»Většina kultur světa je vzhledem k historickým souvislostem stále kulturou mužsky orientovanou; i když u nás v Evropě je ve slovech i zákonech role ženy chápána rovnocenněji, realita každodenního života je často deformována ze strany mužů, ale někdy i samotných žen. Ženy mají kvůli mateřství (reálnému nebo předpokládanému) problémy při přijímání do zaměstnání, jsou nedostatečně zastoupeny v rozhodovacích pozicích v zaměstnání i v politice, mají nižší výdělky a jsou často i oběťmi násilí. My chceme pro ženy politickou i ekonomickou rovnost. Jsme si však vědomy toho, že změnit zvyklosti v myšlení, přístupech, hodnotách i chování lidí, trvající po staletí, je otázkou několika generací.«
Tato slova připomněla na dnešní konferenci k 30. výročí vzniku Levicových klubů žen (LKŽ) v referátu na téma Žena v sociální oblasti Miloslava Vostrá. Zeptala se přitom účastníků, zda vědí, odkud citovala. Přítomní samozřejmě věděli, protože to je úvod webu LKŽ. Vostrá ve svém referátu shrnula historii vládnutí žen od egyptské královny Hatšepsut, boj o volební právo žen a jeho přiznání v různých zemích. Připomněla, že vůbec první ženou zvolenou do Českého zemského sněmu (za volební obvod Mladá Boleslav–Nymburk) se v roce 1912 stala Božena Viková-Kunětická. Český místodržitel hrabě Thun jí ale odmítl vystavit patřičná osvědčení a její mandát nebyl uznán. Dále zrekapitulovala činnost ženských spolků a svazů na našem území, čímž se dostala k roku 1992 a vzniku LKŽ.
Dále se věnovala postavení žen ve společnosti a úloze mateřství, porovnala průměrné věky matek při narození dítěte – v roce 2000 to bylo 27,2 let, v roce 2010 pak 29,6 a v roce 2019 už 30,2 let. V rámci Evropy jsou nejstarší maminky v Irsku a ve Švédsku (32,2) a nejmladší v Bulharsku (27,8). V souvislosti s tím uvedla, že jsme v roce 1951 po důchodové reformě byli jedinou zemí, kde se počet dětí zohledňoval ve věku odchodu žen do důchodu. A právě v rozsahu sociálního zabezpečení vidí ukazatel kvality vlády. Za největší sprosťárnu označila slova šéfa Národní ekonomické rady vlády (NERV) o tom, že když chudne republika, mají chudnout i penzisté.
»Ženy mají od přírody dáno, že vydrží víc než muži, v některých momentech jsou praktičtější než muži. Jsem přesvědčena, že jako ženy využijeme tuto svou praktičnost, zkušenosti, nezdolnost. LKŽ mají budoucnost a perspektivu a budou stále slyšet tak, jak jsou dosud. Nikdo z nás nechce, aby se historie opakovala, protože žijeme v době, kdy se naše ministryně obrany oblékne do ‚mundůru‘ a šla by snad i válčit. Ano, jsou situace, kdy se za některé ženy stydím… Takže si přejme, abychom v budoucnosti měli političky, které opravdu hájí mír, které opravdu v sobě mají to sociálno a chtějí dělat pro lidi a nejen pro sebe a věřím, že se nenecháme otrávit a společnými silami do toho půjdeme,« uzavřela své vystoupení Vostrá.
V následné obsáhlé diskuzi ona i přítomný místopředseda KSČM Milan Krajča odpovídali na dotazy nejen k tématu předchozího referátu, ale i k prezidentským volbám, televiznímu vystoupení předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné o superhrubé mzdě a dani z nemovitostí, zbrojení, ochraně zemědělské půdy, výstavbě dálnic, potravinové soběstačnosti, vyjádřením NERV, sociálnímu smíru, rozpočtu ČR a shodli se, že současná vláda je nejhorší v historii republiky.
Předsedkyně LKŽ Květa Šlahúnková věří, že až se za dalších pět let bude znovu připomínat výročí vzniku LKŽ, tentokrát půlkulaté, bud o čem hovořit, na co vzpomínat, protože LKŽ budou pořád pracovat a nedají se, přestože je složité rozšiřovat své řady, neboť doba je složitá a nepřeje sdružování.
(zmk)
FOTO – iportaL24.cz/Zbyšek Kupský