Chyba je na straně vlády a na nikom jiném!

Jak již iportaL24.cz informoval, Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), jako největší odborová centrála u nás, svolala na 8. října 2022 demonstraci na Václavské náměstí. Odbory navrhují a požadují, aby současná česká vláda využila zákona o cenách, který u nás platí již od počátku 90. let minulého století.

»Pokud česká vláda nebude akceptovat přirozené a logické požadavky odborů, a nebude správně reagovat na to, aby co nejrychleji a co nejlépe vyřešila současnou energetickou krizi a další důsledky z toho vyplývající, odbory budou veřejně a masově protestovat. Je totiž ‚pět minut po dvanácté‘, vláda dlouhé měsíce otálela. Myslíme si, že Václavské náměstí, jako tomu bylo v roce 2012, opět zaplníme. Nebude-li vláda řešit zoufalou situací lidí, ti nás v našem úsilí o nápravu situace, plně podpoří. Mimochodem, že je čas k nápravě již kritický, o tom svědčí i to, že demonstrace odborářů a dalších naštvaných občanů začíná 8. října ve 12.05 hod. To by si vláda měla uvědomit,« řekl pro iportaL24.cz předseda ČMKOS a prezidentský kandidát Josef Středula s tím, že odbory navrhují a požadují, aby současná česká vláda využila zákona o cenách, který u nás platí již od počátku 90. let minulého století.

»Tento zákon totiž obsahuje: možnost úředně stanovit ceny, to je pevné ceny, a také maximální a minimální ceny. Dále umožňuje stanovit maximální rozsah zvýšení ceny v daném období či stanovení přiměřeného zisku, ale také vyhlásit i cenové moratorium. Myslíme si, že kdybychom zákon o cenách použili již v lednu 2022, jak odbory požadovaly, tak nemáme tak šílenou inflaci, jakou zažíváme dnes. Přitom hrozí, že inflace půjde směrem až ke 20 procentům. Proto říkáme, že vláda v tomto udělala obrovskou chybu. Kdyby zákon o cenách uplatnila tehdy v lednu, respektive v prvním kvartálu, tak bychom tak vysokou inflaci neměli. Jenom pro srovnání uvedu příklad. Například Francie, která přijala zastropování cen energií a řadu dalších opatření, má v současné době inflaci ve výši 7,5 %. Dá se říci, že u nás je chyba na straně vlády a na nikom jiném,« je přesvědčen odborový předák.

Hrozí nejhorší: stát směřuje k regulaci mezd

Je proto logické, že odbory, kvůli tak vysoké inflaci, předloží vládě a zaměstnavatelům požadavky na růst platů a mezd. »Nominálně, v rámci kolektivního vyjednávání, mzdy porostou, ale reálně, díky inflaci, za léta 2022 až 2023 klesnou. Mimochodem, nedávno zveřejněná informace ČSÚ uvádí, že, ve srovnání se 2. čtvrtletím loňského roku, za 2. čtvrtletí letošního roku reálné mzdy klesly o necelých 10 procent. Právě tento pokles reálné mzdy se projevuje v tom, že lidé dnes cítí, že nemají peníze, ať již na nákupy, jak to dnes vidíme i podle mnohdy poloprázdných nákupních košíků. Ale, k tomu bych ještě poznamenal, že na každého jedince působí tato vysoká inflace různě. Každý jedinec má totiž svůj vlastní spotřební koš,« řekl Středula s tím, že odbory se dnes setkávají často s tím, že různí ekonomové radí této vládě, že nejlepší a prakticky jediný způsob, jak zvládnout inflaci, je sáhnout lidem na jejich peníze.

»Konkrétně mohu v tomto směru citovat hlavní ekonomku Raiffeisenbank Helenu Horskou, která je zároveň ekonomickou poradkyní premiéra. Ta totiž říká, že chceme-li zastavit inflaci, nemůžeme ji neustále kompenzovat růstem mezd. Říkat, že zaměstnanci jsou ti jediní, kteří by toto neustálé zdražování, měli odnášet, považuji za nesprávnou a falešnou argumentaci. Přitom guvernér ČNB Aleš Michl říká, že inflaci u nás nezpůsobily mzdy a platy. Skutečnost, že to není pravda, potvrdila i sama Evropská komise a Evropská centrální banka. Řekl bych, že právě současná exploze zdražování je tím hlavním důvodem, proč lidé chtějí přijít demonstrovat na Václavské náměstí. Tedy, proč chtějí protestovat,« upozornil prezidentský kandidát.

Podle něj je něco jiného, když máte plat či mzdu ve výši 100 000 Kč měsíčně, anebo když váš příjem činí jen 20 tisíc. »Navíc, připočtete-li si k tomu, že když onemocníte, tak vám nemocenská činí jen 60 % z vašeho příjmu, zatímco poslanci a senátoři mají při nemoci svých 100 % jistých. Z toho, co jsem nyní řekl, vyplývá jediné resumé. Tito lidé by neměli radit lidem z televizní obrazovky tato jejich ‚doporučení‘. Vždyť například doporučení, jak jsme nedávno slyšeli od jedné političky, kolik si mají vzít svetrů, je zcela mimo realitu života,«zlobí se Středula.

Když někteří ekonomové radí nezvyšovat platy, je možná očekávatelná odpověď na otázku, co odbory očekávají od vlády? »Jako odbory se obáváme něčeho mnohem horšího. Politika tohoto státu totiž směřuje k regulaci mezd. Nečinnost vlády, pokud jde o otázku cenových regulací, umožňuje, a to bez omezení, postupně snižovat kupní sílu mezd. Vždyť, pod údajnou snahou boje proti inflaci, se vláda snaží zásadně zadržovat mzdový růst zaměstnanců. Například to již v posledních dvou letech pocítil veřejný sektor, a to tím, že se během této doby neustále odsouvala otázka zvýšení platů ve veřejném sektoru. Dá se říci, že přidání na platech těchto zaměstnanců od 1. září o 10 procent, se, ve skutečnosti, když jim po dva roky nebylo přidáno, rovná zvýšení platů jen o 3 %. Přitom pro letošní rok, a zejména pro rok 2023, je to přímo nicotné,« vypočítal odborový předák.

