Fotbalový nadšenec František Straka má se Spartou čtyři tituly jako hráč. Ve své bohaté trenérské kariéře stanul na lavičce obou pražských »S«, ale ačkoli vedl i konkurenční Slavii, netají se tím, že má sparťanské srdce. V rozhovoru pro iportaL24.cz zhodnotil sobotní derby, které Letenští v epet ARENĚ vyhráli 3:2 a v tabulce skupiny o titul v nadstavbové části mají na svého rivala tři kola před koncem již pětibodový náskok. Uvedl však, že o mistrovském titulu ještě rozhodnuto není, ačkoli on sám jeho zisk Spartě předpovídal již před sezonou…
Pane Strako, jak se vám líbilo 307. derby »S«?
Sparta se ponaučila z pohárového finále, které prohrála 0:2. Vsadila na účelnost. Nebyla to tudíž tak ofenzivní bitva, jako spíše taktická. Z mého pohledu Sparta vyhrála zaslouženě, protože rozhoduje efektivita, a v ní byla lepší než Slavia. Nehrála nahoru dolů jako v poháru, naopak zvolila defenzivnější styl hry. Byla to reakce na tu předchozí prohru a tahle taktika se ukázala jako správná volba. Za mě to bylo super!
Držení míče 17 procent… Kritici vyčítají Spartě, že hrála antifotbal.
Podívejte, i ten antifotbal má svůj smysl. Zopakuji to, co jsem říkal – když hrála Sparta super fotbal v poháru, prohrála 0:2. Účel světí prostředky, Kdybychom se dočkali totálního fotbalu, mohl být výsledek úplně jiný. Musíme si uvědomit, že šlo o strašně moc. O titul. A tomu musíte podřídit všechno. Koukněte se na mnohé jiné zápasy, včetně těch zahraničních, jaké antifotbaly jsou tam k vidění. Na to se kolikrát vůbec nedá koukat!
Zajímavé je, že ač Slavia měla 83procentní držení míče, vystřelila na branku jen třikrát. O čem to podle vás svědčí?
To, že je Slavia ve svých zápasech víc na balonu, nemůže nikoho překvapit. Oni jsou tímhle stylem zvyklí hrát iks let. Sparťané si jistě udělali důkladnou analýzu a viděli, že Slavia má problémy v duelech s manšafty, které hrají více defenzivně. Dvakrát nebo třikrát zkusili v derby sázku na ofenzivu, a když to nevyšlo, změnili styl. To je dobře. A rozhodně to nebylo na úkor kvality. Držení míče 83 procent je velké číslo, ale na to se nehraje. Jedna věc jsou statistiky a druhá konečný výsledek. A ten zněl 3:2.
Domníváte se, že je po sobotě definitivně rozhodnuto o titulu?
Ne. Vždycky tvrdím: »Neříkej hop, dokud nepřeskočíš.« Spartu čekají tři velice těžké duely. Bohemka doma, pak cesta na Slovácko, kde se jí v poslední době nedaří, a na závěr domácí duel s Plzní. To jsou všechno manšafty, které můžou překvapit a zamíchat v boji o titul kartami. Jeden zápas skončil, teď musí začít příprava na ten další, aby ten luxusní náskok, co Sparta má, nepromrhala. Aby zůstala soustředěná až do konce, kdy propukne na Letné exploze.
Sparta na podzim před duelem 14. kola v Plzni ztrácela na první příčku neuvěřitelných 12 bodů. Napadlo by vás v ten moment, že se tři kola před koncem nadstavby stane hlavním adeptem na mistrovský titul?
Já už jsem to říkal před začátkem sezony a za tím si stojím. Předpovídal jsem, že letos Sparta uhraje titul, a všichni si klepali na čelo, co to ten Straka plácá za nesmysly.
Nezapochyboval jste ani na podzim, kdy mužstvo pětkrát v řadě remizovalo, nebo když prohrálo vysoko 0:4 na Slavii?
Víte, já jsem z toho týmu cítil, že by to mohlo fungovat. Důležité je, že trenér dostal důvěru, aby mohl realizovat svou filozofii. Vedení ho v těžkých chvílích, kdy nastal výsledkový problém, podrželo, a to se ukázalo jako rozhodující. Především pak získal na svoji stranu hráče. Získal si jejich důvěru, což Spartu nastartovalo. Dokázala být silná a držet při sobě, a to i v těch nejhorších situacích.
Co bylo zlomovým momentem, který v této sezoně Spartu nakopl? Výhra 1:0 v Plzni? Nebo jarní série devíti vítězných duelů v řadě?
Ta série byla klíčová. Jak ji Sparta dokázala prodlužovat, tím jí stoupalo sebevědomí stále víc a víc. A projevilo se to i v zápasech, kdy se jí tolik nedařilo. Vezměte si poslední utkání v Olomouci, kde vyhrála 1:0. Rozhodně to z její strany nebylo ideální, ale byla tam vůle dotáhnout zápas do vítězného konce. Na hráčích bylo vidět, že chtějí a že to urvou. To jsou ty zlomové faktory. Nebo zápas v Plzni, o kterém jste mluvil vy. Mužstvo se po mentální stránce posunulo, začalo působit opravdu jako jeden tým a šlo za svým snem, který na podzim utíkal, ale pak začal nabývat na realitě. Všechno bývá otázkou hlav. To je ta hnací síla! Sparta udělala sérii dobrých výsledků a získala si v lize respekt. Teď jen, aby v tom pokračovala i nadále.
Mluvil jste o týmovosti, ale přece jen – kdybyste měl vyzdvihnout nějaké konkrétní jméno ve sparťanských řadách, které byste uvedl?
Jako první mě napadá Kaan Kairinen. To je borec, který přišel v zimě, neměl věhlasné jméno a skvěle do týmu zapadl. Lídrem mužstva je samozřejmě Láďa Krejčí. Správný kapitán, buřič na hřišti, hecíř a motor. Pro tým dělá to, co je správné. Vynikající byla také půlsezona Lukáše Haraslína. Když byl v nejlepší formě, až jsem kroutil hlavou, že není normální, co dokáže předvádět na hřišti. Hrál si svoji vlastní ligu…! A taky jsem byl rád za Martina Vitíka, kolik prostoru dostává ve svém mladém věku. Kariéru má před sebou, ale už teď se vypracoval na jednu z opor. A zapomenout nesmím ani na Tomáše Čvančaru. To je skvělý kluk, takový zlobič na hřišti, který si nenechá nic líbit. Až se zklidní verbálně, bude z něj opravdová hvězda. Než se zranil, hodně jim to šlapalo s Kuchtou, a to se říkalo, že spolu nemůžou hrát. Čvančara ukázal, že umí i jako podhrotový hráč. Trenér Priske zvolil systém podle typologie fotbalistů a všechno do sebe zapadlo. Klobouk dolů!
Petr Kojzar
FOTO – FTV Prima a sparta.cz
Ať žije Sparta!!!