Vítězem prvního kola letošních prezidentských voleb se stal o 22 843 hlasů bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel, generála ve výslužbě volilo 35,40 procenta lidí. Do volebního finále 27. a 28. ledna postoupil i bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kterému dalo hlas 34,99 procenta voličů. Současnému prezidentu Miloši Zemanovi skončí druhé funkční období 8. března.
Volit podle konečných výsledků hlasování, které dnes zveřejnil Český statistický úřad na volebním webu, přišlo 68,24 procenta lidí, v roce 2018 v prvním kole volilo 61,9 procenta. Pavel dostal hlasy 1 975 056 voličů, druhého Babiše volilo 1 952 213 lidí.
Třetí nejlepší výsledek ve volbách získala bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, které dalo hlas 13,92 procenta lidí (777 080). Čtvrtý skončil senátor Pavel Fischer se 6,75 procenta (376 705), poslanec SPD Jaroslav Bašta byl pátý, hlasovalo pro něj 4,45 procenta (248 375) voličů. Následovali senátor Marek Hilšer s 2,56 procenta (142 912), podnikatel Karel Diviš s 1,35 procenta (75 475) a bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima s 0,55 procenta (30 796).
Kandidáty postupující do finále letošní volby prezidenta dělil nejmenší rozdíl hlasů v dosavadních prvních kolech prezidentské volby. Před pěti lety byl rozdíl mezi dvojicí finalistů skoro dvojnásobný a před deseti lety asi 27krát vyšší.
Ve vůbec první přímé volbě prezidenta před deseti lety činil rozdíl mezi finalisty v prvním kole 41 653 hlasů. Nynější hlava státu Miloš Zeman tehdy získala 1 245 848 hlasů a politik TOP 09 Karel Schwarzenberg 1 204 195 hlasů. V roce 2018 porazil Zeman v prvním kole nynějšího senátora Jiřího Drahoše o 615 946 hlasů. Zemana tehdy podpořilo 1 985 547 voličů a Drahoše 1 369 601 voličů.
Babiš v krajích, Pavel v zahraničí
Babiš ale vyhrál v devíti krajích, Pavel »jen« v pěti krajích (Praha, Středočeský, Liberecký, Královéhradecký a Jihomoravský) a vyhrál u voličů, kteří volili v zahraničí, tam byla druhá Nerudová.
Pavel zřetelně vyhrál první kolo prezidentských voleb jak u Čechů hlasujících na Ukrajině, tak u českých vojáků nasazených v rámci NATO na Slovensku a v Litvě. Podle výsledků na volebním webu zvítězil v těchto zahraničních okrscích se ziskem dvou třetin až tří čtvrtin hlasů.
Na Ukrajině přišlo k volebním urnám 50 ze 69 Čechů zapsaných ve voličských seznamech. Pavel získal třípětinovou podporu, na druhém místě skončil s 14 procenty hlasů Fischer, který se dlouhodobě zasazuje o podporu Ukrajině. O třetí příčku se podělili Babiš a Nerudová, kteří obdrželi shodně po osmi procentech hlasů. Ani jeden hlas nedostal na Ukrajině jako jediný z osmi uchazečů Bašta.
Na českém zastupitelském úřadu v Kyjevě museli dnes ráno hlasování asi na hodinu přerušit kvůli raketovému útoku na ukrajinskou metropoli. Volilo tam 36 z 51 Čechů a Pavel vyhrál se 75 procenty hlasů před Fischerem a Babišem, kteří měli shodný zisk 8,33 procenta. Ve Lvově uspěl Fischer s 28,57 procenta hlasů. Za ním skončili Pavel a Nerudová se shodným ziskem 21,42 procenta. Ve Lvově odevzdalo hlas 14 z 18 zapsaných voličů.
V litevské Rukle byla účast stoprocentní, přičemž z 92 voličů pro Pavla hlasovalo 69 (75 procent), zatímco Babiš dostal 12 hlasů (13 procent) a Nerudová devět hlasů (9,8 procenta). Zbývající dva hlasy si rozdělili Bašta a Hilšer.
Ve slovenské Lešti dostal Pavel při sedmdesátiprocentní účasti 243 hlasů z 315 odevzdaných, tedy 77,6 procenta. Babiše volilo 15 procent hlasujících, Nerudovou 3,8 procenta a Fischera 2,55 procenta. I v Lešti získal Bašta jeden hlas, zatímco Hilšer hlasy dva.
Druhé kolo: od koho kam?
Druhé kolo se sice nedá předpovědět prostým součtem hlasů z prvního kola od neúspěšných kandidátů, ale jejich vyjádření podpory vliv mít bude. Nepostupující šestice totiž získala přibližně půldruhého milionu hlasů.
Nerudová, Fischer, Hilšer i Diviš již sami za sebe podporu Pavlovi slíbili, Zima zatím nikoho ve druhém kole voleb nepodpoří, možná se vyjádří později. Zástupci SPD se teprve rozhodnou, koho podpoří ve druhém kole prezidentských voleb, jejich kandidát Jaroslav Bašta potvrdil, že vhodí ve druhém kole voleb do urny prázdný lístek. »Když se podíváte na to, co nás čeká, tak je to z mého pohledu bývalého disidenta docela paradoxní. O post prezidenta budou soutěžit dva lidé, kteří mají velmi podobnou minulost – oba byli členy komunistické strany a oba se nějakým způsobem zapletli s represivními složkami komunistického režimu. Je to jeden ze způsobů, jakým se Česká republika vyrovnala se svou totalitní minulostí. Obávám se, že je to nastoupení trendu k nové totalitě,« prohlásil Bašta.
K podpoře Pavla pro druhé kolo vyzval premiér Petr Fiala (ODS). Půjde podle něj o souboj mezi demokracií a respektem k ústavě proti populismu a lži. Politolog Jan Kubáček podotkl, že Pavel se nyní bude muset prezentovat jako kandidát nespojený s vládou. »V tu chvíli se Petr Pavel musí posunout významně do pozice samostatného nezávislého kandidáta, musí se odpojit od vlády Petra Fialy, protože s ní byl hodně spjat,« řekl.
Úspěchy i neúspěchy průzkumů
Průzkumy před přímými volbami prezidenta České republiky v letech 2013 a 2018 se někdy výrazně lišily od toho, jak nakonec volby dopadly. Letos podle průzkumů vyšla dvojice postupujících. Nejvíce se agentury v preferencích odchýlily od výsledku Nerudové, výsledky obou postupujících, tedy Pavla a Babiše, agentury většinou podcenily.
Před deseti lety například ještě v prosinci 2012 naznačovaly, že do druhého kola postoupí z prvního místa Jan Fischer (se zhruba 25 procenty hlasů) a ze druhého Miloš Zeman (nejčastěji těsně pod 20 procent hlasů). Fischer ale nakonec skončil až třetí (16,35 procenta hlasů), vyhrál Zeman (24,21 procenta) a druhý byl Karel Schwarzenberg (23,40 procenta, průzkumy mu předpovídaly šest až deset procent).
Průzkumy na přelomu let 2017 a 2018 byly přesnější, svorně předvídaly, že do druhého kola postoupí Zeman a Jiří Drahoš. Zemanova podpora se podle výzkumných agentur pohybovala mezi 32 a téměř 46 procenty (nakonec pro něj v prvním kole hlasovalo 38,56 procenta voličů), Drahošova pak od 21 po skoro 28 procent (získal 26,6 procenta).
(zmk)
Čísla klamou, Pavel porazil Babiše celkově o 22845 hlasů, ALE z toho v Praze o 196845, v Brně o 32058, v okresech Praha východ o 25711, Praha západ o 25119, tedy jen v těchto místech celkem o 279 733hlasů. Z toho je zřejmé, jak výrazně se liší postoje zdejších voličů od jiných míst v republice. A také, jak je falešné a zavádějící porovnání podle celých okresů nebo dokonce krajů. Ale vo tom to je!
Pojďme spojit síly. Jinak bude valka!
Pozitivní na tom je, že nejméně 70 % zúčastněných voličů nevadí komunistická minulost kandidátů. S tím se do budoucna dá pracovat…