Česká vláda pomáhá nejméně ze všech států EU, tvrdí Jan Hrnčíř

Podnikům už docházejí úspory z minulosti a především energeticky náročné provozy začínají ukončovat činnost. To se samozřejmě bude prohlubovat, protože vláda pro ně s nějakou cílenou pomocí nepočítá. Pokud vláda nezasáhne, a už teď je skoro pozdě, tak tady budeme mít už příští rok poměrně slušnou hospodářskou krizi. V rozhovoru pro iportaL24.cz to řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

V pátek se konají dvě schůze Poslanecké sněmovny. Poslanci budou nejdříve projednávat vládní předlohu o snížení plateb za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění, kterou vetoval prezident Miloš Zeman. Předloha odebírá veřejnému zdravotnímu pojištění 14 miliard korun. Jak se k této normě postaví zástupci hnutí SPD?

Už při projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně předtím, než šel do Senátu a než ho zavetoval prezident republiky, jsme jasně deklarovali, že nesouhlasíme s tím, aby do českého zdravotnictví šlo o 14 miliard korun méně. Jsme přesvědčeni o tom, že to zhorší dostupnost a kvalitu zdravotní péče. Zdravotnická zařízení čelí zvyšujícím se cenám energií, to znamená, že peníze teď budou potřebovat více než kdy jindy. Myslíme si, že to je chybný krok a samozřejmě se budeme snažit zabránit přehlasování veta, byť si uvědomujeme, že vládní koalice tu většinu ve Sněmovně má.

Dají se z vaší strany očekávat obstrukce?

Je to přesně tak. My v podstatě máme možnosti akorát v tom smyslu, že můžeme ty svoje argumenty přednést a budeme se je snažit přednést v maximální možné míře. Vládní většina nám samozřejmě může zkrátit čas na projevy, takže z tohoto pohledu máme omezené možnosti, ale určitě se budeme snažit maximálně využít ten čas, který budeme mít k dispozici.

Poté bude následovat mimořádná schůze, kterou svolala předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová na žádost poslanců hnutí ANO. Tématem je strategie vlády pro řešení energetické krize, zdražování a hrozby rostoucí nezaměstnanosti. Podpoří klub SPD program schůze?

Samozřejmě, program schůze podpoříme, nicméně hlasy z vládní koalice zaznívají v tom smyslu, že program schůze schválen nebude, a protože většinu drží právě vládní koalice, tak ani všechny hlasy opozice nemůžou stačit k jeho schválení. To má hlavně ten dopad, že mohou vystupovat pouze řečníci s přednostním právem a ostatní poslanci se nemůžou vyjádřit, takže tímto bude samozřejmě limitován celý program té schůze.

Nicméně svolání mimořádné schůze je namístě, vláda by měla s opozicí diskutovat, bohužel, ve skutečnosti to je přesně naopak. Vláda velmi málo vysvětluje kroky, které dělá nebo respektive nedělá. Je to vidět i z výsledků průzkumů, občané vládě nedůvěřují, mají pocit, že nepracuje tak, jak by měla a my s nimi souhlasíme. Když se podíváme na tu největší pomoc, kterou vláda představila občanům, tak to má být tzv. úsporný energeticky tarif. Vláda od února v podstatě pět měsíců připravovala tuto novelu energetického zákona a ve skutečnosti připravila akorát nějaký zmocňovací zákon, který říká, že vláda má připravit nařízení, podle kterého se ta pomoc bude vyplácet. V podstatě tedy po pěti měsících vládní kabinet připravil jenom nějaký odkaz na nařízení, což je opravdu tragédie. Za pět měsíců práce si myslím, že tohle opravdu není hodno vlády.

Postup vlády, její pomoc občanům, tedy zřejmě nehodnotíte pozitivně…

Bohužel, musím jednoznačně konstatovat, že pomoc české vlády je opravdu asi nejslabší ze všech států Evropské unie. Drtivá většina států se snaží pomáhat ve všech sférách, kde to na občany dopadá nejvíce. Jednoznačně to je růst cen energií, takže státy se snaží snížit alespoň DPH na nějakou přijatelnou úroveň. U nás je však ta nejvyšší daň, to znamená 21 procent, což je dneska už téměř unikát. V Evropě máme na energie nebo na bydlení jedno z nejvyšších DPH vůbec. Na základní potraviny máme patnáctiprocentní DPH, ostatní státy mají 10 %, některé ji dokonce dočasně snížily na nulu. Všechno to jsou položky, které jsou pro většinu domácností důležité. Za energie a potraviny většina domácností vydává nejvíce peněz, takže tyto položky nejvíce dopadají na jejich peněženky a s tím vláda prakticky nedělá vůbec nic. Navíc o tom odmítla vůbec diskutovat.

