Generální stávka je nezbytná k tomu, aby si vláda uvědomila dopad tzv. úsporných kroků, říká odborový předák Grospič

Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska (OS ČMS) odmítá vládou navrhovaný úsporný balíček. Považuje ho za špatnou směs nejrůznějších opatření, která v konečném důsledku snížení schodku státního rozpočtu ani podporu ekonomiky a uvolnění trhu nepřinese. Pokud bude balíček přijat, dopadne velice tvrdě na lidi s nízkými, ale i průměrnými příjmy, a posílí růst chudoby, řekl v rozhovoru pro iportaL24.cz předseda sdružení Stanislav Grospič.

Vláda představila takzvaný konsolidační balíček. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) s navrženými změnami nesouhlasí, nejdříve vyhlásila stávkovou pohotovost, nyní zřídila celostátní stávkový výbor. Jaké stanovisko k těmto krokům zaujímá vaše odborové sdružení?

Rada OS ČMS reagovala okamžitě a vyhlásili jsme rovněž stávkovou pohotovost. Je třeba podotknout, že jsme čekali dlouho na tento krok jiných odborových centrál. Již počátkem letošního roku jsme je oslovili s výzvou ke společnému postupu proti navrhovaným vládním tzv. »úsporným« krokům.

Odbory připouštějí také možnost vyhlášení generální stávky. Co o tom soudíte?

Jsem přesvědčený, že je to nutný, nezbytný krok k tomu, aby si dnešní vláda uvědomila sociální a ekonomický dopad zamýšlených a z části i již realizovaných tzv. úsporných kroků. Jestliže sociální dialog na úrovni Tripartity je v tomto směru mrtvý a vláda bezohledně trvá na svém, pak je třeba ji dát výrazný signál, že jí navrhovanou cestou jít nelze. Ostatně je dnes možná už dost po dvanácté. Výstraha vládě měla přijít mnohem dříve. Odpovědnost za toto prodlení jde především za ČMKOS. Lavírování a sociální ohledy vůči vládě nejsou na místě. Pětikoaliční vláda pravice se v ničem neohlíží na zaměstnance. Nectí ani seniory. Jen se snaží sanovat zisky velkým korporacím a bankovnímu kapitálu.

Jaký by to mělo podle vás efekt, když podle průzkumu většina veřejnosti považuje konsolidační balíček za nezbytný?

Je především zaprvé otázkou, která část veřejnosti souhlasí s vládním úsporným balíčkem. Zadruhé, jak je veřejnosti drtivou většinou sdělovacích prostředku představován a říkána pravda o státním rozpočtu. Nemohu se ubránit dojmu, že se záměrně říká, že za obrovský deficit a inflaci může růst starobních penzí, mzdová spirála, tzv. štědrý sociální stát. Zkusme to otočit a říct, že na inflaci a schodku státního rozpočtu se podepsala snaha ustát covidovou pandemii a s ní spojené spekulace domácího i nadnárodního peněžního kapitálu. Dále vysoké úvěry velkých ekonomik Evropské unie a USA. A dnes také výrazně válka na Ukrajině a roztáčení kola zbrojení, které posiluje spekulativní chování trhu s potravinami, dalšími základními životními potřebami a energiemi. Proč by tedy měli na inflaci a státní dluh doplácet pracující, senioři, mladé rodiny. Kde je odpovědnost státu, bank, velkých korporací?

Pokud jde o samotný balíček, jaký na něj máte názor?

Balíček kopíruje mnohaleté představy pravicových politických stran a hnutí, které hájí zájmy velkých zaměstnavatelských svazů, bank, Mezinárodního měnového fondu, Evropské unie a nutné zlo vidí v sociálním státu. Například zamýšlená důchodová reforma, nebo přístup k podpoře zaměstnanosti, myslím si, že to je špatná směs nejrůznějších opatření, která v konečném důsledku snížení schodku státního rozpočtu nepřinese. Avšak nepřinese ani podporu ekonomiky a uvolnění trhu. Pokud bude balíček přijat, dopadne velice tvrdě na lidi s nízkými, ale i průměrnými příjmy. Posílí růst chudoby. Vezmu si malý přiklad. V minulém volebním období levice v Parlamentu navrhovala pětitýdenní kalendářní dovolenou. Pravice spustila obrovský křik a oháněla se různými benefity a daňovými úlevami. Dnes pravicová vláda navrhuje zrušení daňových úlev pro benefity a tím je pro zaměstnance likviduje.

S čím byste mohl souhlasit?

Nesouhlasím s balíčkem a ani s ním nesouhlasí OS ČMS. Celý je postaven především na sociální degradaci zaměstnanců, drobných živnostníků, seniorů, rodin s dětmi. Vládní balíček má přinést něco kolem 90 miliard korun úspor, někteří ekonomové spekulují i s číslem 125 miliard. Dobře, ale podle žebříčků Forbes majetek 10 nejbohatších narostl o zhruba 400 miliard. Banky měly podle ČNB v roce 2022 historické zisky poprvé přes 100 miliard. A mohli bychom pokračovat.

