Harrisová při nominaci oznámila, že zajistí, aby USA měly tu nejsmrtonosnější armádu

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová oficiálně přijala nominaci Demokratické strany na prezidentku a završila tak čtyřdenní stranický sjezd v Chicagu ve státě Illinois.

»Vím, že dnešní večer sledují lidé různých politických názorů. A já chci, abyste to věděli: Slibuji, že budu prezidentkou pro všechny Američany,« řekla. »Můžete mi vždy věřit, že upřednostním zemi před stranou a sebou samou. Že budu ctít základní americké principy, od právního státu přes svobodné a spravedlivé volby až po pokojné předávání moci. Budu prezidentkou, která nás sjednotí kolem našich nejvyšších aspirací. Prezidentkou, která vede a naslouchá, která je realistická, praktická a má zdravý rozum. A vždy bude bojovat za americký lid. To je moje životní poslání,« dodala Harrisová.

Následně dodala, že zajistí, aby její země měla vždy nejsilnější vojenské síly na světě. »Jako vrchní velitelka zajistím, že Amerika bude mít vždy nejsilnější a nejsmrtonosnější bojovou sílu na světě,« prohlásila v poslední den národního sjezdu Demokratické strany v Chicagu. »A budu plnit naši svatou povinnost starat se o naše vojáky a jejich rodiny a vždy budu ctít a nikdy nebudu znevažovat jejich službu a jejich oběti,« dodala.

Ve svém kandidátském projevu přislíbila také další podporu Ukrajině a spojencům v NATO, pokud bude zvolena. »Jako prezidentka budu pevně stát na straně Ukrajiny a našich spojenců v NATO,« uvedla Harrisová. Obvinila také svého volebního soupeře, republikánského kandidáta Donalda Trumpa, že údajně podporuje Rusko na Ukrajině.

Co je známo o viceprezidentce USA Kamale Harrisové

Kamala Harrisová (celým jménem Kamala Devi Harrisová) se narodila 20. října 1964 v Oaklandu (Kalifornie) v rodině přistěhovalců. Z otcovy strany má afro-jamajské kořeny, z matčiny strany indické. Její otec vyučoval ekonomii na Stanfordově univerzitě, matka pracovala v biomedicínském výzkumu.

V roce 1982 Kamala Harrisová nastoupila na Howardovu univerzitu (Washington, D. C.), kde studují historicky černošští Američané (historically black colleges and universities; zvláštní kategorie univerzit vytvořená speciálně pro vzdělávání afroamerického obyvatelstva), v roce 1986 absolvovala bakalářské studium ekonomie a politologie, po kterém stážovala v kanceláři demokratického senátora Alana Cranstona. Během studia byla členkou Afroamerického studentského spolku žen, účastnila se univerzitních debat, zasazovala se o rovná občanská práva a proti apartheidu v Jihoafrické republice. V letech 1986-1989 studovala práva na Kalifornské univerzitě a předsedala tamní Asociaci černošských studentů práv.

V roce 1990 Harrisová nastoupila na místo zástupkyně státního zástupce v kalifornském okrese Alameda. V roce 1994 se stala členkou tamní odvolací komise pro pojištění v nezaměstnanosti a později státní komise pro zdravotní péči. V roce 1998 byla jmenována asistentkou okresního prokurátora v San Francisku, kde dohlížela na oddělení recidivistů a oddělení vražd, krádeží a znásilnění. V roce 2000 přešla do kanceláře sanfranciského starosty, kde vedla oddělení pro rodinu a děti a zabývala se případy bezdomovců a zneužívání dětí.

V roce 2003 byla Harrisová zvolena sanfranciskou okresní prokurátorkou, kterou zastávala v letech 2004 až 2011. V roce 2010 byla zvolena kalifornskou generální prokurátorkou, funkce se ujala v roce 2011 a působila v ní do roku 2017. V těchto funkcích se zaměřila na zvýšení transparentnosti orgánů činných v trestním řízení a na vyšetřování nadměrných zásahů orgánů činných v trestním řízení.

