Finsko pomalu, ale jistě míří do NATO a ukončuje tak svou neutralitu. Dnes vstup podpořili finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová. Očekává se, že NATO zemi přijme co nejrychleji.
Niinistö a Marinová ve společném prohlášení uvedli, že členství v Severoatlantické alianci posílí bezpečnost Finska. Finské členství zároveň podle nich posílí celou alianci.
»Finsko musí bezodkladně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Doufáme, že kroky, které jsou k tomuto rozhodnutí v naší zemi ještě potřeba, budou provedeny rychle během několika příštích dnů,« uvedli finský prezident a premiérka.
Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto prohlásil, že členství jeho země v alianci zvýší bezpečnost pobaltské oblasti. V debatě s poslanci Evropského parlamentu zdůraznil, že Finsko může nabídnout 280 000 vojáků připravených k boji a že finská armáda hodlá modernizovat své vzdušné síly. »Jsme přesvědčeni, že Finsko přinese NATO přidanou hodnotu,« řekl ministr. Podotkl přitom, že jeho zemi v současnosti žádné bezprostřední nebezpečí ze strany Ruska nehrozí.
Sociálnědemokratická strana premiérky Marinové se musí rozhodnout do soboty, zda podání žádosti Finska o vstup do NATO podpoří. Tisková konference, na níž má být oznámeno »rozhodnutí týkající se finské bezpečnostní politiky«, je naplánovaná na neděli, napsala agentura AFP s odvoláním na úřad finského prezidenta. Také rozhodnutí Švédska ohledně členství v NATO se očekává v brzké době.
Podpora vstupu do Severoatlantické aliance v obou zemích po únorových událostech na Ukrajině výrazně vzrostla. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění televize Yle nyní vstup podporuje 76 procent Finů, pouze 12 procent dotázaných se vyjádřilo proti. V předchozích letech přitom členství podporovala jen asi čtvrtina obyvatel Finska.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg koncem dubna prohlásil, že pokud Finsko a Švédsko o vstup do aliance požádají, budou vítány a jejich přijetí bude rychlé. Naproti tomu Moskva varovala před »vojenskými a politickými následky«. Finsko totiž sdílí s Ruskem téměř 1300 kilometrů dlouhou hranici.
Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova bude vstup Finska do NATO představovat hrozbu. »Další rozšíření NATO neudělá náš kontinent stabilnějším a bezpečnějším,« prohlásil Putinův mluvčí podle agentury Interfax. »Vždy se posuzují a analyzují nejrůznější varianty,« odvětil na otázku, zda v Kremlu počítali s takovou reakcí na speciální operaci.
»NATO se posouvá naším směrem. Proto se samozřejmě toto vše stane součástí speciální analýzy a vypracování nezbytných opatření pro to, abychom nastolili rovnováhu v situaci a zajistili naši bezpečnost,« řekl Peskov.
»Přímému střetu Ruska a NATO se chtějí všichni vyhnout, i Rusko,« zdůraznil Peskov podle agentury TASS. Připomněl, že prohlášení v tomto smyslu opakovaně zazněla z Moskvy, Bruselu a Washingtonu, a to i na nejvyšší úrovni, z úst amerického prezidenta Joea Bidena. Nicméně varoval, že Rusko »rozhodně odpoví« jakékoliv straně, která se jakkoli pokusí »vlézt na Ukrajinu« a zasáhnout do operace ruských sil.
(cik, čtk)