Podle propočtu odborů by rodina s jedním dítětem, kde mají oba partneři zhruba průměrný výdělek a jsou zaměstnaní v soukromé sféře, přišla kvůli vládnímu balíčku ročně přibližně o 152 800 korun. Pokud jsou oba zaměstnanci ve veřejné sféře, dopad by mohl být 178 200 korun. Vláda to odmítá. Jaký je váš názor na dopady konsolidačního balíčku na veřejnost?

Dopady balíčku jste v podstatě popsala v otázce. Shrneme-li to, lidé s nadprůměrnými příjmy se propadnou na úrovně těch s dnešními středními příjmy. Lidé se středními a nižšími příjmy se propadnou na hranici chudoby nebo pod ní. Inflace oproti prosincové zrychlila a v lednu 2023 podle údajů ČSÚ meziročně vzrostla o 17,5 %. V únoru 2023 opět meziročně vzrostla o 16,7 %, v březnu o 15 % a v dubnu o 12,7 %. Ptám se tedy, jak se dotkne balíček velkého kapitálu? Jak podpoří růst ekonomiky? Musíme si reálně uvědomit, že válka na Ukrajině může trvat ještě velice dlouho. Vedle tvrdých dopadů na životy lidí válčících zemí a jejich utrpení budou muset obě válčící strany řešit stále větší nároky zbrojní výroby. To bude mít další negativní dopady na růst státního dluhu, nároky na sociální mandatorní výdaje a životní úroveň lidí. Není úkolem odborů hájících zájmy pracujících podporovat jakékoliv válečné úsilí. Lidé mají právo žít v míru.

Jak se navrhované kroky rozcházejí se sliby, které koalice Spolu dávala před volbami veřejnosti, například v případě daní její zástupci tvrdili, že je nebudou zvyšovat.

To je učebnicový příklad slibů kandidujících politických stran a hnutí, pak vládního programového prohlášení a reálné politiky. To si ale musí zhodnotit lidé coby voliči v dalších volbách anebo to dát znát i projevy důrazného nesouhlasu s politikou vlády. Vláda mohla výrazně přispět k mírovému řešení války na Ukrajině, aniž by hodila vlastní občany v plen sociální nejistotě. Zvolila jinou cestu. Zaměstnanci, živnostníci, senioři ale nejsou povinni ji vládě platit.

S konsolidačním balíčkem vláda představila i návrh důchodové reformy. Jak se vám zamlouvá?

Již jsem se o ní zmínil. Jsem přesvědčen, že je to krok špatným směrem. Velice špatným počinem je prodlužování věku odchodu do starobního důchodu. V době, kdy se na jedné straně v řadě zemí Evropské unie vážně hovoří o potřebě zkracováním pracovní doby, vyšle česká vláda opačný signál. Výrazně negativně vnímám i změny ve valorizaci současných starobních penzí, otázku možného čerpání důchodového spoření, podmínku výplaty státního příspěvku, omezení mandatorních výdajů státu. Jinými slovy vládě jde o získání většího podílu nestátní a soukromé sféry na správě veřejných financí převedením části státního solidárního důchodového pojištění na ekvivalentní penzijní spoření v kapitálových fondech. OS ČMS ani já sám nesouhlasím s navrhovanou vládní důchodovou reformou.

Řada expertů se shoduje na tom, že penzijní systém je neudržitelný a je potřeba s ním něco dělat. Souhlasíte s tím?

Mám na to trochu jiný pohled. Ten se výrazně liší od pohledu pravice. OS ČMS vychází z úvahy zachovat solidární důchodový systém. Vidíme nutnost dlouhodobě finančně jej zajistit, stabilizovat, garantovat a chránit státní solidární důchodový průběžný pilíř tak, aby v něm byl vždy dostatek zdrojů.

Je nezbytné, chceme-li udržet určitou životní úroveň dnes zaměstnaným lidem i ve stáří, aby každý, kdo poctivě legálně pracoval a odváděl nekrácené důchodové pojistné, měl po celé stáří garantovaný solidní zasloužený státní důchod s možností přilepšení ze zabezpečených dalších vlastních zdrojů.

K jakým krokům byste přistupoval vy, pokud byste měl být tvůrcem nějakých změn v důchodovém systému?

Jen velice krátce. Prostředkem dosažení stanoveného cíle je průběžná parametrická optimalizace, tedy optimální nastavení parametrů – veličin, stávajícího důchodového systému.

Ani ne měsíc před ohlášením přípravy úsporného balíčku si ústavní činitelé razantně zvýšili své platy. Vzápětí začali masírovat národ potřebou šetřit a nyní slibují, že si je o něco sníží taky. Není to tak trochu výsměch veřejnosti?

Je to ukázka toho, koho zájmy dnešní vládní slepence vlastně hájí. Je to další důvod pro podporu nejen generální stávky. Vláda a pravice musí vědět, že lidé s její politikou nesouhlasí.

Jana Dubničková