Co Fialova vláda chce? Vyšší spoluúčast pacientů a zdravotní péči podle toho, co si kdo připlatí

Zdravotnictví chybí peníze. Tato věta se jako kolovrátek opakuje každé volební období. Návrhy, jak peníze do systému dostat, závisí od toho, kdo je právě u moci. Zatímco levice prosazuje zvyšování plateb státu, pravice od samého počátku cílí na peněženky pacientů. Když ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) neuspěl s myšlenkou zavedení nadstandardů, přispěchal s další perlou, zavedením připojištění. Doufejme, že ani to nebude tak jednoduché, jak by si přál.

Na tom, jak by se měl upravit systém v ČR, se podle něj nyní pracuje. »To zavedení by muselo být pozvolnější, muselo by postupně nabíhat a musí tam být totální svoboda. Nesmí tím dojít k žádnému zhoršení péče,« zdůraznil. Možnost připojištění by pak podle něj mohla být od ledna 2025 nebo 2026.

S ministrovým záměrem nesouhlasí expertka KSČM na zdravotnictví Soňa Marková. Válka označila za »nedůstojného pokračovatele asociálních experimentů pánů Julínka a Hegera«. To, že zdravotnictví spotřebovává stále více finančních prostředků, je podle Markové zákonitým důsledkem pokroků v medicíně, využívání nových technologií a inovativních léčivých prostředků pro pacienty, kterým zachraňují životy a přinášejí lepší zdraví i celkovou kvalitu života. »To je posláním zdravotnictví a zároveň jedním ze základních lidských práv, které je u nás garantováno Ústavou. Finančních prostředků se nedostává v momentě, kdy se pravice snaží snížit příjmy z veřejných zdrojů a nahradit je penězi z kapes samotných pacientů. Tak tomu bylo v roce 2007, kdy byly ‚zmrazeny‘ platby za státní pojištěnce, ‚zastropovány‘ nejbohatší příjmy, valorizována koruna a zdravotnictví následně přišlo o přibližně 40 miliard korun,« připomněla Marková.

Tehdy se recept našel u zavedení regulačních poplatků a tzv. nadstandardů. Intenzivně se začalo hovořit také o možnosti komerčního připojištění, různých zdravotních pojištěních podle finančních možností klientů a postupně si měli lidé zvykat na to, »že pacient, který přijede mercedesem, nemůže dostat stejnou péči jako ten, co přijel tramvají«. Současná vládní koalice postupuje podle Markové podobným způsobem.

Zdravotní péče bude zákonitě rozdělena. A o to vlastně jde

Se zavedením připojištění na zdravotní péči nesouhlasí ani hnutí SPD. »Pan ministr musí specifikovat, na co to připojištění bude. Pokud by to bylo připojištění například na jednolůžkový pokoj nebo podobné záležitosti, tak to je jiná věc, to si musíme platit i dnes, ale zavést připojištění na nějakou lepší zdravotní péči, s tím určitě souhlasit nemůžeme. Podle Ústavy máme všichni právo na rovnocennou péči, takový návrh by byl protiústavní,« řekla pro iportaL24.cz místopředsedkyně zdravotnického výboru, poslankyně Karla Maříková (SPD). Záměr podle ní koresponduje s nadstandardy, s nimiž hnutí SPD nesouhlasí.

Celé Válkovo působení v čele resortu podle ní spěje ke komercionalizaci zdravotnictví. »Už za covidu se utratilo velké množství peněz za vakcíny, teď tady máme nové ukrajinské pojištěnce, peníze ve zdravotnictví prostě chybí a samozřejmě se hledají nějaké způsoby, jak je tam dostat, ale nemyslím si, že tohle je úplně šťastné řešení,« dodala Maříková.

Také podle Markové je otázkou, jakou by mělo mít připojištění podobu a kdo by si ho vůbec mohl dovolit. Připomněla, že nemocní lidé jsou nejzranitelnější skupinou a 60 % naší společnosti, za které platí zdravotní péči stát, žije z nízkých příjmů. »Ti rozhodně nebudou mít finanční prostředky na doplácení, zvlášť nyní v době všeobecného zdražování a narůstající inflace. Navíc ze čtyř milionů ekonomicky aktivních pracovníků je podle statistiky skoro 900 tisíc OSVČ a ti hradí ve většině případů minimální pojistné. Zůstává skupina okolo tří milionů lidí, ale téměř 60 % zaměstnanců nedosahuje ani na průměrnou mzdu. Pro ně každý další výdaj znamená, že se musí uskromnit. Zůstává malá skupina nejbohatších. Zdravotní péče bude zákonitě rozdělena. A o to vlastně jde,« uvedla Marková.

