Rolí potravin coby základní lidské potřeby v českém zahraničním obchodu se věnuje v článku »Moc se toho nemění« s podtitulem »Bilance zahraničního obchodu s potravinami je dlouhodobě pasivní«, zveřejněném v březnovém vydání časopisu Statistika&My, Filip Zíka z oddělení obchodní bilance Českého statistického úřadu. Úvodem konstatuje, že se potraviny loni v Česku podílely na celkovém vývozu 3,7 procenta a na dovozu 5,1 %. »Jsou tedy důležitou, ale nikoliv rozhodující součástí našeho zahraničního obchodu,« poznamenává statistik.
»Celková bilance zahraničního obchodu s potravinářskými výrobky byla během celého období negativní a postupně se zhoršovala, od roku 2021 citelnějším tempem,« uvádí dále. Struktura zahraničního obchodu z teritoriálního hlediska přitom podle něj nezaznamenala za posledních deset let výraznější změny.
Pětice hlavních vývozních partnerů loni tvořilo Slovensko, Německo, Polsko, Maďarsko a Rakousko, dovoz pocházel především z Německa a Polska, dále pak ze Slovenska, z Nizozemska a ze Španělska.
Zahraniční obchod s potravinářskými výrobky (v mld. Kč)
Co se týče struktury z pohledu hlavních artiklů, ani ta se za posledních deset let příliš nezměnila. První pozici ve vývozu dlouhodobě drží produkty na bázi obilovin a obilných výrobků, druhou mléčné výrobky a vejce. Posun nahoru nastal u krmiv, z první pětice naopak vypadly nápoje, uvádí Zíka.
Vývoz hlavních druhů potravin (% z celkového vývozu potravin)
První příčku v dovozu si pak podle něj udržely ovoce a zelenina následované masem. V první pětici se dále nacházejí produkty na bázi obilovin, stejně tak káva, čaj, kakao, koření a podobné pochutiny. Z TOP 5 ale proti roku 2014 vypadly mléčné výrobky a vejce, které byly vystřídány tzv. různými jedlými výrobky a přípravky, mezi něž patří např. margarín, pokrmové tuky, ale také omáčky, kečup či ocet.
Dovoz hlavních druhů potravin (% z celkového dovozu potravin)
Typicky českými vývozními artikly jsou pivo a kapři
Zíka také připomíná typicky české vývozní komodity, jimiž jsou pivo a kapr. Vývoz piva podle něj během posledních deseti let osciloval mezi 3,5 a šesti miliony hektolitrů. Zatím nejvyšší hodnota byla zaznamenána předloni. Export piva směřoval v posledním období zejména na Slovensko, do Německa, Polska, dále také i přes vliv sankcí do Ruské federace a Švédska.
Co se týče kapra – vánoční ryby, Česko patří mezi jeho hlavní vývozce v rámci Evropské unie. Během posledního desetiletí se nejvíce kaprů vyvezlo v roce 2017, kdy export dosáhl 12,1 tisíce tun. Poté však již mírně klesal, v posledních letech se pohybuje lehce nad deseti tisíci tunami. Kapři od nás putují jen do několika zemí, více než tisíc tun bylo loni vyvezeno pouze do Polska, Německa a na Slovensko, uvádí Zíka.
Exportem zvířat a dovozem masa přicházíme o přidanou hodnotu
»Zajímavě může působit i srovnání zahraničního obchodu u komodit, u nichž lze předpokládat určitou vzájemnou souvislost. Pro ilustraci jsme zvolili dvě úzce provázané komodity: vepřové maso a ‚vepřový dobytek živý‘, tedy prasata. V obchodě s vepřovým masem má Česko dlouhodobě pasivní bilanci. Zatímco dovoz se v čase mírně zvyšuje, vývoz spíše stagnuje. Naopak bilance zahraničního obchodu s prasaty je aktivní. Za posledních 10 let došlo k propadu dovozu této komodity ze zahraničí přibližně na čtvrtinu, vývoz nejprve rostl, pak dlouho stagnoval a v posledních dvou letech klesl zhruba o třetinu,« sděluje neradostnou skutečnost statistik.
Aktivní bilance u prasat jako u základní komodity a pasivní u vepřového masa vypovídá podle něj o tom, že Česká republika vyváží »surovinu« a nechává si zpátky dovézt zpracované výrobky. Jinými slovy, připravuje se o přidanou hodnotu.
Vývoz českých prasat směřoval loni převážně na Slovensko, dále pak do Maďarska, Polska, Německa a Rumunska. Nejvíce dovezeného vepřového masa pak pocházelo z Německa, které se na celku podílelo přibližně třetinou, dále ze Španělska, z Polska a Belgie, uzavírá Zíka.
(ici)