Stejně tak odmítá nějakou regulaci cen alespoň u elektrické energie, které vyrábíme nadbytek. Po Francii jsme druhý největší vývozce elektrické energie v Evropě, a přesto platíme jednu z nejvyšších cen vůbec, když to vezmeme na paritu kupní síly, tak asi nejvíc na světě. Nedává to vůbec žádný smysl. Vláda pouze slibuje nějaké pomoci. O nějakém úsporném tarifu nemůže být vůbec řeč, jedná se o nějakou dávku, která se ze státního rozpočtu bude vyplácet odběratelům elektrické energie, ale nikdo neví přesně kolik to bude, a není ani jasné, jak se to bude vyplácet, jestli měsíčně, nebo jednorázově nebo na dvakrát, to nikdo neví právě proto, že ten návrh vládního nařízení vůbec nebyl na stole, za pět měsíců ho nikdo nepřipravil a vláda ho teprve bude projednávat.

Vláda se hájí tím, že kombinuje plošnou a cílenou pomoc, musí ale myslet na rizika dalšího zvýšení inflace. S tím souhlasíte?

Nedává to příliš smysl. Některá opatření samozřejmě dávají smysl, když jsou plošná, jde například o snížení DPH nebo odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, na což vláda nakonec po dlouhé době kývla a chce to realizovat od října. To je dobře, dává to smysl a má to vliv i na snížení inflace. Pokud ale nechá ceny energií vyrůst vysoko, nebude je nijak řešit a bude ze schodkového státního rozpočtu domácnostem přidávat nějaké peníze, tak vlastně do ekonomiky přilévá peníze, ale inflaci to nekrotí. Naopak snížením daní a regulací cen silové energie by došlo i ke snížení inflace. Ovšem to, co dělá vláda, smysl nedává.

Je podle vás postup vlády odrazem její neochoty pomáhat občanům, její neschopnosti, anebo proč podle vás postupuje tak, jak postupuje?

Domnívám se, že to je mix vícero aspektů. Důležitou úlohu tam určitě hraje nekompetentnost a bezradnost, ale myslím si také, že vláda chce vyjít vstříc některým státům a skupinám. V oblasti energetiky výrazně pomáháme dodávkami elektřiny Německu a Rakousku, které si zavírají levné zdroje elektřiny, to znamená jaderné a uhelné elektrárny. Elektřina z obnovitelných zdrojů nedostatečně pokrývá spotřebu, takže my jim tím dost pomáháme. Myslím si tedy, že je to mix těchto věcí a vládě jde spíš o to, zavděčit se v Bruselu nebo v Berlíně více než vlastním občanům.

Má podle vás vláda vůbec nějaký plán, jak bojovat se současnou situací?

Jsem přesvědčen, že vláda plán nemá, protože kdyby ho měla, tak by dokázala představit nějaké kroky, které by dávaly smysl, na nějakou dobu dopředu a nebude pět měsíců připravovat zákon, který se akorát odkáže na nařízení vlády, jež navíc ani nemá. Normální by bylo, že by nařízení doprovodilo ten zákon, aby bylo jasné, o čem se bude hlasovat, jakým směrem to půjde, ale vláda nepřipravila vůbec nic.

Jak by podle SPD měla postupovat, co byste navrhovali vy?

My ty návrhy dáváme dlouhodobě, máme nějaké desatero. Samozřejmě do značné míry jsou vysoké ceny způsobené zelenou politikou Evropské unie, takzvaným Green Dealem, kde je zdražována výroba elektrické energie například uvalením dodatečné uhlíkové daně, která se jmenuje emisní povolenky, jež výrazně zvyšují cenu energií. Myslím si, že je vhodná doba od toho ustoupit, obzvláště v době krize, v jaké se nacházíme, kdy je energií nedostatek a jejich cena roste. Bohužel, EU schválila změnu v emisních povolenkách, osobně jsem doufal, že budou reagovat na současnou situaci, ale výsledkem bylo, že unie schválila rozšíření emisních povolenek od roku 2027 ještě na vytápění budov. Takže to byla reforma po vzoru Evropské unie, což je naprostá katastrofa. Znamená to, že to ještě zhorší situaci, ještě více to zdraží elektřinu, to, co se děje, je naprosto nepochopitelné.

My říkáme, odstoupit od systému emisních povolenek, snížit DPH na úroveň obvyklou v evropských státech a samozřejmě regulovat cenu silové energie. Energetická lobby si u nás prosadila, že Energetický regulační úřad, potažmo tedy stát může regulovat pouze složku za distribuci. Donedávna to sice byla zhruba polovina ceny, ale jak roste silová složka energie, tak už je to samozřejmě menšina. Takže se reguluje jenom ta menší část ceny a silová energie, která představuje tu větší část ceny, kterou platí domácnosti nebo podniky, tak ta samozřejmě roste a stát ji regulovat nemůže. Je to rozdíl třeba od Slovenska nebo i jiných států, kde ji stát regulovat může.

