Červnovou valorizaci důchodů projednává Ústavní soud, zatím nerozhodl

Spor mezi opozicí a vládní koalicí ohledně loňské červnové valorizace důchodů dnes zaměstnal Ústavní soud. Obě strany trvají na svých stanoviscích. Podle opozice vláda svým rozhodnutím narušila legitimní očekávání důchodců, když místo 1770 korun dostali přidáno jen 760 korun. Vláda oponuje tím, že důchodci byli o tomto kroku s dostatečným předstihem informováni, nemohlo je to tudíž překvapit.

Na Ústavní soud se v květnu obrátila skupina 71 poslanců opozičního hnutí ANO. Argumentují nejen narušením legitimního očekávání důchodců, vadí jim také, že vládní koalice si prosadila projednávání normy ve stavu legislativní nouze.

»Jedná se o zneužití institutu stavu legislativní nouze,« uvedl po zahájení jednání advokát poslanců David Rašovský. Zdůraznil, že ve stavu legislativní nouze dochází k omezení práv opozice. Míra inflace a nestabilita cen podle něj nemůžou být chápany jako mimořádné a nepředvídatelné události, kvůli kterým by vláda mohla schválit zpomalení valorizace penzí ve stavu legislativní nouze.

Jiného názoru je místopředseda vlády Marian Jurečka (KDU-ČSL), který před soudem tlumočil stanovisko vlády. »Vláda má za to, že projednání novely zákona ve stavu legislativní nouze bylo oprávněné,« uvedl. Poukazoval na rozpočtovou odpovědnost vlády. »Stát si nemůže dovolit tu nezodpovědnost stát se dlužníkem, který nebude schopen splácet své závazky,« prohlásil.

Zopakoval, že bez přijetí zákona snižujícího červnovou valorizaci by došlo ke značným dopadům do rozpočtu. Loni by podle něj představovaly 19,4 miliardy korun, v dlouhodobém horizontu by to bylo až 400 miliard korun.

Mimořádná valorizace penzí se dala očekávat

V průběhu dopoledne si soudci vyslechli také stanoviska od Národní rozpočtové rady, České národní banky či Českého statistického úřadu.

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl řekl, že nárůst životních nákladů důchodců na přelomu let 2022 a 2023 byl mimořádně vysoký a překvapivý. Dalo se podle něj předem očekávat, že růst cen povede k nutnosti mimořádné valorizace penzí, otázkou zůstávalo, kdy a o kolik. Konkrétní údaj o inflaci v lednu 2023 ale nebylo možné predikovat, řekl Hampl. Byl to podle něj šok. »Neznám nikoho, kdo věděl, že bude takhle vysoká,« řekl Hampl.

Soudci se opakovaně ptali, zda v Česku někdo dlouhodobě sleduje index životních nákladů důchodců, případně jestli vznikají nějaké predikce. Hampl i ředitel měnové sekce České národní banky Petr Král uvedli, že nikoliv. Česko totiž mívalo dlouhodobě nízkou inflaci. »Historicky to nebylo potřeba,« řekl Král.

Na rozdíl od Hampla vyjádřil Král názor, že výši inflace na začátku roku 2023 bylo možné předem odhadnout poměrně přesně. Překvapila jej pouze míra, v jaké prodejci na začátku roku 2023 přecenili zboží, a také to, jak vzrostly ceny potravin.

Jaroslav Sixta z Českého statistického úřadu odpovídal například na otázku, jaké statistické informace měla exekutiva k dispozici během roku 2022. »V podstatě 99 procent údajů publikujeme veřejně, všichni je dostávají ve stejnou dobu,« reagoval Sixta.

Vysoké náklady pro příští generace

Odpoledne před soudem vypovídali v rolích svědků ministři práce Marian Jurečka a financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jurečka zopakoval, že k loňskému zkrácení mimořádné valorizace penzí vláda sáhla především s ohledem na rozpočtovou odpovědnost. Kdyby se důchody zvedly podle standardního zákonného mechanismu, znamenalo by to pro státní rozpočet značné výdaje na desítky let dopředu. »Stalo by se to mandatorním výdajem a neumím si představit jakoukoliv jinou vládu, která by to pak vzala zpátky,« řekl ministr.

»My jsme nikdy neříkali, že nikdy nenastanou okolnosti mimořádné valorizace důchodů, jen jsme nečekali tak mimořádné navýšení,« prohlásil Stanjura. Pro ministerstvo financí nebyly podle něj rozhodující potenciální rozpočtové dopady v roce 2023, ale ty střednědobé a dlouhodobé. »Byly by to vysoké náklady pro příští generace,« řekl ministr financí.

O správnosti svého rozhodnutí jsou přesvědčeni i další ministři Fialovy vlády. »Ten krok byl nezbytně nutný a ukázal se jako nezbytně nutný i v tom konkrétním čase,« řekl novinářům při příchodu na jednání vlády ministr dopravy Martin Kupka (ODS). »Důchodový systém je nastaven historicky na inflačně klidnější období,« uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). »Já si myslím, že jsme udělali správný krok,« dodal.

Nebyly důvody pro stav legislativní nouze

Ústavní soud dnes nerozhodl. Jeho předseda Josef Baxa po závěrečných návrzích jednání soudu odročil na neurčito. Nicméně obě strany sporu věří, že soud dá zapravdu jim.

V úspěch stížnosti věří kromě opozice také bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip. »Nevidím žádný důvod pro stav legislativní nouze,« řekl před časem pro iportaL24.cz. Dokládá to podle něj i vyjádření ministra Stanjury, který při projednávání novely uvedl, že pokud návrh na omezení valorizace penzí neprojde, tak ji vyplatí, že státní rozpočet je dostatečně robustní. »To znamená, že ten důvod, že by tady vznikly nějaké škody, neexistuje, takže stav legislativní nouze nebyl oprávněný,« uvedl Filip. Je přesvědčený, že návrh má šanci u Ústavního soudu uspět. »Jednak tam bude problém se samotným procesem přijímání, protože vláda neprokáže, že stav legislativní nouze trvá a druhá věc je legitimní očekávání důchodců,« dodal bývalý místopředseda Sněmovny.

»Za Přísahu v tom vidíme dvě roviny. Politickou. Tady jasně říkám, že je to vládní prasárna a podvod na důchodce. Navíc podpořená nezájmem prezidenta Pavla, který to podepsal. Pak rovina právní. Přísaha podporuje toto přezkoumání Ústavním soudem a pokud vláda jednala v rozporu se zákonem, je možnost valorizaci vrátit zpět na předchozí úroveň. Stejná situace jako u důchodů panuje u rodičovského příspěvku, kde za Přísahu pracujeme také na ústavní žalobě,« řekl dnes novinářům předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta.

Místopředsedkyně sociálního výboru Sněmovny Lucie Šafránková (SPD), která byla dnešního jednání ÚS přítomna, poukázala mimo jiné na to, že »vláda změnila pravidla v průběhu hry«.

K Ústavnímu soudu se dostavila také bývalá poslankyně KSČM, právnička Zuzka Bebarová Rujbrová. »Jsem přesvědčena, že Ústavní soud v novém složení by měl konečně projevit nějaký názor, který se liší od současné vládní představy,« řekla novinářům při příchodu do budovy soudu.

Důchody se podle zákona zvyšují pravidelně vždy od ledna a pak také mimořádně, pokud za sledované období přírůstek cen překročí pět procent. Vláda loni v červnu důchody valorizovala, ale nikoliv tak výrazně, jak by odpovídalo tehdejším číslům.

(jad)