Paříži rychle dochází čas i politický vliv potřebný k zastavení obchodní dohody Evropské unie s Jižní Amerikou, což jen zvyšuje potíže prezidenta Emmanuela Macrona, který bude pravděpodobně čelit silnému odporu ze strany francouzských zemědělců, upozornil server POLITICO.
Evropská komise a země, jako je Německo a Španělsko, se příliš netají přáním uzavřít do konce roku dohodu s blokem Mercosur, který tvoří Argentina, Brazílie, Uruguay, Paraguay a nově Bolívie. Podle německého kancléře Olafa Scholze by dohoda měla být uzavřena »rychle«.
Francie se dlouho dohodě bránila, protože se obávala, že záplava dovozu hovězího masa a dalších zemědělských produktů od obřích latinskoamerických producentů podkope francouzské zemědělce, kteří jsou jednou z politicky nejsilnějších skupin v zemi.
V předchozích letech měla Paříž v EU dostatečný politický kapitál, aby mohla pakt účinně vetovat, ale po Macronových drtivých porážkách v letošních volbách do EU a v národních volbách tento vliv slábne. Nebezpečí pro Paříž spočívá v tom, že ostatní země EU nyní dohodu jednoduše uzákoní přes hlavu Francie, což bude mít výbušný politický dopad.
»Je těžké si představit, jak by francouzská vláda a její slabá politická podpora ve francouzském parlamentu mohly obchodní dohodu Mercosuru přežít,« řekl François Chimits, ekonom z francouzského výzkumného centra CEPII.
Čas, který mají francouzští představitelé na to, aby zastavili pro-Mercosur, se rychle zužuje. Hlavní vyjednavači EU a Mercosuru se ve dnech 7.-9. října sešli v Brazílii ve snaze pohnout rozhovory kupředu. Zastánci dohody počítají s tím, že k pokroku by mohlo dojít i na listopadovém summitu skupiny předních ekonomik G20 v Rio de Janeiru, což by vytvořilo podmínky pro uzavření dohody do konce roku nebo na začátku roku 2025.
Francouzští úředníci v Bruselu, kteří jsou již dlouho zvyklí řídit agendu EU, podle serveru zjišťují, že jejich možnosti jsou neobvykle omezené. Uvědomují si, že již nebudou schopni blokovat dohodu samostatně nebo vytvořit koalici, která by dohodu zastavila, a proto se zaměřují na ovlivňování konečného výsledku.
»Nemyslím si, že by se Francie snažila spojit více zemí. Komise vyvíjí velký tlak, dohoda se stále posouvá kupředu,« uvedl jeden z francouzských představitelů, jemuž byla poskytnuta anonymita.
Obchodní dohoda, která se týká více než 800 milionů lidí a představuje pětinu světové hospodářské produkce, byla hlavní prioritou předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové. V jejím prvním funkčním období jí však nedosáhla poté, co se postavil do cesty Macron.
Pro Francouze je nyní především znepokojující skutečnost, že zbytek EU se prostě nebojí postavit Paříži tak jako dříve. »Stanovili jsme si červené linie, ale francouzský vliv se snížil; (Komise) pokračuje ve vyjednávání, aniž by byla paralyzována strachem z Francie,« uvedl výše citovaný francouzský úředník.
Toto napětí ohledně Mercosuru je příznačné pro ztrátu francouzského vlivu v Bruselu a podpora přichází pouze z relativně malých zemí EU, jako je Rakousko, Irsko a Nizozemsko.
(cik)