Líbí se nám například model, který má Francie. Tam je situace obdobná, stát vlastní většinu společnosti EDF, což je obdoba našeho ČEZ, a regulují tam čtvrtinu spotřeby, to znamená, že EDF musí dodat za regulovanou cenu čtvrtinu spotřeby. To jsou modely, které představují meziroční navýšení cen elektrické energie ve Francii jenom o pouhá čtyři procenta, kdežto u nás to je meziročně o desítky procent a neustále to roste. To jsou všechno cesty, které by výrazným způsobem snížily ceny energií, a také by to logicky snížilo inflaci.

Zastavme se u vládního hnutí STAN. V podstatě od samého začátku působení koaliční vlády ho provázejí různé kauzy, naposledy jde o předsedu hnutí a ministra vnitra Víta Rakušana a jeho neochotu odvolat ředitele civilní rozvědky Mlejnka. Měl by podle vás premiér Rakušana odvolat? Co o této kauze soudíte?

Přiznám se, že to, co předvádí hnutí STAN od voleb, kdy ho provází jedna kauza za druhou, hnutí velmi znedůvěryhodňuje. Ukazuje se, že skutečně spíše sloužilo jako chapadlo organizovaného zločinu do vysoké politiky. Myslím si, že už se ukazuje jako naprosto zřejmé, že mafiánský boss a pravá ruka Krejčíře Redl byl u zrodu hnutí od začátku a dost procesů v něm sám řídil. To, co se děje kolem jmenování ředitele tajné služby, jedné z nejmocnějších tajných služeb u nás, to je tak nedůvěryhodné, že to je nejen na odvolání ředitele Mlejnka, ale i na odvolání ministra Rakušana, který se kolem toho jmenování zaplétá do lží. Myslím si, že to není dobré pro naši bezpečnost a vůbec kredibilitu a důvěryhodnost v zahraničí, a že to není možné nechat bez nějaké odezvy premiéra.

Hnutí ANO uvádí, že pokud ho premiér neodvolá, vyvolá hlasování o nedůvěře vládě Petra Fialy. Jaké je stanovisko hnutí SPD, mělo by k hlasování dojít a kdy? Mělo by to být ještě před podzimními volbami?

Vzhledem k tomu, že premiér Fiala řekl, že Rakušana ve funkci podrží, že přes všechny kauzy je spokojen s jeho činností, že má jeho důvěru, i když se prokázalo, že si v několika věcech vymýšlel, tak opozici nezbývá nic jiného, než se pokusit o vyvolání hlasování o nedůvěře vládě. Uvědomujeme si samozřejmě, že vládní koalice má většinu, ale přesto budeme mít možnost jako poslanci se vyjádřit ke kauzám a zpravidla bývá o tyto schůze i větší mediální zájem. Nakonec je to jasný signál i směrem do zahraničí, že nám není lhostejné, jak se vláda chová a co dělá, a že nám záleží na tom, aby tady fungovala normální demokracie a ne demokracie, která se opírá o zločin.

Bylo by dobré, kdyby k hlasování došlo co nejdříve, domnívám se, že by se to mohlo stihnout ještě před podzimními volbami, prostor, aby to proběhlo ještě v září, tady je.

Jak vidíte další vývoj v ČR vzhledem k situaci na trhu s energiemi. Skutečně je jediným řešením sedět v zimě doma v hrubých svetrech a ponožkách, jak radí předsedkyně Sněmovny?

Problém samozřejmě je průmysl. Pokud jde o živnostníky, podnikatele a firmy, vláda nepřipravila prakticky žádnou pomoc, nechává veškeré břemeno zvyšujících se cen energií na podnicích, kterým už ale docházejí úspory z minulosti a začínají ukončovat činnost. Především jde o energeticky náročné provozy – pekárny, sklárny, slévárny apod. To se samozřejmě bude prohlubovat, protože vláda s nějakou cílenou pomocí pro ně nepočítá, počítá se akorát s nějakou malou pomocí pro domácnosti. To bude klíčový problém, protože tyto firmy budou zavírat, nebudou konkurenceschopné, nebudou schopné ufinancovat takové velké nárůsty energií a nás samozřejmě tím pádem někdy na přelomu roku čeká propouštění, samozřejmě snížení hrubého domácího produktu, takže se domnívám, že pokud vláda nezasáhne, a už teď je skoro pozdě, tak tady budeme mít už příští rok poměrně slušnou hospodářskou krizi.

Jana Dubničková