Největší dovozce ruského plynu do Německa firma Uniper a největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu společnost RWE dnes oznámily, že obdržely od ruského podniku Gazprom vyrozumění, v němž uvádí, že nemůže dál garantovat plnění svých závazků z důvodu »zásahu vyšší moci«.
Německé firmy na to reagovaly rozdílně. »Prosím, pochopte, že nemůžeme komentovat detaily ani náš právní názor,« uvedla v prohlášení RWE, která vlastní zásobníky plynu i v České republice. Uniper sdělil, že oznámení Gazpromu neuznává, protože má retroaktivní účinnost, a to od 14. června.
»Uniper se domnívá, že je to neopodstatněné. Tvrzení o zásahu vyšší moci proto oficiálně odmítl,« uvedl podnik, který ale upřesnil, že kvůli mimořádným okolnostem nemůže garantovat dodávky svým zákazníkům.
Agentura Reuters krátce předtím s odkazem na své zdroje napsala, že Gazprom vyhlásil zásah vyšší moci znemožňující dodávky zemního plynu do Evropy nejméně jednomu významnému odběrateli. Odvolávala se na dopis Gazpromu s datem 14. června, později uvedla, že dopis má datum 14. července. Účinnost oznámení je od 14. června.
Gazprom v tomto oznámení podle Reuters uvedl, že nemůže plnit své závazky kvůli mimořádným okolnostem, nad nimiž nemá kontrolu. Datum vyhlášení vyšší moci se zhruba kryje se začátkem omezování kapacity plynovodu Nord Stream 1 na současných zhruba 40 procent původního stavu. Gazprom v polovině června kapacitu plynovodu omezil se zdůvodněním, že se zpožďuje avizovaný návrat ruské turbíny ze servisu, který v Kanadě prováděla německá společnost Siemens Energy.
Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU, nyní ale prochází pravidelnou údržbou. Trvat by měla do 21. července. Zda v té době skončí, je ale otázka, protože zmíněná turbína je sice údajně již na cestě, nicméně dosud nedorazila.
Dopis Gazpromu datovaný podle Reuters 14. července a určený Uniperu může ruskou firmu chránit před kompenzacemi za nedodání suroviny v termínu stanoveném smlouvou.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) podle listu Financial Times (FT) krátce po zprávě varovala, že Evropa musí spotřebu plynu okamžitě snížit. Zmínila omezení klimatizace a prodej plynu průmyslovým odběratelům v aukcích, jinak podle ní hrozí, že v zimě bude surovina na příděl.
Uniper se kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám už dostal do potíží a před deseti dny požádal vládu v Berlíně o stabilizační pomoc, jejímž cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu. Koncern dnes podle agentury DPA zcela vyčerpal miliardovou úvěrovou pomoc od státní rozvojové banky KfW a požádal o další prostředky.
Diplomaté EU místo řešení situaci ještě přiostřují
Shodou okolností dnes ministři zahraničí zemí Evropské unie, kteří se sešli poprvé za českého předsednictví, schválili poskytnutí dalších 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) na nákup zbraní pro Ukrajinu. Oznámil to šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož zástupci vlád rovněž projednali nové protiruské sankce včetně zákazu dovozu ruského zlata. EU by je podle diplomatů mohla schválit ještě tento týden.
Evropský blok od únorového začátku války na Ukrajině zaplatil za zbraně a další vojenské vybavení pro Kyjev celkem dvě miliardy eur ze svého obranného fondu. Dnes ministři odsouhlasili pátou půlmiliardovou platbu, která by měla opět financovat především zbraňové systémy.
»Ukrajina potřebuje další zbraně, my je poskytneme. Dokud bude válka, budeme Ukrajině pomáhat,« prohlásil po ministerském jednání Borrell.
Rusko už přesměrovalo plyn na východ
Ruská plynárenská společnost Gazprom v neděli zvýšila vývoz plynu do Číny plynovodem Síla Sibiře na rekord.
Firma dnes uvedla, že do Číny zemní plyn dodává na základě dlouhodobé smlouvy, kterou má uzavřenou s místní společností China National Petroleum Corporation (CNPC). Ta patří k největším energetickým skupinám světa.
»Dne 17. července byl u denního objemu dodávek ruského plynu do Číny plynovodem Síla Sibiře stanoven nový rekord,« oznámil Gazprom na komunikační síti Telegram. Gazprom už začátkem července uvedl, že vývoz plynu do Číny v prvním pololetí meziročně zvýšil o 63,4 procenta.
(ici)