FT: EU ve 14. balíčku sankcí proti Ruské federaci zařadí na černou listinu více než 100 osob

Evropská unie hodlá v rámci 14. balíčku sankcí proti Rusku dodatečně zařadit na černou listinu více než 100 osob. Informoval o tom list Financial Times (FT).

Jak píše FT, omezení se dotknou osob, které se údajně »podílejí na deportaci Ukrajinců z okupovaných území a na výrobě zbraní«.

Již dříve evropský komisař pro energetiku Kadri Simson potvrdil přípravu omezení reexportu ruského LNG přes evropské přístavy do třetích zemí a opatření proti výrobě LNG. Zdůraznila, že tato omezení by měla být schválena na summitu EU 27. až 28. června.

Deník poznamenává, že mezi zeměmi sdružení panují rozpory v tom, jak rozsáhlá by měla být omezení týkající se plynu. Podle respondentů listu obeznámených s diskusemi uvnitř EU se proti omezením pro ruské tankery postavily Řecko, Kypr a Malta. Podle jejich názoru to povede k novým způsobům obcházení sankcí, ale nepomůže to zemím EU dosáhnout cílů, které si stanovily.

Agentura Bloomberg uvedla, že nová omezení Bruselu vůči ruskému energetickému sektoru by mohla vést k hromadění LNG v evropských zásobnících. To zase může ztížit přepravu tohoto paliva do asijských zemí a vyvolat nespokojenost dalších odběratelů ruského LNG, zejména Číny a Indie. Zároveň si Rusko zachová možnost pokračovat v dodávkách alternativními cestami prostřednictvím překládky u Murmanska nebo využitím Severní mořské cesty v letním období.

Jak uvedli evropští diplomaté, nový soubor omezujících opatření bude zaměřen proti obcházení předchozích sankcí uvalených na Rusko. Lotyšská premiérka Evika Silinja v březnu uvedla, že Riga požádá země EU, aby v rámci 14. balíčku sankcí zakázaly dodávky surovin používaných v obranném průmyslu, včetně manganové rudy a oxidu hlinitého, do Ruska.

Sankce, sankce, sankce…

Evropská unie schválila zatím již 13 balíčků sankcí. Rozhodnutí, že »v případě, že se nepodaří zmírnit napětí na Krymu«, EU uplatní »nátlaková opatření na Rusko«, bylo přijato na mimořádném summitu EU 6. března 2014. Zároveň byla pozastavena jednání o bezvízovém styku a nové základní dohodě o spolupráci. EU poté zavedla proti Rusku tři balíčky sankcí: osobní, sektorové a tzv. krymský sankční balíček. Na summitu EU v březnu 2015 bylo rozhodnuto, že omezení vůči Rusku by měla zůstat v platnosti, dokud nebudou provedeny minské dohody, aniž by bylo stanoveno, co by se mělo stát, pokud jejich provádění Kyjev zablokuje. Sankce byly pravidelně prodlužovány a rozšiřovány.

V únoru 2022 byla k těmto balíčkům sankcí přidána omezení zavedená v souvislosti s ruským uznáním nezávislosti Luhanské a Doněcké lidové republiky (LNR, DNR; nezávislost vyhlásily v dubnu 2014) a zahájením ruské speciální operace na Ukrajině (SOVO).

EU proto 23. února uvalila sankce na 351 poslanců ruské Dumy, kteří hlasovali pro nezávislost DNR a LNR (mají zákaz vstupu do EU a zmrazený majetek). Kromě toho bylo na černou listinu zařazeno 27 fyzických a právnických osob, včetně bank a organizací financujících ruské operace v Donbasu. EU rovněž zakázala evropským společnostem obchodovat s LNR a DNR a rozhodla o uvalení sankcí proti ruskému státnímu dluhu, čímž omezila přístup Ruska ke kapitálu, finančním trhům a službám v EU.

Dne 25. února se EU dohodla na druhém balíčku opatření v souvislosti se zahájením ZSJ na Ukrajině. Na seznamu se ocitlo 78 Rusů, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova (nemají zákaz vstupu, ale pokud se jejich majetek nachází v bankách EU, podléhá zmrazení), premiéra Michaila Mišustina, poslanců Dumy a členů ruské bezpečnostní rady, kteří podpořili zvláštní operaci na Ukrajině. EU zakázala státní financování obchodu s Ruskem a investic v Rusku. Na 64 klíčových struktur Ruské federace se vztahovala finanční a technologická odvětvová omezení. Kromě toho se EU rozhodla od 12. dubna omezit přístup ruské vlády, ruské centrální banky, bank Alfa Bank, Promsvyazbank, Otkritie a Rossiya na evropský kapitálový trh. Zakázány byly rovněž dodávky zboží a technologií pro rafinaci ropy. Sankce se dotkly i vízové politiky. Dne 26. února byl tento balíček sankcí doplněn zákazem nových dodávek, údržby a pojištění letadel a příkazem vrátit pronajatá letadla.

