění v Gaze,« uvedla Harrisová podle Fox News v odpovědi. »Velmi jasně jsme řekli, že bylo zabito příliš mnoho nevinných Palestinců. Velmi jasně jsme řekli, že Izrael a izraelský lid i Palestinci mají nárok na stejnou míru bezpečnosti a důstojnosti.«
Průzkum také přišel těsně předtím, než Harrisová dala přednost minnesotskému guvernérovi Timu Walzovi před pensylvánským guvernérem Joshem Shapirem, který byl jediným židovským kandidátem ve volbách. Tento krok vyvolal u některých spekulace, že volba byla učiněna v důsledku Shapirovy nedostatečné popularity u členů Demokratické strany, kteří od vypuknutí války v Gaze zaujali k Palestincům vstřícnější postoj.
Nicméně židovští voliči již po desetiletí tradičně podporují demokratické kandidáty. Podle analýzy American Enterprise Institute židovští voliči od roku 1968 podporovali demokraty v průměru v poměru 71 % ku 26 % oproti republikánům.
V roce 2020 židovští voliči podpořili Bidena oproti Trumpovi v poměru 68 % ku 30 %, zatímco v roce 2016 stejná skupina volila Clintonovou oproti Trumpovi v poměru 71 % ku 26 %.
Průzkum však nebyl jen špatnou zprávou pro Harrisovou, která celkově upevnila svůj náskok před Trumpem mezi všemi pravděpodobnými voliči ve státě. Podle úterního průzkumu nyní Harrisová vede nad Trumpem mezi pravděpodobnými newyorskými voliči v poměru 53 %-39 %, což je velké zlepšení oproti osmi až desetibodovému náskoku, který měl Biden v předchozích verzích průzkumu.
Prezidentské volby v USA se budou konat 5. listopadu. Demokratickou stranu měl reprezentovat současný prezident Joe Biden, ale po jeho neúspěšném vystoupení v červnové debatě s republikánským kandidátem Donaldem Trumpem sílily mezi demokraty výzvy, aby se současná hlava státu stáhla. Dne 21. července se rozhodl z boje odstoupit a podpořit Harrisovou v boji o nejvyšší úřad v zemi.
Ta si zajistila demokratickou nominaci na prezidentku poté, co v internetovém hlasování získala podporu 99 % delegátů uvnitř své strany. Podle předsedy Národního výboru Demokratické strany Jaime Harrisona podpořilo Harrisovou celkem 4567 stranických delegátů.
(cik)