Dluh obyvatel České republiky vzrostl na konci prvního pololetí meziročně o 365,5 miliardy na 3,14 bilionu korun, vyplývá z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Průměrný Čech tak hypoteticky dluží přibližně 300 000 Kč.
Dlouhodobý dluh (zpravidla na bydlení) ke konci 1. pololetí činil 2,61 bil. Kč a jeho růst výrazně zpomalil. Krátkodobý dluh dosáhl 526,2 mld. Kč. Přibližně od poloviny loňského roku naopak postupně oživuje poptávka po tomto typu úvěrů.
»Úvěrový trh prochází v letošním roce proměnou. Na jednu stranu ho ovlivňují rostoucí sazby hypoték a omezení jejich dostupnosti, naopak ty krátkodobé prožívají určitý restart,« uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl. Ve 2. pololetí tohoto roku očekává další snížení zájmu o dlouhodobé úvěry na bydlení.
Přes snižující se zájem o nové dlouhodobé úvěry stále roste celkové zadlužení domácností právě těmito půjčkami. Lidé si totiž půjčují stále vyšší částky. Průměrná částka se zvyšuje také v případě krátkodobých úvěrů. Velká část krátkodobých úvěrů je využívána na pořízení nových a ojetých automobilů, jejichž cena z důvodu stále vyšší neuspokojené poptávky stoupá.
Více úvěrů najednou je riskantní
Klientů, kteří nespláceli řádně svůj dlouhodobý dluh, bylo ke konci druhého čtvrtletí 10 318, o 14,6 procenta méně než ve stejném období loni. Objem ohroženého dlouhodobého dluhu meziročně klesl o pětinu na 5,3 mld. Kč. V případě krátkodobých úvěrů se počet klientů, kteří nebyli schopni tyto úvěry splácet, snížil na 172 761, tedy o 4,1 %, a objem klesl o 1,2 % na 22,2 mld. Kč. Zatímco své dlouhodobé závazky nesplácelo 0,9 % dlužníků, v případě krátkodobých úvěrů jich bylo 7,6 %.
»Nízký počet klientů s ohroženým dluhem poukazuje na to, že se lidé v očekávání složitého vývoje ekonomiky snaží mít své dluhy splacené a chovají se zodpovědně,« uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná. Zároveň ale upozornila na fakt, že stále více lidí dnes žádá o dlouhodobý i krátkodobý úvěr současně, což lze potenciálně vyhodnotit jako rizikové chování.
Rizikem nesplácení jsou v případě dlouhodobého dluhu nejvíce ohroženi lidé ve věkové skupině nad 55 let, kteří nesplácejí 0,8 % svých dluhů, což je napříč věkovými skupinami nejvíce. Co se krátkodobých závazků týče, jsou nejzadluženější lidé ve věku 45 až 54 let. Rizikem nesplácení úvěrů na spotřebu jsou ohroženy hlavně mladší věkové skupiny. Ve věkové skupině 25 až 29 let není spláceno 5,9 % objemu krátkodobého dluhu, což je nejvíce ze všech skupin. Největší podíl nesplácejících klientů (12,7 %) se pak nachází ve věkové skupině 15 až 24 let.
Rozdíly mezi kraji
Největší podíl obyvatel s dlouhodobým úvěrem na bydlení měl ke konci letošního pololetí Středočeský kraji, kde má takovou půjčku 11,5 % obyvatel. V krátkodobých úvěrech pak vedou obyvatelé Karlovarského kraje, úvěr na spotřebu tam má každý čtvrtý člověk. Úvěry na bydlení nejhůře splácejí lidé v Karlovarském kraji, krátkodobé úvěry klienti v Ústeckém kraji.
Ve splácení dlouhodobých úvěrů jsou mezi kraji minimální rozdíly. »Naše statistiky ukazují, že je dlouhodobě nízký podíl klientů, kteří nesplácejí úvěry na bydlení, tedy hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření. Napříč jednotlivými kraji evidujeme tento podíl pouze v rozmezí půl procenta až 1,5 % klientů,« uvedl Rajl. Důvodem je podle něj to, že nikdo nechce v případě nesplácení úvěru přijít o bydlení.
Výrazně větší výkyvy jsou u krátkodobých spotřebních úvěrů, kde se podíl klientů s ohroženým dluhem pohybuje mezi zhruba šesti až deseti procenty. »V žebříčku počtu nespolehlivých klientů vede Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj, na čemž se podílí složitá ekonomická situace obyvatel těchto krajů,« podotkl Rajl.
Největší průměrnou částku dluhu na bydlení má dlouhodobě Praha, kde průměrný klient dluží 4,033 mil. Kč v hypotečních úvěrech a úvěrech ze stavebního spoření. S odstupem pak následuje Středočeský kraj, kde je průměrná částka 2,63 mil. Kč. Největší průměrná částka krátkodobého dluhu je v kraji Vysočina, kde činí 250 000 Kč, těsně druhý je znovu Středočeský kraj s průměrnou hodnotou dluhu 248 600 Kč.
(ici)