Chudák babička, že se ale načekala, než se vnukovi rozsvítilo

Představte si, že jste malý kluk, baj voko sedm let. Pobýváte u babičky na prázdninách a od ní se dozvíte, že naši zemi právě přepadla sovětská armáda. Jako prcek jste z toho na kaši, máte po prázdninách, nechce se vám žít.

Nějak takhle to podle vlastních slov měl pan Petr Pavel. »V době událostí pražského jara mi bylo necelých sedm let. A když jsem se poprvé dozvěděl o invazi spojenců, tak to bylo v době, kdy jsem trávil prázdniny u babičky. Jediné, co jsem z toho měl, byl zmatek. Babička ráno seděla u rozhlasu a říkala, že nás přepadli Rusové. A já jsem jako malý kluk, kterému vštěpovali, že Rusové nás osvobodili, nechápal, jak nás mohli po tom, co nás osvobodili, přepadnout. Babička mi řekla, že to možná jednou pochopím. A trvalo to dlouho. Musím říct, že jsem nežil v prostředí, ve kterém by mi bylo od počátku jasno. K tomu, co se tehdy stalo a jaké byly souvislosti, jsem musel dospět po dlouhé době. Ale je lepší pozdě než nikdy.«

Že vám to taky připomíná vyprávění Barunky z Babičky od Boženy Němcové? Mně jo. Samozřejmě pouze formou, nikoli obsahem, ale bělovlasý gentleman si na tu Barunku možná (ne)vědomě hraje. Autor Petr Pavel: Rozhlasová babička…

Myslíte, že takhle blábolí schválně, že provokuje, nebo když Pán Bůh rozdával rozum, zrovna poslouchal s babičkou rozhlas? Hlavu si ukrucuju zejména nad větami… »Babička mi řekla, že to možná jednou pochopím. A trvalo to dlouho.« … »K tomu, co se tehdy stalo a jaké byly souvislosti, jsem musel dospět po dlouhé době.«

A měli se rádi, a pokud neumřeli, žijí tam šťastně dodnes… A nebylo mu od počátku jasno, a pokud by nepřišel listopad 89, to jeho DLOUHO by trvalo dodnes a trestal by ty vojáky, kteří by nechápali to, co ON dneska už po té dlouhé době chápe… Že se babička ale načekala, než se vnoučkovi rozsvítilo, co?

Vlevo nechápající, vpravo již chápající…

Zemanovi jeho odpůrci vyčítali, že všude, kde se zjeví, dělá ostudu – ať už svými nečesanými bonmoty nebo s hladinkou, nejčastěji v kombinaci obojího. Jenže Zeman měl a má v pořádku hlavu… Manžel akademické vnučky Klementa Gottwalda sice nepije a hovoří distingovaně, zato však v hlavě má jako v septikové jímce…

Vždycky jsem měl radši chlapa, který si klidně i vypije, sem tam ztropí ostudu a pro nějakou kun*u sem, kun*u tam nikdy nejde daleko, ale když promluví, a to s ním tisíckrát nemusím souhlasit, nestékají mně z toho zvratky po košili.

Kdyby aspoň byl zticha. Ve druhé polovině 80. let mu bylo už přes pětadvacet a kde nic, tu nic. To jeho pochopení bylo asi tak statečné, jako když budete za rohem celí podělaní strachy pozorovat, jak násilník mlátí ženu a když odejde, té oběti se zeptáte, zda nepotřebuje pomoct…

Německý židovský spisovatel Lion Feuchtwanger napsal, že »Primitiv vidí svého nejhoršího nepřítele v rozumu«. Už víte, proč se pan Pavel rozumu tak odhodlaně vyhýbá? Protože velmi dobře zná svého největšího nepřítele… A pak že Rus. Prdlajs. Rozum.

Martin Kalous