Požadavky na růst platů a mezd nejsou proinflační

Když už jsme u platů a mezd, mnohem horší situace je v případě zvýšení minimální mzdy. Přitom minimální mzda je základním kamenem mzdové politiky státu. »Dá se říci, že vláda, za souhlasu a podpory České národní banky, se snaží o to, aby zaměstnanci byli jediní, kteří mají za úkol, úrovní svého života, zachytit obrovský nárůst inflace, která sužuje naší zemi. Takže, inflací zdevastovaná cena práce, má být, podle vlády, jedinou cenou, s níž chtějí současní představitelé státu regulovat vývoj inflace a růstu cen. Přirozeně, že odbory jsou zásadně proti tomu. Musím říci, že požadavky odborů na růst platů a mezd nejsou proinflační, a to ani podle prognóz ČNB a ani ministerstva financí. Zdroje velké inflace v České republice jsou jinde. Především v zahraničí. Ale také i v absolutní neschopnosti státu zamezit prostřednictvím cenové regulace neoprávněnému zvyšování cen. Zatímco zaměstnancům reálně klesá výše jejich mezd a platů, zisky firem, zejména velkých energetických, průmyslových a finančních koncernů, výrazně rostou. Pro ně jsou čeští zaměstnanci jen levnou pracovní silou. Prohlubuje se charakter našeho státu, jako země levné práce. To jako odbory opravdu nechceme,« zdůraznil předseda ČMKOS.

Současná vláda zatím mlčí

Odbory jsou si vědomy, že minimální mzda u nás, a to zejména ve srovnání s okolními středoevropskými státy, hodně nízká. Činí jen 16 200 KČ. Vzhledem k inflaci, kterou právě prožíváme, požadují její navýšení o 2000 Kč, na 18 200 Kč. »Ale současná vláda zatím mlčí. Načež se k nám doneslo, že například začala spekulovat i o tom, že například v souvislosti s minimální mzdou, by zrušila zaručené tarify. To je pro nás nepřijatelné. Jsme rozhodně proti tomu. Minimální mzda u nás je velmi nízká, stačí porovnat některé údaje. Například na Slovenku činí minimální mzda k 1. lednu 2022 700 eur. To je nad průměrem České republiky. Minimální mzdu v našem středoevropském regionu mají vyšší nejen v Německu a Rakousku, ale i v Polsku. Mimochodem, v Německu mají inflaci poloviční než je u nás, zhruba 8,5 %, ale tamní vláda zvyšovala letos minimální mzdu dvakrát, celkem o více než 20 %. Česká vláda při inflaci překračující 17 % minimální mzdu zvýšit nechce. Logiku v tom nevidím žádnou. Pokud jde o poměr minimální mzdy k mediánové mzdě, je Česká republika na tom nejhůře v Evropě, a jsme třetí odzadu, pokud jde o její poměr k průměrné mzdě,« mrzí Středulu.

Otázka minimální mzdy má ještě jeden aspekt. Když vezmeme poměr čisté minimální mzdy k hranici chudoby pro jednotlivce, znamená to, že zaměstnanec, který pracuje za minimální mzdu, patří k tzv. pracující chudobě. »Jsme sice v 21. století, nikoliv ve století 18. či v 19., jak si asi někdo představuje. Přitom Česká republika není chudá země a české firmy nejsou rovněž chudé. Ale být v situaci, když vlastní zaměstnanci jsou pracující chudobou, když mají minimální mzdu, to je, podle nás, ostudné. Vláda by s tím měla něco konečně udělat. Přitom minimální mzda je veliké téma EU, o kterém se v poslední době hovoří. Nyní se v orgánech EU projednává otázka stanovení a schválení evropské minimální mzdy, přičemž každý stát by si ji stanovil individuálně, podle svých podmínek,« chválí nápad prezidentský kandidát.

Ne návratu mezd o několik let zpátky

Když je řeč o růstu mezd, v rámci kolektivního vyjednávání, budou odbory postupovat individuálně. To je podle ekonomických ukazatelů a výsledků každé firmy. »Nechceme je přemrštěnými požadavky potopit, ale na druhé straně, když vidíme jejich obrovské zisky, v rámci kolektivního vyjednávání si pro alespoň určitou část z nich, přijdeme. Jako odbory, budeme požadovat zachování kupní síly našich obyvatel. To je konkrétně zaměstnanců v jednotlivých podnicích, firmách. Budeme však postupovat individuálně, podle situace každé firmy. Nepřipustíme, aby některá firma zkrachovala, kvůli požadavkům odborů, ale chceme jít kupředu. Chceme, aby i u nás měli naši občané zajištěn důstojný život, jako je tomu na Západě. Nechceme se kvůli inflaci ve mzdách vrátit o několik let zpátky. Proto říkáme, že jsou firmy, které mají problémy, potíže, ale na druhé straně jsou i firmy, které mají vysoké zisky. Přičemž právě v těchto firmách si řekneme o alespoň o část z těchto zisků. Protože v těchto firmách byly tyto zisky vyprodukovány, a proto je nutné, aby z nich měli užitek i zaměstnanci těchto firem,« uzavřel Středula.

(svo, zmk)

FOTO – iportaL24.cz/Roman Blaško