Tuzemská ekonomika je na tom ještě hůř, než se usuzovalo před měsícem. Hrubý domácí produkt (HDP) podle dnes zveřejněného zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu klesl ve čtvrtém čtvrtletí uplynulého roku proti předchozímu kvartálu o 0,4 procenta a meziročně vzrostl jen o 0,2 %. V předběžném odhadu na konci ledna přitom ještě statistici uváděli mezičtvrtletní snížení o 0,3 % a meziroční růst o 0,4 %. Nové údaje tak potvrdily recesi, která se definuje jako mezičtvrtletní pokles ekonomiky nejméně dva kvartály za sebou. HDP se totiž snížil už ve 3. čtvrtletí, a to o 0,2 %. Za celý rok 2022 ještě HDP podle zpřesněného odhadu vzrostl o 2,4 %, předběžný odhad ale ještě uváděl nárůst o 2,5 %.
Hrubá přidaná hodnota (HPH) se ve 4. čtvrtletí podle statistiků zvýšila mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o jedno procento. V mezičtvrtletním srovnání k jejímu růstu nejvíce přispěl zpracovatelský průmysl. Dařilo se také peněžnictví a pojišťovnictví a činnostem v oblasti nemovitostí. Stavebnictví vzrostlo o 0,9 %. Pokles naopak zaznamenala skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, informačních a komunikačních činností a profesních, vědeckých, technických a administrativních činností, uvedl ČSÚ.
Také na meziročním růstu HPH se nejvíce podílely průmysl a činnosti v oblasti nemovitostí. Negativní vliv měla opět skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Stavebnictví kleslo meziročně o 2,8 %.
Hlavní faktorem poklesu nižší spotřeba domácností
Na straně poptávky byly stejně jako v předchozím čtvrtletí hlavním faktorem mezikvartálního poklesu HDP nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a pokles tvorby hrubého kapitálu. Meziroční růst HDP pozitivně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zejména zahraniční poptávka. Naopak negativní vliv mělo snížení stavu zásob a především klesající výdaje na konečnou spotřebu domácností.
»Výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 2,8 %. Meziročně klesly o 5,5 %, kde byl největší propad zaznamenán u nákupů předmětů dlouhodobé spotřeby. Významně klesaly i výdaje na potraviny, které se meziročně snížily o více než 10 %, ale pokles byl zaznamenán i u dalších položek. Rostly pouze výdaje za služby,« upřesnil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí vzrostly mezičtvrtletně o 3,9 % a meziročně o 0,9 %, když růst podpořily výdaje na individuální spotřebu.
Tvorba fixního kapitálu klesla mezičtvrtletně o 1,1 %. Pokles nastal u investic do obydlí, ostatních budov a staveb i do dopravních prostředků. Rostly investice do strojů a zařízení a do produktů duševního vlastnictví. Meziročně tvorba hrubého fixního kapitálu zvýšila o 4,6 %.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 11,1 miliardy korun a ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku bylo tak o 4,9 mld. Kč nižší. Vývoz vzrostl mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 9,7 %. Tento vývoj nejvíce ovlivnilo zvýšení exportu elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz se mezikvartálně nezměnil a meziročně stoupl o 7,6 %.
GRAF – ČSÚ
Celková zaměstnanost klesla v porovnání s předchozím čtvrtletím podle statistiků o 0,4 % a meziročně vzrostla o 1,3 %.
HDP v celém loňském roce
Brzdou ekonomiky byly loni, zejména v druhé polovině roku, výdaje na konečnou spotřebu domácností, které se celkově snížily o 0,9 %. Saldo zahraničního obchodu skončilo po 19 letech v minusu, když kleslo v běžných cenách meziročně o 187,6 mld. Kč na -8,3 mld. Kč.
HPH se loni zvýšila v porovnání s předchozím rokem o 2,5 %. K jejímu růstu nejvýrazněji přispěl vývoj ve zpracovatelském průmyslu a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
Celková zaměstnanost podle statistiků vzrostla ve srovnání s předchozím rokem o 1,7 % na 5,45 milionu osob.
Ivan Cinka