Dne 28. února se začal uplatňovat třetí balíček sankcí. Byla zmrazena aktiva Centrální banky Ruské federace. Pod sankce spadalo 26 osob, včetně Dmitrije Peskova, tiskového tajemníka ruského prezidenta, Igora Sečina, generálního ředitele společnosti Rosněfť, Nikolaje Tokareva, šéfa společnosti Transněfť, a pojišťovny Sogaz. Dne 2. března EU rozhodla o odpojení bank VTB, Rossija, Otkritie, Novikombank, Promsvyazbank, Sovcombank a VEB od mezinárodního mezibankovního platebního systému SWIFT (s platností od 12. března). EU zakázala prodej, dodávky a vývoz eurobankovek do Ruska, jakož i investování peněz do projektů spolufinancovaných Ruským fondem přímých investic, a zavedla zákaz vysílání Sputniku a RT/Russia Today v EU. Dne 9. března bylo do nové verze zařazeno 14 podnikatelů a jejich rodinných příslušníků a 146 poslanců. EU rovněž zavedla omezení vývozu navigačních a námořních radiokomunikačních technologií a dalších do Ruska.

Dne 15. března začala EU uplatňovat čtvrtý balíček. Zahrnoval 15 fyzických a devět právnických osob, včetně ředitele Channel One Konstantina Ernsta a Rosoboronexportu. EU rovněž zakázala obchodní vztahy s 12 ruskými společnostmi, v nichž má stát více než 50% účast (Oboronprom, Rostec a další). Zákaz však nebyl rozšířen na „transakce, které jsou nezbytně nutné pro nákup, dovoz nebo přepravu fosilních paliv, zejména uhlí, ropy a zemního plynu, jakož i titanu, hliníku, mědi, niklu, palladia a železné rudy z Ruska nebo přes Rusko do EU“. EU zároveň zavedla omezení obchodu s Ruskem v oblasti výrobků ze železa a oceli. Kromě toho byly zakázány dodávky luxusního zboží, alkoholu, domácích spotřebičů a oděvů (v hodnotě nad 300 eur za kus) do Ruska.

Dne 8. dubna 2022 byl v rámci pátého balíčku sankcí uvalen zákaz dovozu uhlí a dalších pevných fosilních paliv z Ruské federace, zákaz účasti ruských společností na veřejných zakázkách v EU a zákaz transakcí s řadou klíčových ruských bank. Zakázán byl vývoz polovodičů, strojů a dopravních zařízení do Ruské federace, vplouvání ruských plavidel do přístavů EU a činnost ruských dopravních společností v EU. Omezení byla zavedena také vůči některým osobám.

Dne 3. června 2022 přijala EU šestý balíček, včetně odloženého embarga na námořní dodávky ropy (do prosince 2022) a ropných produktů (do února 2023) z Ruské federace. Byl uvalen zákaz poskytování služeb ruským společnostem v ropném průmyslu. Kromě toho byly banky Sberbank, Rosselchozbank a Moskevská úvěrová banka odpojeny od systému SWIFT (od 14. června 2022), bylo zakázáno vysílání ruských státních televizních kanálů Rossija-24, RTR-Planeta a TV-Centrum. EU zařadila na sankční seznam 65 fyzických a 18 právnických osob.

Dne 21. července 2022 Rada EU schválila sedmý balíček sankcí, včetně zákazu přímého a nepřímého dovozu, nákupu nebo převodu zlata, pokud pochází nebo je vyváženo z Ruska. EU zároveň zrušila některé zákazy dodávek určitého zboží, jako jsou potraviny a hnojiva, a leteckých služeb do Ruska. Na černou listinu se dostalo 54 fyzických a 10 právnických osob, včetně prvního místopředsedy ruské vlády Andreje Bělousova, moskevského starosty Sergeje Sobjanina, společnosti Rossotrudničestvo, nadace Ruský svět a banky Sberbank.

