Případné zvyšování teplot spojené se změnou klimatu by mohlo vést do konce století k poklesu zásob ryb a biomasy světových oceánů o 10 až 40 % v závislosti na regionu a nadcházejícím scénáři oteplování.
Takové údaje obsahuje nejnovější, nejobsáhlejší zpráva »Climate Change Risks to Marine Ecosystems and Fisheries: Projections to 2100«, kterou vypracovala specializovaná divize Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Taroub Bahriová, jedna z autorů zprávy, řekla, že poprvé byla shromážděna a analyzována široká škála údajů, což umožnilo sestavit globální prognózu. »Porovnávali jsme, analyzovali a sestavovali údaje z různých modelů a pozorovacích systémů. To nám umožnilo dosáhnout co nejpřesnějších výsledků a prognóz, které jsou podloženy různými modely,« uvedla pro agenturu TASS. Vysvětlila, že prognózy byly vypracovány pro různé země a zóny a podle optimističtějších a méně optimistických scénářů až do poloviny současného století a do jeho konce.
Podle scénáře, který by udržel oteplování v rozmezí 1,5 až 2 stupňů Celsia, se předpokládá, že pokles rybích populací do konce století bude ve 178 zemích činit 10 % nebo méně. Podle méně optimistického scénáře s vyššími teplotami, který by vedl ke globálnímu oteplení o 3 až 4 stupně Celsia, se předpokládá, že do konce století dojde k poklesu o 30 procent nebo více ve 48 zemích.
»V situaci rybích populací vše velmi závisí na kontextu, na konkrétní zemi a její závislosti z hlediska ekonomiky a potravinové bezpečnosti na rybolovu. Ve skutečnosti je celosvětová situace velmi proměnlivá. Jsou oblasti, kde je pokles populací obrovský, a někde je naopak téměř neznatelný. Deset procent je celosvětový průměr, ale my jsme tuto práci udělali proto, abychom vypracovali doporučení pro každý region zvlášť,« uvedla Bahriová.
Mezi zeměmi produkujícími ryby, kde hrozí největší pokles zásob, FAO vyzdvihla Čínu (více než 30 procent v případě negativního scénáře), Indii, Indonésii, Peru – až 37 procent. Do této skupiny patří také Rusko a Spojené státy. Podle zástupkyně agentury však lze ztráty kompenzovat a její oddělení vypracovává příslušná doporučení. »Musíme vzít v úvahu, že nyní se třetina ulovených a zpracovaných ryb ztrácí kvůli nevyhovujícímu skladování a nešetrnému zpracování. FAO vypracovává doporučení pro udržitelnější využívání a spotřebu, která mohou kompenzovat úbytek přirozených populací,« uvedla.
Bahriová vidí sklenici spíše z poloviny plnou než z poloviny prázdnou, protože zdroje ryb jsou obnovitelné, což znamená, že při použití určitých akvakulturních modelů lze zachovat jak zásoby, tak biologickou rozmanitost. »Naším úkolem je pomoci zemím překonat důsledky environmentálních jevů jak z hlediska ekonomiky, tak z hlediska adaptace na nové modely,« dodala.
Navzdory objektivní skutečnosti, že hladina světového oceánu se zvyšuje, a to i v důsledku globálního oteplování, a tím se zvětšuje životní prostor ryb, to neprospívá růstu biomasy a rybích populací. »Vše je založeno na biologických řetězcích a potravních (trofických) řetězcích. To znamená, kdo koho požírá. V důsledku zvýšení teploty světového oceánu se plankton, malé organismy, kterými se živí malé ryby, odpovídajícím způsobem dále dochází k řetězové reakci,« vysvětlila. Kromě toho dochází k určité ekologické nerovnováze, když se jedinci přesunou do prostředí, které je pro ně obvykle netypické, kde nenajdou predátory a šíří se rychlejším tempem.
V Itálii k tomu došlo v případě tzv. modrých krabů, kteří se na italské pobřeží dostali z jiných oblastí tradičního výskytu. Jejich rychlé šíření ve Středozemním moři se stalo hrozbou pro populace řady druhů, protože krabi se živí jejich plůdkem a vajíčky.
Problém modrých krabů se projevil zejména v lagunách Apeninského poloostrova, zejména v benátské laguně. Zasáhl také proslulý ekosystém laguny Orbetello, města s 15 000 obyvateli, které leží 150 km severně od Říma v Toskánsku. Krabi jsou však pouze součástí většího komplexního problému, který na pozadí vysokých teplot vedl letos v létě ke skutečnému ekologickému dramatu. V jistém smyslu tato místní situace odráží jeden z globálních scénářů.
V laguně je dobře zavedený rybolov. Ale letos, stejně jako před téměř deseti lety, došlo k úhynu ryb. Podle některých odhadů ubylo téměř 10 tun ryb. Důvodem je nedostatek kyslíku v poměrně mělké laguně. Její vody »dusí« řasy, jejichž množení prospívají zejména vysoké teploty. Jak vysvětlují biologové, problém je původně přirozený a objevil se již dávno – před více než půl stoletím. Důsledky klimatických změn však destruktivní procesy výrazně zhoršily a urychlily.
Hromadný úhyn ryb způsobil obrovské ekonomické škody rybářskému družstvu Orbetello, které lagunu spravuje, někdy ne zrovna efektivním způsobem kvůli nedostatku finančních prostředků a absenci dlouhodobých preventivních programů. Podle odborníků se však při plném lidském rozvoji může laguna Orbetello ještě vyhnout osudu všech lagun – stát se bažinou a vyschnout. Jak upozorňuje FAO, která je se situací v Orbetellu obeznámena, jedná se o příklad mistrovského rozvoje a totálního lidského obhospodařování laguny polopřírodního původu.
Hospodářství a celá ekonomika města, založená na cestovním ruchu, utrpěla obrovské ztráty. Sirný zápach z hnijících ryb a vody odrazuje turisty a činí život místních obyvatel nesnesitelným. Mnozí z nich již přišli o zákazníky, kteří využili malebných okolních pláží. Zkažené mrtvé ryby se dostaly do moře i kanály v laguně. Situaci se dostalo velké publicity v médiích a starosta Orbetella požádal o vyhlášení stavu nouze.
(cik)