Regulované ceny energií se od příštího roku výrazně zvýší. V případě elektřiny u domácností meziročně o 65,7 %, což znamená nárůst asi o 1077 Kč za megawatthodinu (MWh). Průměrná domácnost tak v příštím roce za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 3232 Kč navíc. U plynu bude regulovaná složka vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 Kč za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů. O definitivní podobě změn dnes informoval Energetický regulační úřad.
Původní návrh úřadu počítal s meziročním růstem pro domácnosti o 71 procent u elektřiny a u plynu o 39 procent. »Snažili jsme se vytvořit určitý prostor pro snížení cen a pro snížení dopadů na konečné zákazníky. Využili jsme všechny dostupné možnosti, které nám energetický zákon dává,« uvedl předseda ERÚ Stanislav Trávníček.
Dodal, že již v průběhu roku došlo ke snížení nákladů hrazených odběrateli oproti normální situaci o 11 miliard korun a další čtyři miliardy úspor úřad vyjednal během konzultačního procesu po zveřejnění návrhů cenových rozhodnutí. Navrhované zvýšení regulované složky tak mohl mírně upravit. »Snížením regulovaných plateb celkově o 15 miliard korun ERÚ vyčerpal své zákonné limity bezezbytku,« dodal Trávníček.
Důvodem vysokých nárůstů regulované složky ceny je podle Trávníčka zejména přenesení části plateb na odběratele, které letos kvůli energetické krizi dotoval stát. Jde především o poplatky za obnovitelné zdroje energie, náklady na technické ztráty v přenosové a distribuční soustavě nebo náklady na podpůrné služby. Roli také hraje snížení regulované složky na letošní rok.
Průměrná domácnost, která podle dat energetických společností spotřebuje kolem 3 MWh za rok, tak v příštím roce za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 3232 Kč navíc.
Výrazněji stoupnou regulované ceny u velkých odběratelů. Regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí stoupne meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí pak o 190,9 %. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 %.
Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka dopad vysokého nárůstu regulované složky ceny energií může být pro část firem a podnikatelů kritická, a hrozí tak snížení jejich konkurenceschopnosti.
Vláda nechce pomáhat průmyslu s cenami energie
O energiích se dnes debatovalo také na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny svolané z podnětu hnutí ANO. Na základě dohody v koalici Sněmovna dnes její program schválila, vystupovat tak mohli všichni poslanci. Na mimořádné schůzi se stejným programem před dvěma týdny vládní koalice schválení programu neumožnila, vystupovat mohli pouze poslanci s přednostním právem.
Předseda vlády Petr Fiala (ODS) ujišťoval, že celkové ceny energií v souvislosti se zvýšením ceny regulované části od příštího roku rozhodně neporostou o desítky procent proti současnému stavu. Výjimkou mohou být podle něj odběratelé, kteří mají fixované ceny z doby před energetickou krizí. Plošná pomoc státu odběratelům byla od počátku časově ohraničená, upozornil Fiala. S nynější stabilizací situace v tržní, neregulované složce ceny energií je podle něj nutný přechod k cílené pomoci. Poznamenal, že návrat k předkrizovým cenám energií nyní není možný. »Návrat k těm cenám, které tady byly, v nějakém krátkém čase očekávat nemůžeme,« řekl Fiala.
Premiér kritizoval minulé vlády, na nichž se podílelo hnutí ANO. Vinil je z toho, že spoléhaly na levný ruský plyn. »Nevěnovali jste se výstavbě obnovitelných zdrojů. Dnes za to neseme důsledky,« uvedl.
»Nikoliv nízké jednotky procent, někomu nízké jednotky procent, někomu třeba i desítky procent,« uvedl předseda stínové vlády ANO a bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček. Podle něj se 40 procent zákazníků růst cen elektřiny dotkne v nízkých jednotkách procent, 45 procent zaplatí o deset až dvacet procent více než letos a 15 procent o vyšší desítky procent. U firem je to podle Havlíčka výrazně více. »Ta situace je vážná, ale je šance s tím ještě něco pro rok 2024 udělat,« míní bývalý ministr.
Podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše vláda nechce pomáhat průmyslu s cenami energie, boj s rostoucími cenami nezvládla a tím zavinila vysokou inflaci. Premiér podle něj nepochopil důležitost elektřiny. »Vy už vůbec nechcete pomáhat firmám,« řekl. Premiéra obvinil, že neví, co se v tuzemsku děje. Vyčítal vládě i malou podporu občanů. »Pomohli jste těm, kteří na vysokých cenách nejvíc zbohatli,« uvedl Babiš.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura nazval dopady zejména na průmyslové podniky za likvidační a fatální. »Zrušme emisní povolenky, zastropujme ceny energií, nakupujme tam, kde je to levné, a vyvážejme elektřinu jen tehdy, když jí bude přebytek,« navrhl. Vedle urychlení projektů výstavby nových bloků jaderných elektráren volal po omezení podpory obnovitelných zdrojů na solární a větrné ostrovy, které nezatíží přenosovou síť. Za nynějšími cenami vidí zejména »neschopnost a nekompetentnost« kabinetu a zelenou politiku EU.
»Vláda se rozhodla nadále nezadlužovat budoucí generace na úkor toho, abychom té současné zadotovali platby za elektřinu,« reagoval ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).
(jad)