Dne 6. října 2022 zavedla EU osmý balíček sankcí. Obsahuje zákaz dovozu ocelářských a strojírenských výrobků, domácích spotřebičů, chemických výrobků, plastů a dalšího zboží z Ruska, jakož i zákaz poskytování IT-inženýrských a právních služeb ruským organizacím. Kromě toho se země EU dohodly na legislativním základu pro stanovení cenového stropu na ruskou ropu – uvalení zákazu námořní přepravy ropy do třetích zemí za cenu vyšší než stanovený strop od 5. prosince 2022 a ropných produktů od 5. února 2023 (EU, G7 a Austrálie se dohodly na cenovém stropu 60 USD za barel a na ceně nafty a diskontních ropných produktů – 100 a 45 USD za barel). Na sankční seznam bylo zařazeno 30 ruských fyzických osob a 7 subjektů, včetně interpreta Nikolaje Rastorgujeva, náměstka ministra obrany Junuse-Beka Jevkurova, společnosti Goznak JSC a ruské ústřední volební komise.

Dne 16. prosince 2022 byl schválen devátý balíček, na který bylo zařazeno 141 osob a 49 právnických osob (ministři, gubernátoři, soudci, poslanci Státní dumy, umělci, banky, společnosti vojensko-průmyslového komplexu a další). Konkrétně se na seznamu objevuje místopředsedkyně vlády Viktorie Abramčenko, šéf Moskevské oblasti Andrej Vorobjov, strany Jednotné Rusko a LDPR, Nejvyšší rada Ruské federace, VGTRK a Moskevská úvěrová banka. EU zakázala evropským podnikům získávat nové společnosti nebo zvyšovat stávající podíly ve společnostech zapojených do ruského energetického sektoru.

Sankce uvalené v roce 2023

Dne 25. února se země EU dohodly na desátém balíčku. Zahrnuje 34 právnických a 87 fyzických osob. Jsou mezi nimi Taťjana Moskalkovová, ruská ombudsmanka pro lidská práva, Alfa Bank, Atomflot, společnost Rosatom. EU rovněž zakázala vývoz řady dalšího zboží do Ruska, které by podle Evropské komise »mohlo být snadno zneužito k podpoře vojenských akcí«. Kromě toho byl zakázán tranzit zboží dvojího užití přes ruské území.

Dne 23. června vstoupil v platnost 11. balíček sankcí. Na černé listině je 71 fyzických a 33 právnických osob, včetně vojenského zpravodaje Jevgenije Poddubného, náměstkyně ruského ministra obrany Taťjany Ševcovové, ruských televizních kanálů a internetových publikací Tsargrad a RT Balkan, Mezinárodní zúčtovací banky a závodu Zvezda. Sankce zahrnují zákaz vplouvání do přístavů EU pro všechny tankery, které překládaly ruskou ropu z jiných plavidel, a také zákaz dodávek ropy z Ruska severní větví ropovodu Družba do Německa a Polska (ropa ze třetích zemí je však touto trasou stále povolena). EU zakázala dovoz oceli a železa z jakékoli země, pokud se k jejich výrobě používají ruské zdroje, a zahrnula také mechanismus proti obcházení, který umožní uvalit omezení na třetí země.

Dne 18. prosince EU schválila 12. balíček. Jeho součástí je mimo jiné zákaz dovozu drahých diamantů z Ruska a zkapalněného propanu, rozšířen byl seznam zboží dvojího užití, které je zakázáno dodávat a zpětně vyvážet do Ruska. Sankce se rovněž vztahovaly na 61 osob a 86 společností. Dne 3. ledna 2024 Rada EU na seznam zařadila diamantovou společnost Alrosa a jejího generálního ředitele Pavla Mariničeva.

23. února 2024 schválila EU 13. balíček protiruských sankcí. Pod toto omezení spadá 106 fyzických a 88 právnických osob nejen z Ruska, ale i z řady států, které EU podezírá, že »pomáhají Rusku obcházet sankce«.

Odvetná opatření Ruska

V letech 2022-2023 Moskva několikrát vyhlásila odvetné sankce proti představitelům Evropské unie a evropských struktur (osobám uvedeným na seznamu je zakázán vstup do země). Omezení se týkají nejvyššího vedení Evropské unie, včetně řady komisařů a vojenských velitelů EU, a většiny poslanců Evropského parlamentu, kteří prosazují protiruskou politiku, a také zástupců evropských komerčních výrobců zbraní a vojenského vybavení, kteří se podílejí na dodávkách výrobků na Ukrajinu. Kromě toho byli na černou listinu zařazeni vysoce postavení úředníci, včetně představitelů vlád a parlamentů některých zemí EU, veřejně činné osoby a pracovníci médií »osobně odpovědní za propagaci nezákonných protiruských sankcí, podněcování rusofobních nálad a porušování práv a svobod ruskojazyčného obyvatelstva«. Jména osob, na které se vztahují odvetné sankce, ani informace o jejich počtu se nezveřejňují.

(cik, TASS)