František Dobšík: Úspory v rozpočtu dostaly přednost před deklarovanou prioritou vzdělávání

Školské odbory dál žádají, aby se příští rok platy ve školách dostaly na slibovaných 130 procent průměrné hrubé mzdy. Obávají se, že vláda kvůli stavu rozpočtu dá přednost úsporám. Varují před odlivem mladších pracovníků ze školství. V rozhovoru pro iportaL24.cz to řekl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství (ČMOS PŠ) František Dobšík.

Státní rozpočet na letošní rok počítá s růstem částky na platy vyučujících o čtyři procenta. Vláda loni v prosinci rozhodla, že celá částka bude v odměnách. Odboráři ve školství trvají na požadavku rozdělit letošní navýšení peněz pro pedagogy mezi tarify platů a odměny. Nadále chtějí, aby do základní složky výdělku učitelů putovalo 80 procent z částky, o kterou se jim letos platy navýší. Upravené tarify by odboráři uvítali od 1. května. Je to reálné?

Na školské tripartitě 13. března jsme opakovaně požádali ministra školství společně se zástupci zaměstnavatelů o úpravu tarifů k 1. květnu. Vzhledem k tomu, že za první čtvrtletí se takřka žádné odměny nevyplácely, je to možné. Jedná se jen o dostatečnou politickou vůli.

Zástupci školských asociací a odborů nesouhlasí s tím, aby měli garantovanou mzdu na 130 procentech průměrné hrubé měsíční odměny jen učitelé. Požadují, aby se úprava týkala všech pedagogických pracovníků. Proč to podle vás vládní koalice původně avizovala a nyní s tím nesouhlasí?

My nebudeme hledat, kdo to zavinil. Od toho je podle mne vláda, aby tyto věci komplexně a zodpovědně řešila.

Zákon o pedagogických pracovnících a jeho novela mohl být hezký příběh s hezkým koncem pro segment regionálního školství. Nabral ale jiné obrátky… Vzbuzuje to obavy, že úspory v rozpočtu dostaly přednost před deklarovanou prioritou vzdělávání.

Původní vládní návrh k nyní projednávané novele zákona o pedagogických pracovnících a novele školského zákona počítal s tím, že by objem peněz na platy pedagogických pracovníků byl stanoven na nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR vždy za předminulý rok.

Páni poslanci bez jakéhokoli upozornění tento návrh ve druhém čtení změnili a zdeformovali. Vlastně nás rozdělili. Všude ve světě je »teacher« ten, který pracuje s dětmi, tady vznikl úzus, kde podle zákona o pedagogických pracovnících jsou vyjmenovány kategorie. Za minulých vlád, když bylo v programovém prohlášení, že se něco týká učitelů, bylo myšleno, že se to týká všech. Tady se to otočilo.

Nesouhlasíme s návrhem koaličních poslanců, podle kterého by se měl zákonem stanovit plat pouze učitelům, a to na 130 procentech průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR. Pikantní je, že se to nejdřív změnilo v tom návrhu a až potom vláda změnila programové prohlášení.

Co by to znamenalo konkrétně?

Je naprosto jasné, že jde o úspory v řádu více jak 10 miliard Kč. Dojde k rozdělení pedagogů na dvě kategorie a vládní priorita vzdělávání dostane trhlinu, jaká tu ještě nebyla.

Schválení pozměňovacího návrhu, kdy má výše platu učitelů a ostatních pedagogických pracovníků vycházet z průměrné mzdy dosažené v roce 2022, bude znamenat, že v roce 2024 se na platech ve školství bude šetřit. Průměrný měsíční výdělek pedagogického pracovníka tak bude podle našich propočtů příští rok 49 800 korun, zatímco v případě schválení vládního návrhu by byl 56 655 korun. Rovněž učitelé dostanou méně v porovnání s vládním návrhem.

Ve školách a školských zařízení k 30. září 2022 pracovalo 192 057 pedagogických pracovníků. Opatření by tak státní kasu příští rok stálo 130,57 miliardy Kč. V případě schválení poslaneckého pozměňovacího návrhu, který garantuje výši platu na 130 procentech celostátního průměru jen učitelům, by stát na platy pedagogických pracovníků v roce 2024 musel vynaložit asi 120,69 miliardy Kč. Podle propočtů by průměrný plat učitelů v roce 2024 činil 56 319 Kč a ostatní pedagogičtí pracovníci by v průměru měsíčně vydělávali 38 118 Kč.

Není to jen o platech, protože za platy se skrývá spokojený učitel a potažmo i spokojený žák, student. Výdělky ve školství se od roku 2017 zvedly o 50 procent. Platové tabulky vyšší odměnu zaručují starším zaměstnancům s delší praxí. Pokud by trend růstu platů nepokračoval, hrozí odliv mladších pracovníků ze škol. Ti, kteří jsou uprostřed tabulky, průměru rozhodně nedosahují. Dosahují řádově o několik tisíc méně.

To, že vláda deklarovala, že chce pokračovat v podpoře zatraktivnění učitelského povolání, selhává.

Jaká je nyní situace?

Je to před třetím čtením, má to být zařazeno 4. dubna. Ve vládním prohlášení je, že platy vzrostou všem, proto se ptáme: Jak to bude? Ministerstvo financí konzultuje s ministerstvem školství, jak se to bude vyvíjet. Ale my nechceme čekat, až někdy do léta, kdy nám na poslední chvíli něco řeknou. Chceme vědět, s čím máme jít za lidmi »do terénu«. Chápeme, že ty částky nejsou nízké, ale je tady inflace a jde i o to zatraktivnění učitelského povolání.

Co by následovalo v případě nedohody?

V současné době připravujeme scénáře, jak se chceme bránit. Předsednictvo ČMOS PŠ pověřuje vedení svazu k organizaci a přípravě protestu a vyzývá k zakládání stávkových výborů ve školách. Nejedná se o stávkovou pohotovost, ale chceme být připraveni na případné protesty.

Současný premiér býval i ministrem školství, je to výhoda?

Vzbudil velké očekávání, že znalost resortu a možná empatie bude na straně vzdělávání, takhle sklouzl k politikaření, které nelze pedagogům vysvětlit.

Minulý týden se v České republice a na Slovensku slavil, v den výročí narození Jana Amose Komenského, Den učitelů. Jak je vnímán v současné době ve školách a jak mimo školy?

Tento den je významným dnem v kalendáři naší země. A věřím, že kdo fandí školství, toho nenechává postava Jana Amose Komenského lhostejným.

Zbyšek Kupský