Připomněla, že jakékoliv připojištění je možné zavést až po legislativním stanovení toho, co má být hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, tedy standardu. »Jelikož vládne asociální pravice, bude pravděpodobně stanoven tak, aby významně narostla spoluúčast pacientů,« obává se Marková.

Jakýkoli nadstandard může být jen luxusem navíc

Ministr se chce inspirovat systémy, které se podle něj ověřily například ve Švýcarsku nebo Německu. Marková v této souvislosti připomněla, že na rozdíl od těchto zemí vČR platí, že každý má právo na ochranu zdraví a na bezplatnou zdravotní péči i na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. »Předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka v této souvislosti jasně uvedl, že ‚jakýkoli nadstandard může být jen luxusem navíc, za který je spravedlivé zaplatit, protože se platí za komfort, nikoli za péči‘. Léčení, které by mělo být bezplatné, zahrnuje diagnostiku, léčebný zákrok i léky či zdravotní pomůcky. Mělo by probíhat lege artis, v souladu s principem non nocere, tedy neškodit, za použití osvědčených postupů,« vysvětlila expertka KSČM.

Důležité je podle ní i jednoznačné vyjádření Ústavního soudu, že rozdíl mezi standardní a nadstandardní péčí nesmí spočívat v rozdílech ve vhodnosti a účinnosti léčby. Ošetřující lékař stále musí mít možnost v individuálních případech rozhodnout v zájmu ochrany života a zdraví pacienta, že případná ekonomicky dražší varianta je pro něj vhodnější, a tak by měla být plně hrazena. »Jakékoli nadstandardy jsou proto protiústavní!« zdůraznila Marková.

Čemu Fialova vláda tleská

Pravdou podle ní je, že v okolních státech skutečně využívají systémy dobrovolného komerčního připojištění a poskytují ho běžné komerční subjekty. V některých zemích je účast na tomto připojištění téměř nezbytná. Marková zároveň uvedla příklady některých zemí, kde je připojištění zavedeno. Např. ve Švýcarsku nebo Francii si bez něj musí pojištěnec uhradit 20 procent nákladů na hospitalizaci z vlastní kapsy. Proto si toto připojištění platí 90 % lidí a zdroj tvoří 13,5 % výdajů na zdravotnictví.

V dalších státech je podle ní připojištění otázkou nadstandardu. To je případ Rakouska, kde si vydefinovali balík služeb komfortnějšího charakteru, jako je nárok na výběr lékaře či vyšší komfort hospitalizace, na který se lze připojistit (30 euro za dítě, 55 až 200 euro za dospělého). Připojištěna je přitom třetina lidí, a tato skupina má potom v reálu rychlejší přístup k péči. Někde zase bývají z pojistného krytí vyjímány celé oblasti péče, jako jsou lázně, fyzioterapie, stomatologie, umělé oplodnění či převoz vrtulníkem.

Existuje ale i přístup, kde zdravotní pojišťovny mohou poskytovat různé programy s rozdílnými nároky a tomu odpovídající odlišné sazby nominálního pojistného. Tak tomu je v Nizozemí, kde sedm procent tvoří odvod z příjmů a k tomu je stanovena sazba nominálního pojistného ve výši 108 až 153 eura s povinnou spoluúčastí 385 až 885 eur. V případě, kdy pojištěnec splní požadavky pojišťovny, část spoluúčasti získá zpět.

»Tímto se tedy máme inspirovat? Tomuto Fialova vláda nadšeně tleská? Podle mého názoru jde o jediné. Zvýšit spoluúčast pacientů a poskytovat péči podle toho, kolik si bude občan schopen nebo ochoten připlatit. Zároveň vše nechat na (z)vůli zdravotních a hlavně komerčních pojišťoven, zbavit stát odpovědnosti za zdravotnictví, aby mohlo být pro některé ještě výnosnějším ‚kšeftem‘. Díky nekompetentnosti, arogantnosti a asociálnosti vlády ODS, TOP 09, STAN, lidovců a pirátů tak reálně hrozí pacientům v České republice, že na jejich potřebnou péči nebudou veřejné finanční prostředky a budou muset sahat hlouběji do svých už tak nebývalým zdražováním všeho prázdných kapes,« shrnula Marková.

(jad)