Do předčasného důchodu bez krácení by mohlo jít více profesí

Škála lidí, kteří by mohli začít po roce 2024 či 2025 odcházet do důchodu předčasně, aniž by jim stát krátil penzi, se možná rozšíří. Podle představ ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by tuto možnost mohli využít lidé, kteří spadají do 3. a 4. skupiny náročných profesí. Mezi nimi jsou například svářeči, kováři, kamnáři, modeláři, ale třeba i specializované zdravotní sestry nebo zedníci.

O konkrétních profesích i o tom, kolik let předem by lidé mohli do důchodu bez snížení penze odcházet, bude vládní koalice jednat v první polovině příštího roku.

Jurečka České televizi řekl, že možnost předčasně odejít do penze pro lidi, kteří spadají do 3. a 4. skupiny náročných profesí navrhne jako součást důchodové reformy. »Pro ta náročná povolání zavedeme možnost dřívějšího odchodu, který není nějakým způsobem sankciován, kdy není snižován důchod,« uvedl ministr.

S ministrovým plánem souhlasí koaliční Piráti i STAN, neodmítá ho ani opozice. »Je na místě, aby ti, kteří jsou v náročných profesích, mohli jít do důchodu dříve,« reagoval předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

Záměr se však nezamlouvá ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS). »Nemám z toho radost, protože je to podobné jako s druhou sníženou sazbou DPH. Když to přiznáte jedné skupině, tak to není konec, protože přijde jiná skupina a má docela logické argumenty, když jste vyhověli jim, proč byste nevyhověli nám,« řekl v ČT.

Náprava nesmyslného kroku

Expert KSČM na problematiku důchodů Miroslav Opálka pro iportaL24.cz uvedl, že na jedné straně argumentu ministra Stanjury rozumí, »neboť populistickou politikou v uplynulých letech došlo k zbourání nastavení podstatné části sociálního systému«. Lobbingem a nerespektováním vah nastavených při velké sociální reformě za ministra Zdeňka Škromacha podle Opálky doznal systém – namísto komplexního vylepšování – brakování a vytváření různých nespravedlností.

»Na druhou stranu, co se týká náročných povolání, pak jde o nápravu zrušení důchodových kategorií v devadesátých letech minulého století! Tento nesmyslný krok čeká na svou nápravu, která již byla prodiskutovaná snad ve všech důchodových komisích. Budou tedy vyvstávat i nové návrhy, jako je např. psychický stav pedagogických pracovníků v základním školství po odpracování 35 let apod. Jde samozřejmě o peníze, a kdo je bude platit. Ale i o výběr povolání, kterých se úprava bude týkat. A tady musí mít hlavní slovo hygiena práce, pracovní lékařství a lékařská posudková služba. Tam bych vliv politiky vymezil. Příklady ze zahraničí už byly dávno soustředěny a KSČM tento krok podporovala a nabízela i svou variantu řešení,« připomněl komunistický expert.

Zaměstnavatelé jsou proti

Podle dat ministerstva zdravotnictví spadá do 3. a 4. skupiny rizikových povolání až půl milionu lidí. Ministr chce, aby firmy, které lidi v náročných profesích zaměstnávají, platily vyšší odvody. Z nich by chtěl stát platit vyšší výdaje spojené s předčasnými důchody. To se nelíbí zástupcům firem. »Je to další aspekt, který snižuje naši konkurenceschopnost, zvlášť v této době, kdy problémů máme více než dost,« prohlásil v ČT výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek.

Podle Opálky si je třeba položit dvě otázky. »Kdo má prospěch (zisk) z práce zaměstnanců v těžkých povoláních? Přece zaměstnavatel! A kdo na jejich zisk doplácí? Přece tito zaměstnanci a veřejné finance! Jde zejména o vyšší náklady za nemocnost, invaliditu, předčasné odchody do důchodů, nižší kvalitu života a kratší dobu dožití. Takže je nezbytné náklady na pracovní sílu objektivizovat a nepřenášet toto břemeno na stát a zaměstnance. V tomto je diskuse o konkurenčním prostředí nehumánní,« míní Opálka.

Dřívější penzi bez krácení částky nyní mají jen horníci z hlubinných dolů. Nově budou mít tuto možnost, a to až o pět let, podle novely, kterou minulý týden podpořila Sněmovna, podnikoví hasiči a členové výjezdových skupin a operátoři středisek zdravotnické záchranné služby a také záchranáři horské služby. Po odpracování 4400 směn, tedy zhruba 20 let, by tito pracovníci mohli podle návrhu chodit na odpočinek o dva a půl roku dříve.

Za každých dalších 74 směn by přibyl ještě měsíc až do hraničních pěti let. Plný nárok by tak vznikl zhruba po 30 letech práce.

(jad)

Související články

1 KOMENTÁŘ

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy