Environmentální organizace: AK škodí zemědělcům, kteří s krajinou a půdou nakládají poctivě

Environmentální organizace považují argumenty Agrární komory (iportaL24.cz informoval), která se tvrdě vymezila vůči vyčleňování tzv. neprodukčních ploch, podmínce zemědělských dotací v nové Společné zemědělské politice (SZP), za zavádějící a demagogické. Podle nich jsou takové snahy AK škodlivé a slepé vůči problémům, kterým zemědělské hospodaření čelí.

Zbytečně polarizují zemědělskou i širokou veřejnost, aniž by přinášely konstruktivní řešení. Ignorují také fakt, že dotace, na které je podmínka navázaná, jsou veřejnými finančními prostředky, které mají zajistit udržitelné zemědělské hospodaření a finančně kompenzují zemědělce za plnění požadovaných podmínek. Česká zemědělská krajina částečně přišla o schopnost odolávat dopadům probíhajících klimatických změn, a to vinou nešetrných zásahů v druhé polovině 20. století (scelování polí, odstranění krajinných prvků nebo odvodnění krajiny) a v důsledku intenzifikace hospodaření právě díky dotacím ze SZP po roce 2004. Zároveň sledujeme neustálý pokles početnosti i druhové pestrosti celé řady rostlinných a živočišných druhů. Právě nové podmínky zemědělských dotací se přitom snaží stav krajiny zlepšit a jsou pro českou krajinu jednoznačně více příležitostí než hrozbou.

Koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA Martin Rexa k tomu řekl: »Agrární komora zbytečně poštvává své členy proti správným snahám podpořit ozdravení půdy, zastavit alarmující úbytek biodiverzity, snížit znečištění vod pesticidy a adaptovat krajinu na dopady klimatické změny. Zjednodušuje a manipuluje fakty, bagatelizuje problémy, kterým krajina i zemědělství čelí. Tím svým členům reálně škodí, protože proti nim poštvává i veřejnost, která je právoplatně znepokojena současným stavem. Chápeme, že zemědělci mohou tzv. neprodukční plochy vnímat jako komplikaci a je potřeba je lépe podpořit, ale cestou není je takto nesystémově odmítat.«

»Snahy o zlepšení stavu zemědělské krajiny přináší každá nová reforma SZP, ale i přes jednoznačné doklady o jejich potřebnosti ze strany vědců a veřejnou poptávku veřejnosti se stále nedaří nastavit takové podmínky zemědělských dotací, aby se podařilo zvrátit dosavadní negativní dopady hospodaření na krajinu. Jedním z důvodů je i postoj zemědělských organizací hájících zejména intenzivní zemědělskou praxi jak na národní úrovni, tak i na úrovni EU. Tisková zpráva Agrární komory plná nepřesností a zavádějících tvrzení je toho dokladem,« doplnil zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník.

»Skutečné problémy, které v dlouhodobé perspektivě ohrožují potravinovou bezpečnost ČR a Evropské unie, jsou degradované přírodní zdroje – voda a půda, klimatická změna a úbytek biodiverzity. Přijít s takovýmto strašením v době, kdy extrémy počasí ohrožují úrodu po celém světě, je nevkusné. Je třeba hledat smysluplná řešení pro krajinu a zemědělství a ne se zarytě držet starých pořádků,« podotýká Alžběta Procházková ze Světového fondu na ochranu přírody.

»Je také vidět, že významně selhávají ministerstva zemědělství a životního prostředí, když nejsou stále schopny vysvětlit mnohým zemědělcům, proč jsou plochy pro přírodu v naší krajině, která utrpěla v minulých desetiletích obrovské šrámy, potřebné. A co by znamenalo nejednat a spoléhat na to, že se současným převažujícím modelem hospodaření se nám důsledky klimatické změny nebo úbytku biodiverzity zázračně vyhnou,« dodává Rexa.

Agrární komora se podle nich tímto útokem pravděpodobně snaží v souladu se svou mateřskou evropskou asociací COPA-COGECA zajistit další odložení ekologických požadavků i pro příští rok a s těmito snahami se bohužel potkává s ministerstvem zemědělství, které na červnovém zasedání Rady Evropské unie požádalo s dalšími státy Evropskou komisi o to samé.

Citace Agrární komory a jejich zpochybnění jsou k dispozici zde.

(zmk)