Edvard Beneš a jeho odkaz: ve Sněmovně rezonovaly i provokace Sudeťáků

Na půdě Poslanecké sněmovny se včera uskutečnil odborný seminář věnovaný odkazu Edvarda Beneše, druhého prezidenta Československa. Akce proběhla pod patronací poslance Tomáše Doležala (SPD) ve spolupráci s Českou stranou národně sociální (ČSNS).

Na semináři vystoupil kromě Doležala také předseda ČSNS Michal Klusáček či politický analytik Zdeněk Vyskočil. Řečníci se zaměřili především na Benešovo pojetí demokracie, poválečné uspořádání Československa a právní kontinuitu českého státu.

»Prezident Beneš – historická pravda proti revizionismu… Výborné příspěvky, skvělá debata, zaplněný sál Státních aktů. A nevyhnuli jsme se samozřejmě ani německé otázce, odsunu, reparacím, provokacím Sudetoněmeckého landsmanšaftu,« zhodnotil akci na Facebooku Doležal.

Klusáček zdůrazil, že Beneš chápal demokracii nikoli pouze jako soubor procedur, ale především jako mravní odpovědnost. Odmítal jak nekritický liberalismus, tak autoritářský kolektivismus a zdůrazňoval nutnost sociální stability, institucionálních pojistek a odpovědné politické kultury.

Pozornost věnoval také historickým faktům týkajícím se německého obyvatelstva v meziválečném a poválečném Československu. Uvedl, že před druhou světovou válkou žilo na území republiky přibližně 3,2 milionu Němců, z nichž zhruba 250 tisíc zahynulo během války. Po jejím skončení bylo odsunuto přibližně 2,7 milionu osob, zatímco asi 250 tisíc Němců v zemi zůstalo, zejména ti, kteří nebyli spojeni s nacistickým režimem nebo prokázali antifašistický postoj. »Stejně tak je faktem, že ve volbách roku 1935 získala Sudetendeutsche Partei Konrada Henleina přes 70 % hlasů německy mluvících voličů. Tato historická realita není o kolektivní vině – je o pochopení tehdejší politické situace,« sdělil Klusáček.

Na semináři rezonovala také obhajoba dekretů prezidenta republiky, které byly vydány v mimořádné poválečné situaci a následně potvrzeny zákonodárným sborem. Klusáček zdůraznil, že tyto dekrety jsou součástí právní kontinuity českého státu a jejich zpochybňování bez historického kontextu může podle řečníků představovat riziko pro stabilitu právního řádu.

S tím souvisí i odmítavé stanovisko k plánovanému sudetoněmeckému sjezdu, který se má uskutečnit v květnu v Brně. »Brno není místem pro symbolické zpochybňování poválečného uspořádání ani relativizaci historické odpovědnosti. Historie nemá být nástrojem ani kolektivní viny, ani kolektivního zapomnění – ale ani přepisování odpovědnosti. Musíme stát pevně na principech: obrany státní kontinuity, ochrany právního státu a pravdivé interpretace dějin,« dodal Klusáček.

Květnovou akci v jihomoravské metropoli pořádá za pomoci městské části Brno-střed a Jihomoravského krajského úřadu český spolek Meeting Brno, který by se dal charakterizovat jako jeden z českých podporovatelů sudetismu a sudetoněmecké ideologie v České republice.

(pk)

FOTO – Facebook