V roce 2016 byla Kamala Harrisová zvolena do Senátu USA. Působila ve výboru pro právo, ve výboru pro zpravodajské služby, rozpočet a vnitřní bezpečnost a ve výboru pro vládní záležitosti. Byla kritičkou prezidenta Donalda Trumpa (2017-2021), mimo jiné se vyslovila pro obchodní dohodu s Čínou a odstoupení od dohody s Íránem o omezení jeho jaderného vývoje výměnou za zrušení sankcí. V roce 2017 hlasovala pro zákon Countering America’s Adversaries Through Sanctions Act, který zpřísnil omezení vůči Rusku.

V lednu 2019 Kamala Harrisová oznámila svůj vstup do prezidentského klání. Ještě před prvními primárkami však svou kandidaturu stáhla a vyzvala své příznivce, aby hlasovali pro Joea Bidena. V listopadu 2020 Biden a Harrisová, která s ním kandidovala v tandemu jako viceprezidentka, porazili republikány Donalda Trumpa a Mikea Pence. Dva dny před inaugurací Harrisová rezignovala na funkci senátorky. Funkce viceprezidentky se ujala 20. ledna 2021 a stala se první ženou, prvním Afroameričanem a prvním Američanem asijského původu v této funkci.

Jako viceprezidentka předsedá Senátu, kde má rozhodující hlas při rovnosti hlasů (využila ho 33krát, čímž vytvořila rekord v jejich počtu), účastní se zasedání vlády, plní jednotlivé úkoly prezidenta, zastupuje ho při zahraničních cestách. Harrisová dohlíží například na ochranu volebního práva nebo migraci na jižní hranici země. V roce 2021 navštívila několik středoamerických zemí s cílem vypracovat společná opatření ke snížení imigračního toku do USA přes Mexiko. Harrisová několikrát vystoupila na Mnichovské bezpečnostní konferenci, v roce 2023 vedla delegaci USA na summitu ASEAN a v roce 2024 vedla delegaci USA na konferenci o Ukrajině ve Švýcarsku. Dne 19. listopadu 2021 na hodinu a půl zastoupila prezidenta Bidena, který se podrobil lékařskému zákroku vyžadujícímu anestezii.

Během kampaně v roce 2024 byla Harrisová opět oznámena jako kandidátka na viceprezidentku, a to v rovnosti hlasů s Joem Bidenem, který se ucházel o druhé funkční období. Dne 21. července Biden oznámil odstoupení z kandidatury a podpořil Harrisovou jako kandidátku Demokratické strany na nejvyšší úřad v zemi. Svůj souhlas s kandidaturou oznámila téhož dne.

Političtí pozorovatelé přiřazují Harrisovou k progresivnímu křídlu Demokratické strany (sdružuje, populisty, stoupence feminismu, bojovníky za práva sexuálních menšin apod.) Podle politologů se kurz Kamaly Harrisové, pokud bude zvolena prezidentkou, nebude výrazně lišit od politiky prováděné Bidenovou administrativou.

Harrisová je pro zpřísnění kontroly osobních zbraní a zákaz prodeje automatických zbraní, reformu orgánů činných v trestním řízení, zrušení trestu smrti, zvýšení daní pro velké finanční instituce a rozšíření sociálních programů pro chudé a přechod na ekologicky šetrné obnovitelné zdroje energie. Podporuje legalizaci marihuany na federální úrovni a zmírnění trestů za držení jiných druhů drog, je zastánkyní práva na potrat.

Harris je zastáncem posílení vztahů se spojenci v NATO a partnery v asijsko-pacifickém regionu. Po útoku palestinské radikální skupiny Hamás na Izrael v říjnu 2023 podpořila vojenskou operaci izraelské armády v pásmu Gazy, následně však kritizovala Tel Aviv za vysoký počet civilních obětí a vyzvala k uzavření dohody o příměří s Hamásem.

Kamala Harrisová se vyslovila pro pokračování hospodářského a politického tlaku na Rusko a pro pomoc Ukrajině. V červnu 2024 na konferenci ve Švýcarsku prohlásila, že USA nepodporují Kyjev z charitativních důvodů, ale proto, že ukrajinský lid a jeho budoucnost jsou ve sféře strategických zájmů USA.

(cik)