Obrázek o tom, jakou roli hrají drogy, alkohol a sex v tuzemské ekonomice, nastiňuje ve svém článku »Podnikání mimo zákon«, zveřejněném v magazínu Statistika&My, Jiří Vopravil, ředitel odboru šetření v domácnostech Českého statistického úřadu. Mimo jiné z něj jednoznačně vyplývá, že přínosy, tedy výnosy z nelegálních trhů, pro národní ekonomiku jsou mnohem nižší než náklady na nápravu vzniklých škod.
»Kromě informací o stavu legální ekonomiky sleduje ČSÚ také dostupné údaje o jevech, které probíhají mimo oficiální podnikání. I v tomto sektoru totiž vzniká přidaná hodnota, již je třeba zahrnout do celkového obrazu o ekonomické situaci v Česku,« vysvětluje v úvodu Vopravil.
Protáčejí se miliardy korun
Předloni byly podle něj v České republice spotřebovány nelegální drogy za 13,4 miliardy korun. Z toho 9,4 mld. Kč zaplatili uživatelé za nákup drog, a zbylé čtyři miliardy tvořilo samozásobení. Čistý nezdaněný zisk drogových dealerů činil 2,7 mld. Kč a přidaná hodnota (srovnatelná hodnota s hrubým domácím produktem) z drogového trhu vycházela na 9,2 mld. Kč. To odpovídá zhruba 1,5 promile z celkového HDP vytvořeného v Česku v roce 2020. »V posledních letech je zdejší drogový trh po ekonomické stránce stabilní a nezaznamenává žádné výrazné výkyvy,« dodává Vopravil.
Produkce nelegálního alkoholu u nás od roku 2012, kdy vypukla metanolová aféra, výrazně klesla a v posledních letech se ustálila na hodnotě těsně pod 700 mil. Kč za rok. V objemovém vyjádření jsou to zhruba tři miliony litrů 40procentních lihovin ročně, což představuje přibližně pět procent legálního trhu s alkoholem.
Sexuálnímu byznysu se v Česku podle Vopravila věnuje zhruba devět tisíc osob a v roce 2019 v něm byly dosaženy tržby ve výši 6,3 mld. Kč. Tuzemští zákazníci za sexuální služby zaplatili 3,5 mld. Kč, cizinci pak 2,7 mld. Kč. Přidaná hodnota ze sex byznysu v roce 2019 činila 3,5 mld. Kč. Vlivem epidemie covidu-19 však v roce následujícím tržby rapidně klesly až na úroveň 850 mil. Kč.
Co nás to stojí
»S užíváním nelegálních látek a služeb a s nadměrným užíváním alkoholu a tabáku se pojí rovněž náklady, které společnost musí hradit za nápravu škod způsobených těmito činnostmi,« píše Vopravil. Jejich odhadování je ale poměrně komplikované a podle statistika se potýká jak s metodickými problémy, tak i s nedostatkem relevantních dat. »Přesto různé studie zpravidla potvrzují, že náklady jsou mnohem vyšší než případné přínosy pro národní ekonomiku. Podle zjištění Venduly Běláčkové z Centra adiktologie 1. LF Všeobecné fakultní nemocnice UK Praha z roku 2010 jsou nejvyšší společenské náklady dosahující téměř 1,5 % HDP spojeny s užíváním tabákových výrobků. Společenské náklady související s užíváním alkoholu se pohybují v úrovni okolo 1 % HDP a užíváním drog vznikají náklady ve výši cca 0,6 % HDP,« shrnuje Vopravil.
Studie problémového hráčství, vypracovaná kolektivem autorů z dat z roku 2012, pak vyčíslila i společenské náklady z hazardního hraní, a to na 0,4 % HDP, uzavírá statistik.
(ici)
ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay