Dolejš: Spěch na změnu valorizace penzí je hloupost a drzost současně

Pravicová pětikoaliční vláda Petra Fialy připravuje důchodovou reformu, jejíž součástí má být i prodloužení věku odchodu do důchodu, a to až na 68 let. Počítá se i se změnou valorizací penzí. K ní má dojít už letos v červnu, kdy chce vláda změnou výpočtu přidat důchodcům o tisícovku méně, než by měli dostat podle platného zákona. Překvapivý je spěch, s jakým vláda ke změně přichází, a to za situace, kdy máme v ČR dvojcifernou inflaci, řekl v rozhovoru pro iportaL24.cz ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš.

O důchodové reformě se mluví už několik volebních období, na její podobě se ale zatím politické strany nebyly schopny dohodnout. Vláda tvrdí, že důchodová reforma je nezbytná, jinak by nebylo možné důchodový systém do budoucna financovat. Souhlasíte s tím? Je i podle vás reforma důchodového systému nutná?

Ano. Udržitelný penzijní systém opravdu potřebuje systémovou úpravu či reformu. Je to dáno tím, že počet lidí v poproduktivním věku roste a citelný bude zejména nástup tzv. Husákových dětí do penzijního věku po roce 2030. To je objektivní. Proti tomu stojí příjmy penzijního systému, které jsou dány odvodem ze mzdy ekonomicky aktivních.

Bylo zřízeno několik důchodových komisí. Vy sám jste byl členem důchodové komise od roku 2014 za ministryně Michaely Marksové (ČSSD) a později i další komise za ministryně Jany Maláčové (ČSSD). Jaké názory na jednání komisí tehdy zaznívaly od zástupců stran dnešní vládní koalice? Mluvili například o nutnosti zvyšování věku odchodu do důchodu nebo změně valorizací penzí?

Komise prof. Potůčka od roku 2014 doporučila především nahradit zrušenou důchodovou reformu za Nečasovy vlády. Komise prof. Nerudové v roce 2018 se pokusila formulovat koncept spravedlivého důchodu. Téma odchodu do důchodu opakovaně zaznívalo na všech komisích. Téma valorizací se řešilo zejména z pohledu nestejnoměrného dopadu na různé kategorie důchodů, ty malé důchody rostou pomaleji. Řešit to měl návrh tří pilířů systému, základní složka zajistí důstojnost, zásluhová složka zajistí ekvivalenci na příjem a dobrovolná složka měla vycházet z možnosti soukromého spoření.

Právě zvýšení věku odchodu do důchodu by mělo být součástí reformy, kterou připravuje současný ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odchod do penze by měl být pro dnešní padesátníky v 66 letech, čtyřicátníky v 67 a třicátníky v 68 letech. Jak se na tento záměr díváte?

Vládní programové prohlášení slíbilo, že do konce roku 2023 předloží »skutečnou důchodovou reformu« k nastavení stabilní penzijní soustavy. Jak by to chtěla vláda udělat, ale v prohlášení neřekla. O zrušení současného stropu odchodu do důchodu 65 let v programovém prohlášení nic není. S tím přišel lidovecký ministr až nyní. A je otázkou, co na to sociální partneři i další vládní strany, zejména Piráti, kteří to dosud odmítali.

Jsou čeští důchodci v takové kondici, aby mohli plně pracovat i v tomto věku? Ptám se proto, neboť podle některých odborníků vzroste nemocnost, stoupnou výdaje na zdravotní a sociální systém a v konečném důsledku se to vlastně nevyplatí. Co o tom soudíte vy?

Když se v roce 2014 rušil systém postupného prodlužování věku odchodu do důchodu, tak vedle zastropování věkem 65 let měla být pravidelně vyhodnocována demografická a zdravotní situace lidí třetího věku. Tento revizní mechanismus byl použit již v roce 2019 a hranice 65 let zůstala zachována. V letech 2020 a 2021 ale pandemie covidu zkrátila dočasně délku dožití. Znovu má proběhnout hodnocení v příštím roce. Ale i bez této očekávané vládní analýzy odhaduju, že kvalita života seniorů se od roku 2019 nezlepšila. A i když se to má týkat až generace dnešních čtyřicátníků, tak jaká bude zdravotní kondice seniorů kolem roku 2045 těžko říci. Současný systém by se tedy rozhodně rušit neměl.

Média nyní často připomínají vyjádření premiéra Petra Fialy loni v listopadu, kdy tvrdil: »Tato vláda důchodový věk nezvýší«, »Odchod do důchodu v 65 letech bude platit«, »Není důvod zvyšovat hranici«. Myslíte, že už tehdy bylo předsedovi vlády jasné, že tyto sliby během následujících tří měsíců poruší? O čem to svědčí?

Ano, to skutečně loni ještě říkal. Dnes tvrdí, že vláda ještě nerozhodla, že je to věcí diskuse jak na koaličním půdorysu, tak i s opozicí. Tady je pikantní, že o úpravě odchodu do důchodu mluvili kdysi i zástupci hnutí ANO jako o možném řešení. Ministryně Alena Schillerová navrhovala prodloužit věk odchodu do důchodu v roce 2019. OECD doporučuje, aby se postupné prodlužování uskutečnilo. Za jakých podmínek, je ale otázka. Nevíme stále, kdy bude chtít vláda předložit reformu penzí jako celek. Lze tedy trvat na tom, že v této věci by vláda překročila svůj slib.

Předseda vlády zároveň slíbil, že nedojde ani ke změně způsobu valorizace penzí. Ani to už neplatí. Kabinet již upravil valorizační vzorec tak, aby se důchody zvyšovaly méně, než nyní nařizuje zákon. Opozice se změnou nesouhlasí, jak byste zamýšlený mírnější růst penzí charakterizoval vy?

Tady je překvapivý ten spěch, a to za situace, kdy máme v ČR dvojcifernou inflaci. V lednu meziročně 17,5 %. Zjevné je, že to je inciativa mimo balíček reformy penzí, protože k zákonné valorizaci podle dosavadních předpisů má dojít již v červnu. Ten spěch je tedy hloupost a drzost současně. Na valorizační vzorec sáhl již ministr financí Miroslav Kalousek, ale později byl opět zvýšen, protože si stěžovala Rada seniorů na propad hodnoty penzí. Nyní se započítává inflace ze 100 % a z růstu mezd 50 %. Absurdní je, že má nyní být zohledněna inflace jenom ze dvou třetin. To míří k propadu reálné kupní síly všech důchodců. Co naopak smysl má, je řešit situaci lidi s podprůměrným důchodem. Průměrný důchod je nyní 20 tisíc Kč měsíčně, což nedosahuje většina penzistů.

Jaké změny by v případě důchodové reformy navrhovala KSČM? Co by se mělo podle vás změnit, jak by měly důchody vypadat?

KSČM prosazuje dlouhodobou finanční stabilizaci důchodového systému za podmínky udržení váhy státního pilíře v něm, nikoli jeho redukci, pravidelnou a dostatečnou valorizaci důchodů, zastavení prodlužování věku odchodu do starobního důchodu, a to maximálně do 65 let, zavedení institutu tzv. minimálního důchodu nad úrovní životního minima (40 % průměrné mzdy) a dle toho zvýšení základního výměru důchodu. Logika třech pilířů, základní, zásluhový a dobrovolný je v pořádku, důležité ale bude jejich udržitelné nastavení. A když je řeč o udržitelnosti, tak se má na mysli jak finanční, tak i ta sociální.

Téma pro reformu je rozdíl v důchodech mužů a žen. A také nízké odvody OSVČ. Lidovci hodně mluví také o mezigenerační solidaritě. Podstatou průběžného systému je, že peníze na výplaty důchodů pocházejí z odvodů produktivní generace. Pokud jde o solidaritu uvnitř rodiny, tak děti pomáhající rodičům, to je samozřejmě v pořádku, ale nelze hodit břemeno veřejného systému na domácnosti. Pokud má být část příjmů potomka převedena na rodiče, stojí to na předpokladu, že vůbec mají dostatečně silný příjem. Chudé rodiny by si moc nepomohly.

Argumentem vlády je nemožnost tento systém ufinancovat. Kde byste vzali potřebné peníze?

Finanční udržitelnost penzijního systému znamená systémově zbilancovat příjmy a výdaje. Provést sociálně únosnou finanční stabilizaci důchodového systému bez daňové reformy nelze! Současný stav penzijního systému není bez reformních změn udržitelný. Je to otázka na vícezdrojové financování, které je v Evropě běžné. Zejména využití části daňového výnosu ve prospěch penzijního účtu bude zásadní. To zase znamená promyslet reformu daňového systému.

Změna důchodového systému je jen jedním z opatření, které pro konsolidaci veřejných financí navrhuje NERV. Mezi jejími návrhy na snížení výdajů veřejných rozpočtů je například zrušení stavebního spoření, zrušení výchovného, snížení podpory v nezaměstnanosti, snížení neinvestičních dotací v zemědělství, redukce počtu vězňů a další. Jak se na tyto návrhy díváte?

Národní ekonomická rada vlády vznikla již v roce 2010 za Mirka Topolánka a premiér Petr Fiala ji v roce 2022 obnovil. V oblasti důchodů navrhuje nyní NERV kromě odchodu do důchodu také úpravu valorizace, aby se mzdový faktor začal promítat až poté, co byl dřívější pokles reálných mezd plně kompenzován jejich následným růstem. Následkem by ale mohlo být zhoršení tzv. náhradového poměru. Akutní problém je systém předčasných důchodů. NERV přináší řadu dalších podnětů, často dílčích a i protichůdných. Mluví o zpomalení trendu zadlužování, koncept systémové konsolidace veřejných financí ale nepředstavuje. Pokud jde o důchodový systém, NERV opouští pojem systémová změna a mluví jen o úpravě některých parametrů.

Zvýšit zdanění příjmů fyzických osob, revize sazeb spotřební daně, zrušení slevy na nepracující manželku či manžela, zpoplatnění vysokých škol, revize snížených pásem DPH či zvýšení daně z nemovitých věcí. To je jen část z návrhů NERV na zvýšení příjmů veřejných rozpočtů. Co to bude znamenat pro veřejnost, pokud vláda na tyto návrhy přistoupí?

Spor o daňovou politiku provází existenci této vlády. Původně odmítala sáhnout na daně, nyní se vznikem energetické krize a válkou na Ukrajině taktizuje a lavíruje. Daňová reforma je tedy velmi nejistá věc. Mluví se o omezení snížených sazeb DPH, to by ovšem mělo sociální dopady. Také o zvýšení dani z nemovitostí, což by vyžadovalo zavést princip progrese. Chybí zcela otázka progresívního zdanění právnických a fyzických osob v obvyklém rozsahu jako ve vyspělých státech EU, omezování šedé a černé ekonomiky, zrušení stropů na odvody do sociálního zabezpečení. Téma je daň na mezinárodní IT firmy, obchodní řetězce, banky, daň z robotů, budoucnost speciální nově zavedené windfall tax. Vedle důchodové reformy tak dozrává druhé zcela zásadní téma.

Jana Dubničková