Hrubý domácí produkt (HDP) se loni podle dnes zveřejněného zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu zvýšil o jedno procento. V posledním čtvrtletí roku pak ekonomika vzrostla meziročně o 1,8 % a proti předchozímu kvartálu si polepšila o 0,7 %. Rychlejšímu růstu zabránil především propad průmyslu.
Loňský celkově mírný růst ekonomiky je přitom ještě nutno dát do souvislosti s úrovní srovnávací základny. Ta byla totiž hodně nízko. Předloni se HDP snížil o 0,4 % a navíc klesal již v roce 2022, kdy se tuzemská ekonomika ve druhém pololetí ocitla v recesi, definované jako dva mezičtvrtletní poklesy za sebou.
Loňský celoroční růst podle statistiků pozitivně ovlivnily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí. Negativní vliv pak měly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávka. Hrubá přidaná hodnota (HPH) se loni v porovnání s předchozím rokem zvýšila jen o 0,3 %. K jejímu růstu nejvýrazněji přispěla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Negativní vliv pak měl především propad průmyslu.
Růst hrubé přidané hodnoty brzdil propad průmyslu i ve 4. kvartálu
V samotném čtvrtém kvartálu HPH mezičtvrtletně stagnovala a meziročně vzrostla o 1,1 %. V mezičtvrtletním srovnání se podle statistiků dařilo zejména odvětvím zpracovatelského průmyslu, skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a také činnostem v oblasti nemovitostí.
Na meziročním růstu HPH se pak nejvíce podílela skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (růst o tři procenta) a činnosti v oblasti nemovitostí (+2,1 %). Dařilo se i ostatním službám. Stavebnictví se zvýšilo meziročně o 2,4 %. Naopak negativní vliv měl průmysl (pokles o 2,2 %).
Výdaje na spotřebu šly nahoru, tvorba kapitálu naopak klesala
»Na straně poptávky byly ve 4. čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního růstu HDP vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Negativní vliv měla tvorba hrubého fixního kapitálu a klesající zahraniční poptávka,« komentoval statistické údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností podle statistiků vzrostly mezičtvrtletně o 1,5 % a meziročně se zvýšily o 3,2 %, přičemž stoupaly především nákupy předmětů krátkodobé spotřeby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí vzrostly meziročně o 3,2 %, avšak mezičtvrtletně klesly o 0,3 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu se mezičtvrtletně snížila o 1,5 % a meziročně o 2,4 %. Rostly investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků. Investice do všech ostatních aktiv ale klesaly. Změna stavu zásob činila -79,5 miliardy korun, což ale bylo o 10,5 mld. Kč více než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.
Vývoz autoprůmyslu a strojírenství šel dolů
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 129,2 mld. Kč a bylo tak meziročně o 5,1 mld. vyšší. Vývoz klesl mezičtvrtletně o 1,5 % a meziročně vzrostl o 1,3 %. Tento vývoj podle statistiků příznivě ovlivnil zejména růst vývozu elektronických a optických přístrojů a elektrických zařízení. Naopak klesal vývoz strojů a zařízení a motorových vozidel. Dovoz se mezičtvrtletně snížil o 1,8 % a meziročně vzrostl o 3,1 %.
Celková zaměstnanost klesla v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,1 % a meziročně vzrostla o 0,2 %.
Ivan Cinka