Daňový balíček, který obsahuje také návrh na zavedení daně z mimořádných zisků, dnes podle očekávání Sněmovna schválila. Příjmy mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun. Opozice je k tomu skeptická. Očekává, že firmy se naučí optimalizovat a v konečném důsledku stát nevybere nic. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Daň z mimořádných zisků má platit po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Pokud předlohu schválí také Senát a podepíše prezident republiky, dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.
»Schválili jste paskvil,« uvedla po schválení daně z mimořádných zisků bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Jde podle ní o experiment, který, pokud nevyjde, je na rezignaci ministra financí. »Vy jste položil svoji hlavu na špalek, bohužel i budoucnost této země,« prohlásila směrem k šéfovi státní kasy Zbyňkovi Stanjurovi (ODS). Právě on předložil návrh na zavedení daně z neočekávaných zisků jako poslanecký pozměňovací návrh ve druhém čtení daňového balíčku. Stanjura podle ní vytvoření nové daně nezvládl a způsobil chaos.
Zavedení nové daně kritizoval také předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Návrh je podle něj zpracován narychlo a je to na něm také vidět. »Už máme signály, že půjdou žaloby,« prohlásil. Stejně jako Schillerová je skeptický k tomu, že vláda vybere avizované prostředky. »Naučíte firmy a banky optimalizovat, za dva až tři roky nevyberete nic, protože budou tak optimalizovat, že v České republice nezůstane ani koruna,« prohlásil Fiala.
Právě to, jak budou velké firmy a banky, kterých se má toto zdanění týkat, optimalizovat, je otázka také podle bývalé předsedkyně rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM). »Zatím jsem nezaznamenala názor jediného ekonoma, ať se řadí k levicovým nebo pravicovým, který by podpořil uváděný příjem z této daně. Každý z ekonomů říká, že takový příjem, s jakým vláda počítá, rozhodně nebude,« řekla pro iportaL24.cz.
Ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš označil daň z mimořádných zisků za krok, který jenom pomáhá zachránit rozpočet na příští rok. Také podle něj je otázka, zda tato daň přinese efekt, který se od ní očekává.
S obcemi a kraji se stát dělit nebude
Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil Stanjura. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Ani jednu z verzí Sněmovna neschválila, hlasovali pro ni jen všichni čtyři pirátští poslanci.
Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.
Daň bude výlučným příjmem státního rozpočtu. To kritizovala poslankyně ANO a bývalá hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. »Považuji za absolutně neférové vzít obcím, městům a krajům něco, na co mají nárok,« prohlásila Mračková Vildumetzová. S tím, aby výnos zůstal jen státu, nesouhlasí ani Svaz měst a obcí ČR. Sněmovna však návrh Mračkové Vildumetzové, aby se státní rozpočet v rámci rozpočtového určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi, odmítla. Nesouhlasilo s tím ministerstvo financí. Argumentovalo tím, že podle nařízení EU má být výnos použit pouze na vybrané účely. Toho lze podle ministerstva dosáhnout pouze tím, že peníze půjdou výlučně do státního rozpočtu.
Na paušální daň dosáhne více podnikatelů
Vládní daňový balíček především zvyšuje limit pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty z jednoho na dva miliony korun. Stejně tak zvyšuje limit pro využití režimu paušální daně u podnikatelů z jednoho na dva miliony korun.
K plátcovství DPH se musí zaregistrovat hlavně podnikatelé, ale i další takzvané osoby povinné k dani, jejichž obrat za posledních 12 měsíců překročil jeden milion korun. Vládní návrh počítá i s možností zrušení registrace pro ty osoby, jejichž obrat sice překročil jeden milion, ale nedosáhl dvou milionů Kč. Vládní předloha také prodlužuje možnost rychlejších odpisů některých skupin podnikatelského majetku.
Paušální daň pro drobné podnikatele letos činí 5994 korun měsíčně. Na minimální zdravotní pojistné z této částky připadá 2627 korun, minimální sociální pojistné zvýšené o 15 procent činí 3267 korun a daň z příjmů 100 korun. Ministerstvo financí (MF) odhaduje, že díky změnám by nově mohlo podmínky pro zapojení do paušální daně splnit až 60 000 drobných podnikatelů. Letos ke konci dubna paušální daň využívalo zhruba 82 300 živnostníků.
Podnikatelé s paušální daní mají být nově rozděleni do tří pásem. V prvním pásmu by měli být podnikatelé s ročním příjmem do jednoho milionu korun bez ohledu na typ samostatné činnosti. Paušální daň by pak pro ně měla příští rok vycházet zhruba na 6500 korun měsíčně. V druhém pásmu jsou živnostníci s příjmem do 1,5 milionu korun bez ohledu na typ činnosti. Jejich daň by měla být zhruba 16 000 korun měsíčně. Třetí pásmo je určeno pro podnikatele s příjmem do dvou milionů korun bez ohledu na činnost. Ti by měli mít daň 26 000 korun měsíčně. Paušální daň je dobrovolná.
(jad)