Evropa není jednotná, proto si neumí s migrací poradit, řekl Robert Šlachta (I. část)

Předseda Přísahy Robert Šlachta se spolu s dalšími třemi členy hnutí před pár dny vrátil z Itálie, kde na pracovní cestě automobilem zkoumali migrační cesty ilegálních migrantů. Právě migrace, kterou Přísaha označuje za »tikající bombu«, byla hlavním tématem rozhovoru pro iportaL24.cz. Bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) se však dotkl i jiných závažných témat a zrovna pozitivně z nich nevyšel současný ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Pojďme však pěkně po pořádku…

Hnutí Přísaha by získalo podle posledního volebního modelu agentury Kantar 4 procenta, což je oproti minulému průzkumu nárůst o 1,5 %. Jste s tím spokojeni, i když to stále nedosahuje na potřebnou pětiprocentní hranici? Nebo si o průzkumech myslíte své – i třeba s ohledem na to, jak markantně se mýlily při posledních volbách na Slovensku?

Musím říct, že jsem si to myslel o některých společnostech, protože si vzpomínám, jak nám jedna z nich měsíc a půl před parlamentními volbami v roce 2021 přisoudila dvě procenta. A pak nám stejná společnost těsně před volbami, když už to bylo skoro k ničemu, dala skoro 6 %. Takže si o tom myslím svoje. Teď vydal volební model Kantar, týden předtím byl STEM a oboje se lišilo ažaž. Komunisté měli ve STEMu 4,3 procenta, teď mají dva a půl. Divné…

Na druhou stranu průzkumy jsou důležité, lidé na ně reagují a vnímají nás jako možnou sílu, která může do dění promluvit, vstoupit do Sněmovny a ovlivňovat politiku v naší republice.

Takže průzkumy ani nepodceňujme, ani nepřeceňujeme. Pro mě bylo důležité, že jsme během léta představili náš volební program, které strany v současné době ani nedělají, a jsem rád, že i vy jste byl té tiskové konference přítomen. My jsme po dvou letech, kdy jsme se zúčastnili voleb do Poslanecké sněmovny, zapracovali novinky k tehdejšímu podrobnému programu. Máme je na našem webu a neustále program doplňujeme, protože změny kolem nás se dějí každý měsíc. Pořád je potřeba na něco reagovat. Teď je to třeba migrační krize. Zkrátka chceme voliče přesvědčit, že jsme dospěli a že máme odborníky na jednotlivé problémy, což také na tiskové konferenci zaznělo. Ať jde o zdravotnictví, zemědělství, sociální oblast nebo bezpečnost. Představili jsme i exministra Tlustého jako externího poradce přes ekonomiku a dá se říci, že jsme se přes léto odrazili a že je to naše výhra. Je to v průzkumech vidět – jak u STEMu, tak u Kantaru. A možná řeknu takovou hříšnou myšlenku. Jak nikde Přísahu nechtějí, tak kdybychom ta procenta neměli, pak nám to ani nedají, protože kolikrát se o nás říká, že tam přistane nechtěné dítě úplně všech a že s námi vůbec nikdo nechce mluvit.

Já jsem za tu stoupající tendenci samozřejmě rád. Děkuji těm lidem, kteří nás pořád podporují, a všem, co si to odpracovali, protože léto nikdo z nás vlastně neměl. Možná jste viděl billboardy »Podvedli vás« a »Blbá vláda«. Roznesli jsme spoustu letáků s hesly, takže náš růst bude asi souhrou toho všeho, co jsem vyjmenoval.

Na zmíněné tiskové konferenci jste společně s bývalým ministrem Tlustým zároveň vyhlásili, že si posvítíte na to, zda existuje nějaký zákon, na jehož podkladě se převádějí desítky miliard na Ukrajinu. Jak jste v tomto směru daleko? A k čemu jste dospěli?

Do konce října uděláme další tiskovou konferenci, kde představíme naše závěry. Momentálně probíhá velmi intenzivní spolupráce s našimi právníky nebo s těmi, co nám s právními otázkami pomáhají, abychom se dopátrali, jakým způsobem vláda využívá jednotlivé instituty, aby finance Ukrajině poslala. Nezpochybňuji úplně pomoc Ukrajině, i když bych si to představoval jiným způsobem, ale lze zpochybnit to, jak se k tomu vláda postavila.

Podívejte se, jakým způsobem pomáhá Amerika, která dává věci do zápůjčky, takže mnohé z toho pořád má ve vlastnictví ten stát. Takhle je to správně – když něco půjčuji, měl bych z toho mít něco i zpátky. Anebo by to mělo být v určitém legislativním rámci.

Takže v současné době jsme požádali ministerstva o doplňující informace. Právníci nám vyhodnocují rozhodnutí vlády, na jakém právním podkladě pomoc Ukrajině dávali, a až získáme potřebné materiály, vyhodnotíme je a sdělíme i náš závěr.

Kritici – i ti, co nezpochybňují pomoc Ukrajině – upozorňují, že naše peníze tam mizí v »hladové díře«. Že vůbec nevíme, co se s nimi děje. Co vy na to, že naše peníze nemáme absolutně pod kontrolou?

Že je to zásadní. Já jsem jednoznačně proti tomu, aby Ukrajina vstupovala do EU za současných podmínek, s ohledem na to, v jakém stavu je. Jsem policista, v devadesátých letech jsem dlouhou dobu pracoval, dá se říct, na ulici a domnívám se, že málokdo může mít větší zkušenosti s ukrajinskými mafiemi a vším okolo. Řešili jsme výpalné, obchody se zbraněmi a podobné věci. A pokud chceme v Evropské unii určitým způsobem fungovat – a jsem jejím velkým kritikem, k čemuž se určitě ještě dostaneme – stojím si za tím, že každý stát by měl splnit i podmínky vstupu. Pokud je nesplní, tak by neměl být do Unie v žádném případě přijímán.

Já jsem se minulý týden vrátil z Itálie, kde jsem se vydal na pět dnů po trasách migrantů, hovořil se starosty a dalšími lidmi, jichž se migrace nějakým způsobem dotýká.

Můj bratr žije ve Švédsku a tak mám odtud přesné informace, jak ta země funguje. Pak to srovnáte s Itálií a dojdete k závěru, že Unie nemůže fungovat, protože je tam obrovská rozdílnost jednotlivých národů a jejich přístupu ke konkrétním problematikám. Proto si myslím, že bychom se měli zaměřit, aby i stávající země nějakým způsobem konečně začaly fungovat, a ne ještě přijímat další stát, který ty podmínky absolutně nesplňuje.

Hodně se skloňuje, že Evropská unie si s migrací, kterou jste zmínil, neví rady. Dává se do kontrastu například s Austrálií, která má vedle »Humanitárního imigračního programu« ještě tzv. program »Žádaných dovedností« (skills stream), pomocí něhož přijímá, přesněji vybírá, imigranty na základě požadovaných profesních dovedností. Dále má »Rodinný program« (family stream), což je příjem migrantů na základě bezproblémových rodinných vztahů k Austrálii…

Jako policista jsem pracoval na migraci, ale ohledně našich národních zájmů. Samozřejmě se tím zabývám a i ven jezdím, protože na jednu stranu je prima o tom mluvit tady z tepla české kotliny, když to řeknu takovýmto způsobem, ale druhá věc je jet se tam podívat a mluvit s těmi lidmi, jichž se ta migrace dotýká. Nejen přímo v Itálii. Teď se můžeme bavit i o Bosně, o Srbsku – tedy tam, kde jsou migrační trasy, které fungují. Zajímavé je, že Dánsko si s tím poradit umí…

Čím dál víc jsem přesvědčený, že hlavní problém tkví v tom, že Evropa není jednotná. Možná to zjednoduším, ale když si vezmete Itálii, žadatelé o azyl dostávají dvě a půl eura na den. Tím žadatelem můžete být rok, dva, tři. Čekáte, až azylové řízení skončí, můžete se soudit, a tak dále. Když budete v Rakousku, je to šest eur. Z toho je patrné, jak je Evropa rozdělená a migranti, kteří sem přicházejí, samozřejmě ty informace mají. A všichni si je předávají. Nikdo nechce zůstat v Itálii, všichni chtějí do Německa či do severských států, kde je pro ně sociální systém zajímavější. Proč ta Evropská unie netáhne za jeden provaz? Stačilo by nastavit jedny podmínky tak, aby se řeklo o tom, že když do té Evropy půjdeme, tak budeme mít dvě a půl eura denně dokud neskončí azylové řízení.

Třeba Dánsko to vyřešilo. Má domluvu s Marokem a s dalšími dvěma státy, že na azyl čekáte na jiném území než na dánském. Stejné je to v Austrálii, když jste o ní mluvil. Tam čekáte na azyl, ale ne ve vnitrozemí, nýbrž na ostrově. Buď azyl bude, nebo nebude, ale nemáte bezpečnostní riziko na svém území. Způsoby, jak krizi řešit, jsou již vymyšleny. Jenže opakuji, že Evropa není jednotná, a proto si neumí poradit.

K vašim italským zkušenostem se ještě rád, dovolíte-li, vrátím, nicméně ještě bych zůstal na chvíli doma. Ministr vnitra Vít Rakušan nedávno prohlásil, že »tranzitní migrace přes Česko je letos mnohem mírnější než vloni«. Souhlasíte?

Víte, my jsme už během loňského roku vyzývali Rakušana, aby dříve zavřel hranice. Jako členský stát to můžete udělat do třiceti dnů bez rozhodnutí Evropské rady. Ale to jeho srovnání s nejhorším rokem, je úsměvné. Proč to nesrovnává s rokem 2021? Protože by samozřejmě ta čísla byla úplně jiná. Rakušan a tato vláda se k reakci odhodlají jenom poté, co začalo reagovat Německo a Polsko. My jsme přistoupili ke kontrolám na Slovensku. Ale nevím, jestli jste četl, jak Rakušan řekl »začneme spolu s Německem«. Když se německá ministryně vnitra obrátí na nás, že zavřeme hranice – a my jí budeme pomáhat jako Česká republika? Co to je za nesmysl? Ten člověk má dělat učitele občanské výchovy, a ne ministra vnitra! My budeme pomáhat Němcům tím, že zavřeme hranice, ale spodek si necháme otevřený? Když nebráníme spodek, tak nám ti lidé přece zůstanou v České republice.

Vy jste to řekl sám, my jsme tranzitní země. Takže migranti přes nás procházejí. A my zavřeme Německo-Česko a budeme jim ještě pomáhat? Ale kdo zavře Slovensko-Česko?

Jako jeden z bodů svého programu v otázkách bezpečnosti má hnutí Přísaha následující: »Ministr vnitra musí okamžitě vyřešit problémy s komunikací na slovenské straně. To je jeho politický úkol, aby obě strany řádně spolupracovaly.« Jak reálné to podle vás je? Vždyť budoucí premiér Robert Fico byl v otázce migrace dosti nekompromisní a představitelé českého státu, včetně prezidenta Pavla a premiéra Fialy, se navíc vůči němu nevyjadřovali zrovna v rukavičkách?

Oni se především vyjadřovali k věcem, do kterých jim vůbec nic není. A generál Pavel a premiér Fiala tím nabourávali suverenitu cizího státu. Nikomu není nic po tom, co tam dělají dobře nebo špatně. Myslím si, že máme na dvorku tolik nepořádku, že bychom se měli podívat sami na sebe.

Takže se ani nedivím Ficovi – a to vůbec nejsem jeho přívrženec – že pak svým drápem škrábl zpětně do České republiky. A budeme to mít obrovsky těžké. Ale to je politický problém. To nedomluví policajti, kteří stojí na hranici. Uprchlík vám přeběhne, a když víte, že přišel ze Slovenské republiky, tak ho díky tomu můžete vrátit zpátky. A to je klíčová věc, co teď nefunguje. Když ho policisté uvidí a chytnou, Slováci řeknou, on tady na našem území nebyl, dělejte si s ním, co chcete. A to je důvod, proč se nám tu běženci začínají hromadit.

Neuděláme nic, i když víme jasně, že šli ze Slovenska. V podstatě celý problém migrace je v tom, že všichni se nechávají přebírat ze všech států a nikdy se neudělá prvotní úkon pro člověka, kdy se má dát bumážka. Takže – tady byl a ať ho chytnete kdekoli, tak ho vracíte tam, kde měl tu první bumážku. To je ta největší potíž. Ať to dělá Itálie nebo Řecko, ať to dělá kdokoliv, nechávají procházet běžence a nikdo s nimi nedělá ten prvotní úkon. Země, kde dostane to první razítko, je odpovědná za to, že si musí migranta vzít zpátky, ať už ho chytne nebo ne.

A je evidentní, že máme teď problém ze Slovenska. Nemyslím si, že Fico bude zrovna ten, který se bude domlouvat s Fialou a Rakušanem, že by hranice měly fungovat a že si máme navzájem vycházet vstříc.

A samozřejmě máme problém. My nemáme námořní trasy, my nemáme loďstvo, a máme tady tu jižní cestu. Teď se údajně zavřela slovenská hranice a Rakušan říká, jak to začne fungovat. My jsme ale ve skutečnosti nezavřeli hranice, my jsme začali dělat jakoby kontroly – navíc ani ne důkladně, ale namátkově po těch trasách. Jenže migrant to okamžitě ví, začne chodit po »zelené« a na to my nejsme připraveni. My jsme nezavřeli hranice, my jsme nezavřeli »zelenou«. My jsme s velkou pompou řekli, že na deset dní budeme dělat kontroly na jednotlivých trasách. Ale vezměte si, že chytnete prvního a já bych chtěl vidět, co po pěti dnech bude, protože oni jsou stokrát chytřejší než celý náš pan ministr vnitra. Takže když máme zavřít hranice, tak hranice musí být opravdu zavřená, to je vše.

Petr Kojzar

FOTO – autor a archiv Roberta Šlachty

(Měl by Vít Rakušan odstoupit? Jaké je napojení hnutí STAN na podsvětí? A proč byli nejhoršími ministry vnitra Ivan Langer či Milan Chovanec? To se dočtete v zítřejším pokračování rozhovoru.)