Evropské energetické společnosti se výrazně zadlužují, aby pokryly vyšší náklady způsobené růstem cen ropy a zemního plynu. Celkový dluh firem stoupá od pandemie a letos už vzrostl na více než 1,7 bilionu eur (41,6 bilionu korun). To je nárůst o více než 50 procent proti stavu před rokem 2020, napsala agentura Bloomberg.
Německá společnost Uniper, největší odběratel ruského plynu, bude potřebovat asi devět miliard eur. Energetická společnost ČEZ dostane od státu tři miliard eur. Celý sektor by pak měl pak získat nejméně 24 mld. eur.
Za prvních šest měsíc letošního roku přitom vydaly energetické firmy v regionu dluhopisy za 45 mld. eur. Získaly také úvěry za 72 mld. eur.
Analytici investiční banky Goldman Sachs vypočítali, že pokud bude energetickým společnostem umožněno přenést vyšší náklady na plyn na spotřebitele, tak evropské domácnosti budou muset za elektřinu a plyn platit 470 eur (přes 11 500 Kč) měsíčně. To je o 290 procent více než v polovině roku 2020.
Podle hrubého odhadu Bloombergu bude celkový účet za záchranu evropského trhu s energií tuto zimu činit více než 200 mld. USD (4,8 bil. Kč). Tato kalkulace je podle agentury konzervativní a nezahrnuje nejhorší možný scénář – totiž, že Rusko zcela zastaví dodávky zemního plynu do Evropy a zima bude nadprůměrně chladná. Nakonec ponesou náklady stejně daňoví poplatníci, buď přímo a okamžitě prostřednictvím maloobchodních cen elektřiny a plynu, nebo později v příštích letech prostřednictvím vyšších daní, z nichž se záchranné akce zaplatí.
(ici, čtk)