Hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu vzrostl mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 3,7 %. Koncem července přitom statistici ve svém prvním odhadu ještě uváděli mezičtvrtletní navýšení o 0,2 % a meziroční o 3,6 %. K na první pohled vcelku příznivému výsledku nutno dodat, že meziroční růst je značně zkreslen nízkou srovnávací základnou z minulého roku, kdy platila přísná opatření proti šíření koronaviru.
Připomeňme ještě, že v 1. kvartálu vzrostl HDP mezičtvrtletně o 0,9 % a meziročně o 4,9 %. V dalších čtvrtletích se už ale o růstu z prvního pololetí můžeme nechat jen zdát. Chování spotřebitelů bezesporu ovlivní vysoká inflace a firmy budou postupně omezovat své investice. Podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče je velmi pravděpodobné, že přijde mezičtvrtletní pokles. »Letošní závěrečné čtvrtletí může být ve znamení i meziročního poklesu HDP,« dodal Jáč. Příchod recese v druhé polovině roku již v souvislosti s prvním odhadem předpověděl i analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.
Hrubá přidaná hodnota ve 2. kvartálu
Hrubá přidaná hodnota (HPH) se ve 2. čtvrtletí zvýšila mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 3,4 %. V mezičtvrtletním srovnání nejvíce přispělo k růstu HPH odvětví informačních a komunikačních činností (růst o 2,4 %) a odvětví profesních, vědeckých, technických a administrativních činností (+3,5 %). Mírně se dařilo také průmyslu (+0,3 %) a skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (+0,4 %). Pokles zaznamenalo stavebnictví (-1,1 %).
Na meziročním růstu HPH se nejvíce podílela skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (+7,7 %). Zpracovatelský průmysl přispěl (+0,8 %), stavebnictví (+5,1 %), informační a komunikační činnosti (+6,6 %) a profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (+5,7 %).
Spotřeba mezičtvrtletně klesla, zásoby se zvýšily
Na straně poptávky byla ve 2. kvartálu hlavním faktorem mezičtvrtletního růstu HDP změna stavu zásob. Pozitivně přispěla i tvorba hrubého fixního kapitálu. Meziroční růst HDP kladně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a změna stavu zásob. Negativní vliv měla naopak slabá zahraniční poptávka.
»Celkové výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně o 0,2 %. Výdaje domácností se mezičtvrtletně snížily o 0,1 %. Pokles nastal především u výdajů za nákup předmětů dlouhodobé spotřeby. K poklesu došlo i u výdajů na konečnou spotřebu vládních institucí, které mezičtvrtletně klesly o 0,4 %,« uvedl Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
V meziročním srovnání byl zaznamenán celkový růst výdajů na konečnou spotřebu o 0,7 %. Zvýšily se jak výdaje domácností (o 0,2 %), tak i výdaje vládních institucí (o 1,8 %).
Tvorba hrubého fixního kapitálu mezičtvrtletně stoupla o 0,7 %, meziročně o 6,2 %. Rostly zejména investice do ostatních budov a staveb, dopravních prostředků a strojů a zařízení. Zásoby se zvýšily o 110,6 miliardy korun. Rostly především zásoby hotových výrobků a materiálu průmyslových podniků, čímž významně přispěly k růstu celkové tvorby hrubého kapitálu.
Zahraniční obchod k růstu nepomohl
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty -25,8 mld. Kč a bylo tak o 77,3 mld. nižší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz rostl mezičtvrtletně reálně o 1,2 % a meziročně o 1,8 %, přičemž vývoj ovlivnil především růst vývozu služeb. Naopak k poklesu došlo u vývozu chemických látek, základních kovů a kovodělných výrobků. Dovoz rostl mezičtvrtletně o 1,8 % a meziročně o 2,7 % především zásluhou růstu importu ropy a zemního plynu.
Z hlediska cenového vývoje ve 2. čtvrtletí celkový deflátor HDP vzrostl meziročně o 6,6 %, nejvíce od konce roku 1998. Objem mzdových nákladů se zvýšil o 6,7 %. Celková zaměstnanost stoupla v porovnání s předchozím čtvrtletím o 1,6 % a meziročně vzrostla o 2,5 %.
Ivan Cinka