Francouzská premiérka Elisabeth Borneová oznámila přijetí vládního návrhu zákona o změnách důchodového systému, čímž se obejde hlasování v parlamentu. Oznámila to ve čtvrtek při projevu k poslancům Národního shromáždění (dolní komory parlamentu). Představitelé politických stran prohlásili, že mají v úmyslu předložit k hlasování otázku důvěry vládě.
»Nemůžeme riskovat kompromis dosažený mezi parlamentními výbory. Nemůžeme sázet na budoucnost důchodového systému, tato reforma je nezbytná,« řekla Borneová. »V souladu s článkem 49 odst. 3 naší ústavy přijímá moje vláda odpovědnost za celý návrh zákona o financování sociálního zabezpečení 2023 ve znění pozměňovacích návrhů koordinačního výboru, který byl postoupen Národnímu shromáždění«.
Bourneová uvedla, že návrhy poslanců nepředstavují kompromis, ale »jeho přímý opak«. Uvedla, že není připravena obětovat pokrok dosažený po zasedání smíšeného parlamentního výboru Národního shromáždění a Senátu (horní komory parlamentu). Zároveň premiérka zdůraznila svůj závazek vůči parlamentní demokracii a uvedla, že je připravena čelit »jednomu nebo více hlasováním o důvěře vládě«.
Selhání Macronovy politiky
»Toto rozhodnutí vlády, uplatnit článek 49 francouzské ústavy, který umožňuje přijetí zákona bez hlasování v parlamentu, ukazuje na naprosté selhání politiky Emmanuela Macrona,« uvedla Marine Le Penová, šéfka parlamentní frakce Národní unie. »Budeme iniciovat hlasování o důvěře vládě. Premiérka Borneová již nesmí zůstat v Matignonském paláci«.
Bezprostředně po prohlášení premiérky, na závěr Národního shromáždění, prohlásil svou připravenost hlasovat o nedůvěře vládě také předseda Francouzské komunistické strany Fabienne Roussel. »Návrh na hlasování je připraven, jsme připraveni o něm hlasovat,« řekl.
Matilde Panotová, předsedkyně levicové parlamentní frakce strany Vzdorující Francie, uvedla, že budou použity všechny prostředky, přičemž měla na mysli návrh na hlasování o důvěře vládě, jakož i stížnost k Ústavní radě a referendum o obecné iniciativě, které umožňuje její zablokování na devět měsíců.
Současně předseda pravicové strany Republikáni Eric Sciotti, který se již dříve zasazoval o důchodovou reformu, uvedl, že nepodpoří výzvy k vyslovení nedůvěry vládě. »Použití článku 49.3 je selháním mnoha let vládní práce <…>a nyní zažíváme krizi demokracie,« řekl. »Ale na stranické schůzi jsme se rozhodli, že nechceme přidávat jeden chaos k druhému, takže se k žádnému návrhu na vyslovení nedůvěry vládě nepřipojíme.« Zároveň podle zpráv z médií část republikánů nesouhlasí s vládními metodami a může podpořit případné výzvy opozičních stran k hlasování.
U Národního shromáždění (dolní komory parlamentu) se nyní schází shromáždění proti rozhodnutí vlády »silou« schválit zákon. Na náměstí Place de la Concorde na protějším břehu Seiny se již shromáždily tisíce lidí a policie blokuje ulice kolem budovy parlamentu a mostu, který k ní vede z náměstí. Protestující požadují odstoupení vlády a prezidenta Emmanuela Macrona a vyjadřují nespokojenost s »násilným« přijetím zákona, který mění důchodový systém země. Lidé jsou proti zvýšení věku odchodu do důchodu na 64 let a požadují, aby úřady reformu odmítly.
Článek 49.3
Již dříve francouzská premiérka Elisabeth Bourneová v projevu v Národním shromáždění před rozpravou oznámila přijetí návrhu zákona o změně důchodového systému republiky obcházením hlasování v parlamentu. Stalo se tak v souladu s odstavcem 3 článku 49 francouzské ústavy, který dává vládě tuto možnost, ale text se považuje za přijatý pouze v případě, že desetina z celkového počtu poslanců nepodepíše návrh na vyslovení důvěry vládě do 24 hodin.
Hlasování v Národním shromáždění mělo završit několikadenní debatu o vládním návrhu zákona o změnách důchodového systému republiky. Ten by mimo jiné zvýšil věk odchodu do důchodu na 64 let a zrušil řadu zvýhodněných důchodových režimů. Francouzský Senát ve čtvrtek ráno většinou hlasů schválil konečnou verzi návrhu zákona.
(jb, TASS)